Stále častěji média dávají prostor šamanům dneška, aby nám vyjevili budoucnost. Budoucnost naši a celého toho velkého světa kolem nás. A oni, žel, neodolají.

Role šamana byla ve společnosti vždy klíčová. Reprezentoval naději, byť byla iluzorní, že společenství je schopné skrze něj ovlivňovat svůj osud a není zcela závislé na rozmaru mocné a nevypočitatelné přírody, popřípadě přízně bohů. Bylo jen na šikovnosti medicinmanů, do jaké míry dokázali tuto pochopitelnou potřebu naplňovat, a jestli jejich předpovědi byly natolik zkušené nebo aspoň obecné, aby jim jejich souputníci dlouhodobě důvěřovali a oni tváří v tvář jejich očekávání a s tím spojené odpovědnosti dokázali ve své roli přežít.

My jsme dnes mnohem dál, než byly primitivní přírodní národy. Místo šamanů máme… odborníky. Ti na výklad pravdy mají certifikát – akademický titul nebo aspoň mediální známost. A podle posledních vystoupení některých z nich se zdá, že o vlastní přežití v mediální pozornosti jim jde mnohem víc než o to, zda svým konáním pomohou svým bratrům a sestrám k větší moudrosti a ke schopnosti překonat nástrahy světa. Naopak často nezodpovědně, v touze potvrdit očekávání, jen přitakávají nejatavističtějším procesům v nás.

Představte si, že jste indiánský šaman. Čekáte na bizony a bizoni nikde. Váš kmen za vámi přijde a chce bizony. Vy začnete tančit kolem táborového ohně a zoufalé přání přetavujete do symbolické aktivity, která překonává reálnou bezmoc a odevzdanost osudu. Vyřknete předpověď a dříve či později bizoni dorazí. Protože dorazili každý rok. Máte splněno.

Váš kmen od vás nechce slyšet, že jste na tom stejně jako oni. Že naprosto netušíte, jestli bizony nevystřílel bílý muž někde po cestě. Doufáte a modlíte se s ostatními, navíc vás za to platí. Váš kmen přece nechce slyšet, co všechno tah bizonů ovlivňuje a že se mají smířit s trpným čekáním. Musíte jen sehrát svou roli.

V posledních dnech jsem narazil na tři podobné medicinmany a stali se jimi pro mě Miroslav Bárta, Václav Cílek a Petr Robejšek (podobným, byť možná ještě temnějším procesem už dávno prošel i Jan Keller). O jezdci apokalypsy, egyptologovi ve službách Andreje Babiše Miroslavu Bártovi, jsem se zmiňoval už dříve. Dnes se zkusím popasovat s Václavem Cílkem, který navzdory své popularitě a erudici svou šamanovitost sehrává přímo ukázkově v rozhovoru pro DVTV. Petra Robejška (a jeho rozhovor v DVTV) si necháme na jindy.

Václav Cílek patří k nejznámějším mediálním tvářím mezi českými popularizátory vědy. Jeho promluvy o krajině dokáží být zajímavé a poučné. Ale jak už to tak bývá, pokud se v mediálním prostředí osvědčíte a neříkáte ne, můžete se rázem ze své specializace posunout do dalších úrovní, a tak se z Václava Cílka stal odborník na náboženství, historii, filozofii, geopolitiku, mystiku a další společenské jevy. Podobně se například Tomiu Okamurovi podařilo z mluvící hlavy cestovního ruchu stát „úspěšným podnikatelem, investorem a politikem“, ačkoliv nic takového jeho životopisu neodpovídalo.

Václav Cílek proto v DVTV promluvil na islámské téma. Proč ne, kdyby se z něj při tom nestal právě ten šaman, poskytující pod pláštíkem fundovanosti a směsice rádoby fakticky znějících informací de facto chybný návod na použití dnešního světa. Jeho věty klidně a přesvědčivě plynou, naplňuje přesně ten obraz moudrého a zkušeného člověka, kterého v odborníkovi očekáváme. Mluví a nás to uklidňuje. Propadáme dojmu, že díky jeho výkladu lépe rozumíme. Dokud nezačneme přemýšlet nad tím, co vlastně říká.

