<!–texy–>[...] Honza Simkanič publikoval text s nadpisem Tragika české politické žurnalistiky, čímž rozehrál moji myšlenku a stal se předjezdcem tohoto zápisku. Můj postřeh bude z [...]

<!–texy–>Odpovím stručně: nepíšou o politice, protože u nás se politika už několik let neprovozuje; místo ní je provozováno politikaření. Kdybych měl použít přirovnání ze sportu: Místo fotbalových zápasů se jen dohadují přestupy, uplácí rozhodčí a odhalují aféry. Nejhorší na tom všem je, že na tuhle hru přistupují i diváci a vlastně jim ani nevadí, že se nehraje.

<!–texy–>tohle docela stojí za přečtení: http://denikreferendum.cz/clanek/3751-vyzkumy-predvolebnich-preferenci-informace-nebo-manipulace

<!–texy–>Jasně, Petráček, jen překlep, díky. A názor vám brát nebudu

<!–texy–>Ten komentátor LN se nejmenuje Petrásek, nýbrž Petráček, a je z nejhorších.

<!–texy–>[...] Tragika české politické žurnalistiky (Simidr.cz, za odkaz děkuji E.L.) [...]

<!–texy–>Výborné. Problém novinářů podle mě tkví hodně v tom, že na škole se nic z těch zásad nenaučí a praxe je k tomu nedonutí. Čili pak je výsledek takový, jaký je. Já mám žurnalistiku jako okrajový obor a zatím se učíme pouze data. Jaké noviny kdo vedl, kdy vznikl jaký časopis, kdo používal jaké techniky. Když jsme probírali něco "moderního", tak přednášející dával příklady z devadesátých let. Neříkám, že historie není důležitá, ale pro praktické využití nepraktická.

<!–texy–>Poprvé jsem to četl unavený v noci, podruhé svěží ráno. Stále perfektní!!!

<!–texy–>Palec nahoru.