Prodloužený víkend v Jizerkách vyšel dokonale. Dva výlety na kole a bloumání okolo Jizerky, dokonce i hokej jsme hodili za hlavu. A zabloudili jsme až na polskou stranu. Jo, bezva.
Celou sérii z Jizerek si můžete prohlédnout ve Fotogalerii.
Sníh ještě byl, ale zdatně tál.
Cestou jsme viděli i Jizeráka. Nebo Jizeroše? Každopádněpřed námi utíkal.
Jaro už se hlásí o slovo, co to jde.
Všude samý zeleno.
Tohle je vlastně taky zeleno, akorát ještě nedotažený.
Tady ještě zbytekVánoc.
Ale už teď pozdě plakat nad rozlitým sněhem.
Samá voda. Ta je, když taje.
A teď už vážně jaro.
A pořádnej nášup. Na polský straně skvělá chata, se skvělou kuchyní, na skvělém místě Velké jizerské pláně.
Když se dojí a dopije, nese se nádobí zpátky k okýnku. V lahvích tady točí Svijany. Za boršč a mohutnou palačinku s borůvkama a tvarohem chtěli osmdesát. Českých.
Dřív tu byly Sudety, teď zůstávají jen zarostlé mizející ruiny starých domů. Zvláštní pocity.
Poezie? No, trochu nějaký rašeliny či co to bylo.
Beran nebo muflon.
Tohle jsou vajíčka nějaké žáby. Bylo jich tam tolik, že to tipujeme zhruba na stodvacet žab. Možná dvě stovky 🙂 Z černých teček budou malé žabičky. Možná.
A tady se vyplatí bydlet. Starali se tam o nás jako o vlastní.
Pokojíček jako od babičky.
Je tam prostě krásně.
Ale pozor, znáte to, byl pozdní večer, první máj. S tím si radši nezahrávat…
Radši dobrou noc.
Celou sérii z Jizerek si můžete prohlédnout ve Fotogalerii.
Shluky vajíček žab jsou nejspíš skokana knědého nebo zeleného, ropucha klade vajíčka do provázků a zavěšuje je na stébla vodních rostlin.
Zdravíme z Bojkovic
Zdravíme do Bojkovic! Co u vás nového? :) Jinak nějakého skokana jsme cestou někde úplně jinde viděli, takže v té oblasti to určitě může být. Mějte se krásně!