Hned z kraje rozhovoru dojde na oblíbené rétorické figury dnešních zvěstovatelů moudrosti a přitakání starostem obyčejného člověka: „k nějakému rozkladu (společnosti – pozn. aut.) dochází“, máme tu „nefunkčnost státu, po 20 letech nemáme dostavěné dálnice“. Kdo je to my? Jsou parametrem rozkladu dálnice? Týká se to jen Česka? Asi ne, když vzápětí přichází relativizace rozkladu: „V Evropě vždycky bylo něco v nepořádku.“ Ale v Evropě dálnice mají! Takže co si vybrat? Nevíme.

Ale možná je ta doba přece jen dneska jiná. „Mění se demografie, mění se klima.“ A už to jede: „Studenti nevědí, proč by měli studovat“, dochází „ke ztrátě motivace a smyslu“. Na základě čeho to říká? Zase nevíme. Prostě dojem. Na konci rozhovoru však zazní úplně opačné tvrzení: „U řady mladých lidí pozoruju kromě jiného větší otevřenost k dobru, k novým způsobům života.“ Tak co s těmi mladými? Na všechno kašlou, nebo jsou novou nadějí? Nebo obojí? Pořád nevíme, šaman mluví a mluví, a nechává na nás, co si vybereme.

Krystalicky je to vidět na jiné větě. „Já si myslím, že je možná víc chaosu a dysfunkčnosti než bejvávalo, což není nic nového v evropské historii.“ Pokud tím chtěl Cílek demonstrovat jazykový jev zvaný oxymorón, zvládl to s přehledem. Pokud mělo jeho tvrzení větší ambice, bohužel dopadlo jako nesmyslný blábol.

Možná by and tím vším šlo mávnout rukou jako v Jáchyme, hoď ho do stroje! „Jen ho nechte, ať si kecá, na to my jsme zvyklí.“ Kdyby se tyhle řeči zároveň nevezly na aktuálních emocích kolem islámského tématu a neposkytovaly tak naprosto zavádějící, a tedy zneužitelné až nebezpečné zkratky nahrávající zjednodušujícím pohledům a populismu či xenofobii.

Cílek tvrdí, že „Francie a Anglie jsou možná za zenitem, protože počet přistěhovalců a jejich potomků do roku 2050 přesáhne 50 %“. A nemá s tím sebemenší problém, ačkoliv aspoň trochu fundovanější odhady hovoří ke stejnému roku o úplně jiných (mnohem nižších číslech). Je to jen chyba? Záměrné strašení? Neodborné podlehnutí vlastním obavám? Nebo zase jen blábol? V Americe je „národ bílého muže“ také v populačním ústupu, ale kde je ten úpadek? Nebo stejný závěr pro Ameriku neplatí? Zase nevíme, ale už lze mnohem lépe chápat, když bez mrknutí oka zahlásí, že se obává, že „největší potíže islámského světa jsou teprve před námi“, popřípadě že „je čím dál tím víc střetů v samotných arabských nebo muslimských státech“. Proč? Nejspíš, protože proto.

B887xWFIAAEFdAL

Ale o co je to opřeno? O extrémní postupy ISIS? Co je islámský svět? Co jsou největší potíže? Co srovnání s historií, kdy se těžko hledá v Orientu klidná doba (ona se ostatně hledá těžko i v Evropě s výjimkou poválečného období)? Války v Iráku a Íránu, Afghánistán, Palestina, Suezská krize… to nic nebylo? Proč je dnešek o tolik horší?

Václav Cílek taky při hledání odpovědí nalézá oslí můstky na svou původní profesi geologa. „Základní historická odlišnost je v prostředí pouště“ (jako odpověď na rozdíl mezi islámským a evropským světem). V Koránu platí podobná pravidla jako v Bibli, protože je to podobné pouštní prostředí (nikoliv proto, že Korán na Bibli navazuje). V poušti jednou za čas musíte omezit populaci kvůli nedostatku zdrojů. Z toho plyne taková ta tvrdošíjnost Židů, protože nemůžete couvnout v určité chvíli."

