Andrej Babiš přiznal, že před volbami plácal. Konkrétně když říkal, že „tu leží na zemi až 200 miliard korun ročně“. Přiznání se vždycky počítá. Jen by se v přiznané činnosti nemělo pokračovat.

Takže si to projděme. Dnešní rozhovor v Hospodářských novinách:
HN: Ještě byste dnes řekl, že státu ročně kvůli korupci a plýtvání utíká 200 miliard korun?

Andrej Babiš: Ale já jsem tohle nikdy neřekl, kde jste to četl?!

HN: To jste prohlásil v Brně, v září 2013, na mítinku měsíc před sněmovními volbami.

Andrej Babiš: Jasně, tak na mítinku něco říkáte bez hlubší znalosti resortu, ale nebyl jsem daleko. V čase se ty peníze opravdu získat dají. Když si to dnes spočítám, tak už jsme na stovce miliard korun v plusu. A to jsme ještě pořádně ani nezačali. Když porovnám roky 2013 a 2014, tak jsme vybrali o 30 miliard korun víc. V letošním roce vybereme o dalších 20 miliard navíc a v roce 2016 plánujeme plus dalších 46 miliard. Dohromady je to za tři roky skoro stovka. A když to vezmu se sociálním a zdravotním pojištěním, jsme na 170 miliardách.

HN: Vy jste na těch předvolebních mítincích vyvolal dojem, že i bez zvyšování daní do­kážete jednoduše během roku ušetřit desítky miliard korun. Přiznáte dnes, že to není tak jednoduché?

Andrej Babiš: Na tom mítinku jsem asi plácal, střílel od boku, neměl jsem na to přesné propočty.
Pro doplnění, jednalo se o tento brněnský mítink hnutí ANO na konci září 2013.

 

Jenže Andrej Babiš by opravdu neměl hrát překvapeného a tvrdit, že mu to jen tak ujelo při vášnivé debatě se zaujatými občany. Protože tohle číslo před volbami zmiňoval vícekrát. Například i v rozhovoru pro Lidové noviny v dubnu 2013 (tehdy mu ještě nepatřily), který je dodnes k nalezení na webu hnutí ANO. Pojďme si to společně přečíst:
LN: Proč míříte do politiky vy sám?

 

Andrej Babiš: Chci, aby stát začal někdo opravdu řídit ve prospěch občanů. Není potřeba jen tupě šetřit, jak to nyní vidíme kolem sebe, ale vybírat daně, použít je ve prospěch všech a správně je investovat. Nevybrané daněamrhání penězi nákupem zbytečností představují obrovský balík peněz, který nám uniká. Když bude stát důsledně dohlížet na dodržování pravidel, zjistí se, že tu leží na zemi až 200 miliard korun ročně.
Ostatně Andrej Babiš to říkal i po volbách, jak ukazuje reportáž ze setkání na Dni podnikatelů:
„V praxi by dohoda mohla vypadat tak, že by se v rozpočtu zavázaly výdaje v hodnotě 10 procent z provozních výdajů ministerstev. Podle Babiše totiž tyto výdaje ročně představují 200 miliard korun.“
A aby toho nebylo málo, Andrej Babiš to říká už od roku 2012, ostatně může nám to říci on sám v tomhle krátkém videu, které je jenom o těch legendárních 200 miliardách.

 

Potíž je, že toho lehkonohého vyjadřování se mu nedaří zbavit ani dnes. Rozhovor v Hospodářských novinách končí touto poslední otázkou a poslední odpovědí:
HN: Závěrem se zeptám, s čím ale půjdete do sněmovních voleb 2017? S étosem nové strany a levnějším kancelářským papírem už nevystačíte, že?

Andrej Babiš: Co mě baví, co preferuji a co je snad i mou výhodu, je přímý kontakt s občany. Naopak moje vystupování v televizi, kde má člověk jednou větou říci podstatu, je mým velkým handicapem. Tohle neumím, nemám to zakódované.

Myslím ale, že když přijdu mezi lidi, oni intuitivně poznají, kdo to jak myslí. Já tady čelím neustálým útokům kvůli konfliktu zájmů, všichni mě sledují, všechny moje firmy strádají. Já jsem se teďka dostal do úplně absurdní situace, kdy mám radost, že moje firma nevyhrála tendr na dřevo, abych zase neposlouchal ty lži.
„Všechny moje firmy strádají“ je výrok, který v kontextu zpráv o rekordních státních dotacích, které jeho Agrofert v roce 2014 získal, a hlavně vedle informací o rekordních tržbách i zisku Agrofertu za rok 2014, působí z úst ministra financí tak roztomile, jak jen takový výrok může z úst ministra financí působit. Tak nějak intuitivně člověk pozná, jak to myslí.