Četli jste už podobně jednoznačné a zjednodušující soudy a závěry? Nebylo to v diskusi na Novinkách? Jak by světlem téhle geologické politiky či sociologie nahlížel Cílek na války v Evropě? Byli Richard Lví Srdce, Napoleon, Hitler nebo Stalin hledači nových zdrojů? Nebo je to všechno složitější a jednoduchou odpověd nemáme? Co když je „tvrdošíjnost Židů“, ať už je tím myšleno cokoliv, motivována mnohem více životem v diaspoře? A ten zpropadený Ježíš? Jak do tvrdošíjnosti pouštních národů a nutnosti omezit populaci zapadá on? Nezapadá? Sakra!

Ale příval moudrosti nekončí: „Arabské jaro, možná až hysterie, má hluboké kořeny, které jdou hluboko do archeologie, do pravěku, pocit, že když se ztenčují zdroje, tak je třeba válčit.“ Takže nikoliv arabské jaro jako reakce na desetiletí tyranií, které držely občanská práva pod krkem. Takže arabské jaro nikoliv jako odpověď na sociální situaci autoritativních režimů bohatých na zdroje, ze kterých by mohly financovat bohatství občanů, kdyby diktátoři nechtěli mít všechen zisk z ropy pro sebe. Nikoliv – expert vytáhne anonymizovaný příklad pokusů na krysách, ze kterého však neplyne vůbec nic. Ale šaman ukazuje, že má přehled.

Cílek rozumí i sociální politice. Předvídá problémy Francie v tom, že kvůli státnímu dluhu přestane financovat sociální programy pro přistěhovalce, kteří se začnou bouřit. Vidí v tom další projev „války o zdroje“, aniž by si všímal, že přistěhovalci byli Evropou vnímáni nikoliv jako paraziti bojující o zdroje sociálních dávek, ale jako levná pracovní síla pracující na bohatou vrstvu původních Evropanů těžících ze sociálního státu blahobytu. A proč by se proti škrtům měli bouřit jen přistěhovalci? Copak z velkorysosti sociálního státu žijícího na dluh žijí jen oni? Proč tedy mluví jen o nich? Není to náhodou příliš zkratkovitý, šablonovitý opřený o etnické měřítko, tedy něco, co je v přímém rozporu s vědeckým a expertním přístupem? Kdo jiný by měl nepodléhat podobným viděním, než člověk toužící po skutečném pochopení světa?

Václav Cílek se nechová ani jako vědec, ani jako expert. Jeho řeči jsou neprofesionální, zavádějící a jako takové vlastně zbytečné, ve špatném kontextu dokonce mohou sehrát nebezpečnou roli. Je šamanem, protože ochotně mluví o věcech, kterým ostatní nerozumějí, a proto ho nechávají mluvit, i když jim to k ničemu nepomůže. Ale naplňuje jejich (mediální) potřebu něco „řešit“ a vytvářet zdání činnosti tváří v tváří problémům, které řešení prakticky nemají.

Cílek v jedné chvíli tuto v poslední době zvýšenou potřebu bezděky pojmenovává, když popisuje českou reakci na islámské téma: „Když lezeme do úzkých (sociálně), i obyčejného Čecha se zmocní určitý neklid, vím o čem mluvím, natož ve společnosti, která je multietnická.“ Strach a zděšení místo rozumu a přemýšlení, prvosignální reakce a emoce místo snahy o pochopení. Ano, tohle všechno lze v dnešním Česku vysledovat. Ale skutečný odborník by řekl, že realita je přesně opačná, že multietnická společnost se s islámem vyrovnává věcněji a racionálněji (tím neříkám úspěšně) než země, kde muslima nevidíte, jak je rok dlouhý – potvrzují to nejen české debaty, ale také úspěch německého hnutí Pegida, které má největší ohlas v Drážďanech, kde je muslimská populace prakticky nejslabší z celého Německa, zatímco v jiných spolkových zemích převažují demonstranti náboženské a etnické tolerance nad xenofoby.

A tak to nejdůležitější, co si z celého rozhovoru můžeme vzít, je přiznání samotného Václava Cílka: „O tomhletom je těžký mluvit, protože houby víme.“ Nelze než souhlasit. Přesto mu to nebrání, aby o „tomhletom“ mluvil s nesnesitelnou lehkostí hospodského tlachu. K mediální pozornosti mu to zjevně stačí. Nám by nemělo.

 

 

39 komentářů

Napsat komentář: juno Zrušit odpověď na komentář

  • Článek je velmi dobrý, souhlasím. Nerad to přiznávám (protože mám p. Cílka jinak rád), ale zde ťal autor do živého. Co by tomuto tlachání řekli bojovníci proti blábolení a frázi – J. Swift, K. Kraus či K. Poláček:-) Myslím, že shlížejí z obláčku a kroutí hlavou…

  • Skvěle napsáno.
    Někdy příště, prosím, Jeronýma Klimeše, ten už taky ví úplně všechno.- :-)

  • Asi by to chtělo méně komentovat a více chápat.

    1. V jeho případě nesplnitelné!

  • Objevil jsem Váš blog teprve nedávno, ale moc se mi líbí, že je tu další člověk, který se nebojí a nestydí myslet.

  • Pekne napsano, mate pravdu. Poptavka po samanech tu byla a je. Nekteri maji i sve pravidelne rozhlasove porady (Jak to vidi – CRo2)

  • Neuvěřitelná argumentační neschopnost. Samozřejmě – pana Simkaniče, nikoliv pana Cílka. Na dvacetiminutový rozhovor nelze klást stejné nároky, jako na článek či odbornou stať, to je přece jasné. Přestože však Simkanič výhodu možnosti promyslet každou větu – na rozdíl od Cílka – má, dopadl hůře než kritizovaný. Simkanič si myslí, že když něco označí za blábol či hospodský tlach, tak je to pravda a paltí to se silou definice. Typický příklad z článku:

    „Krystalicky je to vidět na jiné větě. „Já si myslím, že je možná víc chaosu a dysfunkčnosti než bejvávalo, což není nic nového v evropské historii.“ Pokud tím chtěl Cílek demonstrovat jazykový jev zvaný oxymorón, zvládl to s přehledem. Pokud mělo jeho tvrzení větší ambice, bohužel dopadlo jako nesmyslný blábol.“

    A už nic víc, jenom označení za nesmyslný blábol a Simkanič už rajtuje na další větě, vytržené z kontextu a opět známkuje bez jediného argumentu proti.

    Je to celkem typické pro generaci Husákových dětí, bolševik je nenaučil logicky myslet, oni pak trávili dětství a jinošství u TV a později u počítače, četli málo a tudíž jim zcela schází všeobecný přehled, schopnost zasvěceně argumentovat a racionálně uvažovat. Řvaní a ječení z TV a počítačových her přenášejí do běžného života. Tragické postavy, které vedou společnost do záhuby.

    1. Díky za komentář, pobavil jsem se při něm :)) Vám ta Cílkova věta, kterou jste citoval, opravdu dává smysl?

      1. Pod vlivem Philipa E. Tetlocka a jeho obdivuhodně nasbíranému vzorku mediálních expertních hvězd, mi nezbývá znovu opakuvat poznatek, že čím čatěji expert vystupuje v mediích, tím chybnější jeho názory jsou.

        Poučení z ní: vystupování v mediích zvyšuje chybovost názorů.

      2. Není to žádný diamant krasořečnění, ale je možné seriózními argumenty oponovat té základní tezi (že se zvyšuje chaos a dysfunkčnost) – třeba tím, že entropie v životě nesměřuje jedním směrem, ale pohybuje se ve vlnách, takže závisí na fázi vývoje, ve které se nacházíme. A přihlédneme-li k dění v Evropě i ve světě, můžeme dokonce dát Cílkovi za pravdu.

        Ale tohle jste neučinil, jenom jste známkoval, aniž byste se s ním intelektuálně ut­kal.

      3. Pro mě se ty dvě části věty vylučují, na to není třeba se s někým „intelektuálně utkávat“ :) Nemůže současně platit, že je víc chaosu, a zároveň, že to není nic nového. Protože buď je to novinka, nebo standard. A každý ten stav pak vyžaduje jiné vnímání a přístup.

      4. No prosím, že to jde, tohle jste měl napsat místo toho vašeho „nesmyslného blábolu“ – a hned se s tím dá polemizovat.

        Proč by nemohlo platit, že je víc chaosu a zároveň to není nic nového? Jistě budete souhlasit, že v době 1. nebo 2. světové války bylo chaosu a dysfunkčnosti mnohem více, než pak bylo mezi válkami či po nich, neboli nazveme-li to entropií, tak ačkoliv fyzikálně vzato se zvyšuje, u živé hmoty to neplatí a její hodnoty postupují po křivce, která nějak opisuje sinusoidu.

      5. Dneska je chaosu a dysfunkčnosti víc, než před padesáti lety. Před padesáti lety bylo chaosu víc než před sto lety a před sto lety zase víc, než před sto padesáti. Prostě toho přibylo a už se to děje dlouhou dobu. Kde je rozpor? Bez ohledu na to, jestli je to pravda…

      6. Dneska není chaosu a dysfunkčnosti víc než dřív. Zeptejte se lidí, co zažili druhou světovou válku.

      7. Dnes je chaosu více než před 10 lety a mnohem více než před rokem 1989. Ale to byste, autore, musel umět aspoň trochu uvažovat.

      8. Dává smysl. „Bejvávalo“ odkazuje k nedávné minulosti (5, 10, 200 let), zatímco současnnost je porovnána ke vzdálenější historii, kdy se Evropa občas dostala do podobného rozkladu jako dnes ( např. světové války, krize 30. let, 1848,…).
        Ovšem od vás nečekám, že to pochopíte, když z „po 20 letech nemáme dostavěné dálnice“ nedokážete pobrat, kdo je míněn jako „my“…
        Celkově vzato, „argumentujete“ tak, že se vozíte po běžných nepřesnostech v lidské řeči a někdy se vysloveně i snažíte nepochopit, co mluvčí měl na mysli, když něco řekl, tak jak to řekl. Někdy opravdu věřím, že to nechápání nehrajete…

      9. Mínil jsem „5, 10, 20 let“, nikoli 200.

    2. Děkuji, Tarasi, za rozumný příspěvěk, mluvíte mi z duše.

  • Jednoduše dává smysl, že autor mohl myslet vývoj, nikoli stav. Tedy správně: je možná víc chaosu a dysfunkčnosti než bejvávalo, což není nový trend v evropské historii.

    Jinak se zbytkem souhlasím. Největší problém je, že běžně není v rozumném čase rozlišitelné, jestli jde o blábol, zkreslená/částečná fakta atd. U inovativních mediálních projektů typu DVTV bych uvítal provázání dat s mluveným slovem. Jednoduše každému hostu odeslat unikátní privátní link, přes který by v případě zájmu updatoval video o odkazy (s možností umístění pointerů do timeline videa). Pokud se o tom následně automaticky tweetne, bude hostům systémově zaručeno, že nepůjde o správu ghost town.

    Nad tím pak snadno mohou fungovat autority typu demagog.cz, které by po akreditaci ideálně mohly umisťovat svá skóre přímo u původního videa. Jedna z autorit by mohla být crowdsourcovaná, spory by se řešily hlasováním. Obecně se hlasování o odborných tématech nejeví jako dobrý nápad, ale v praxi to v rodině StackExchange webů (StackOverflow, english.stackex­change.com …) funguje výborně.

  • Možná by se mělo pro jistotu uvádět univerzální varování: „Ministr kultury varuje: Veškeré mluvené i psané projevy mohou být neprofesionální, zavádějící a jako takové vlastně zbytečné, ve špatném kontextu dokonce mohou sehrát nebezpečnou roli.“ Aby si i méně přemýšliví konzumenti mediálního obsahu uvědomovali, jak nebezpečné je např. sledovat pana Cílka nebo číst pana Simkaniče, nemluvě o nějakých anonymních příspěvcích.

    Obávám se, že na mluvený rozhovor na tak široké a vágní téma kladete zvláštní požadavky. Že snad na rozhovor přišel jakýsi superodborník, patrně islamolog, arabista, sociolog, historik a politický geaograf v jedné osobě, který, nehledě na nejapně vágní otázky redaktorky, divákům udělá pokud možno předem našprtanou přednášku plnou vybroušených formulací a tvrdých dat s uvedením zdrojů. A když snad redaktorka trvá na svých dojmologických otázkách, prostě by měl zahlásit jako v pořadu Kufr: „Nevím, dál!“

    Zajímavé je, že pro „fundovanější odhady“ chodíte na novinky.cz, kde se ovšem v souvislosti s rokem 2050 píše o muslimech a celé EU. Nikoliv o přistěhovalcích a jejich potomcích v Anglii a Francii. Jak určitě víte, ne všichni přistěhovalci jsou muslimové. A když už citujete, pozor na chyby posunující význam. Cílek říkal „dosáhne“, nikoliv „přesáhne“. Jistě, detail, ale když už někdo píše tak tvrdou kritiku, bylo by adekvátní dávat pozor i na detaily.

    V Americe je sice „národ bílého muže“ také v populačním ústupu, ale etnika, která jsou populačně na vzestupu, jsou výrazně jiná než v západní Evropě. Zdá se tedy, že stejný závěr pro Ameriku zdaleka tolik neplatí.

    Dá se očekávat, že největší potíže islámského světa jsou teprve před námi. Nenapadá Vás proč? Nic není stoprocentně jisté, ale stačí si promítnout do budoucna trendy těžby ropy, demografie, klimatických změn, migrace … Problémy se dají čekat a ne malé. Jenže za dvacet minut se toho moc rozvést nedá a průběžně jsou kladeny další otázky.

    Myslím, že geologie se nezabývá podmínkami pro život (např. v poušti). Takže s těmi oslími můstky to nebude tak žhavé.

    Je hezké, že víte, co by řekl „skutečný odborník“. Ale jak to víte? „Nejspíš, protože proto.“ „Nebo zase jen blábol?“ Ne, pardon, v jízlivosti se nebudu snažit Vám konkurovat, na to nemám.

    Rozporujete výrok o neklidu v multietnické společnosti (v kombinaci se sociálně nepříznivými podmínkami). V západních spolkových zemích SRN jsou sociální podmínky poměrně dobré, proto tam asi také nepozorujeme velký neklid. Např. ve Francii to i před atentáty bylo viditelně horší. Předměstí plná nezaměstnaných frustrovaných muslimských mladíků, kam se policisté raději ani nevydávají, protože je to příliš nebezpečné a navíc, proč frustrované mladíky zbytečně ještě provokovat.

    To jsou tedy jen mé dojmy o Vašich dojmech o Cílkových dojmech. Buďte zdráv.

    1. Trefil jste to. Když něco někdo neví, je rozumnější říct „nevím“, než se snažit být pořád za chytrého. Pokud sám máte otázky moderátorky za „nejapně vágní“, pak nechápu, proč se zastáváte Cílka, který na ně spokojeně odpovídá jako „superodborník“, jako by se nechumelilo.

      Co se týče věcných argumentů – v mnohém jistě můžete mít pravdu, jsou to všechno věci k diskusi, ale u řady věcí jste nechytil, kam přesně jsem mířil – především k tomu, že vyslovovat kategorické soudy, potažmo poměřovat neměřitelné veličiny, tak složitých organismů jako jsou lidské společnosti na základě jedné metriky je nesmysl.

      1. Myslím, že zde dochází k míjení dvou koncepcí:

        1. pojetí rozhovoru ze strany Drtinové a Cílka. Tedy zamyšlení, dojmy, pocity, názory, to vše na motivy otázek, jen minimum údajů.
        2. Vaše představa o tom, jak by správně takový rozhovor měl vypadat. Nevím, ale zdá se mi, že asi co nejvíce údajů a nedopouštět se nějakých zamyšlení a úvah, pokud se nedají přímo doložit nějakými statistikami – v tomto smyslu by to pak opravdu ze strany Drtinové byly „nejapně vágní“ otázky.

        Zdá se, že Cílek pro Vás zdaleka není osobou neznámou, takže jste asi přibližně mohl tušit, „do čeho půjdete“. Kdo Cílka náhodou neznal, mohl hned od začátku cítit, že to bude velmi zavánět „dojmologií“ a výroky nebrat automaticky jako čistá a tvrdými daty podložená fakta.

        Nedomnívám se, že by v rozhovoru padaly kategorické soudy, spíš domněnky a názory na základě nějakých širokých znalostí (ne hluboké expertní specializace) a zkušeností z cest a hovorů s lidmi – což nejsou tvrdá data (např. zmínka o těch demotivovaných studentech).

        Kolikrát člověk v hovoru např. řekne „To je pravda.“, i když opravdu korektně vzato měl spíš na mysli „Domnívám se, že to je pravda.“ Prostě rozhovory v médiích obvykle trpí zkratkovitostí. Na rozdíl od výpovědí u soudu, vědeckých konferencí či projevů diktátorů se musí hledět na krátkou stopáž a nějakou míru záživnosti.

      2. Doplnění: Formulář mi odfiltroval očíslování dvou odstavců, tedy odstavec začínající „pojetí rozhovoru …“ měl být uvozen číslovkou jedna a odstavec začínající „Vaše představa …“ měl být uvozen číslovkou dvě. Děkuji za pochopení.

      3. Jasně, že chápu rozdíl mezi rozhovorem a hlubokou analýzou :) A když se podíváte na tu hlubokou analýzu, není to o moc lepší: http://www.ar­madninoviny.cz/nej­sem-charlie-porozumet-arabskemu-svetu-cast-1-.html. Cílek dohromady smotá mraky faktů, dojmů a domněnek a dělá z nich závěry nezávěry, z vlastností vypozorovaných na jednom místě světa dělá typické chování, aniž by si všiml, že podobné problémy se řeší i v jiných částech zeměkoule, když mluví o historických vlastnostech lidí Afriky a odvozuje z toho pravdy o jejich chování, zcela pomíjí kolonizační éru, pod kterou je podepsáno bílé etnikum a která rozvrátila tradiční vazby a vztahy atd. atp.

        Takže si budu trvat na svém, že i v rozhovoru na 20 minut se dá mluvit zkratkovitě, ale neblábolit. A že Cílek se toho dopouští pravidelně a často.

  • Dobrý večer pane Simindr,
    předpokládám, že pana Cílka neznáte osobně , a proto soudíte převážně z nějakých 20 minut diskuzního pořadu, a možná z 1 – 2 článků. Václav Cílek je totiž na dnešní dobu výjimečně vzdělaný člověk,v oblasti přírodních věd není takových mnoho. Dokáže propojovat znalosti ze svého oboru s širokým spektrem dalších oblastí. Souhlasím s vámi, že rozhovor s redaktorkou Drtinovou opravdu není dobrý a Cílkovi ubližuje. Ale zatratit člověka kvůli jednomu nepovedenému rozhovoru a celý příspěvek založit na vytrhávání vět z kontextu a navíc vět vyřčených, spontánních , nepřipravených ( na rozdíl od vašeho příspěvku, který jste jistě dlouze připravoval), mi nepřipadá fér. I přesto kupuji vaši knihu. Zdravím Celestýna

    1. Celestýno, díky za váš komentář. Máte pravdu, neznám pana Cílka osobně, což však neznamená, že bych jeho vystupování nemohl hodnotit. A rozhodně si nemůžu trofnout popírat, že ve své specializaci je odborníkem. Bohužel mimo svou specializaci pravidelně, nikoliv v jednom rozhovoru, ujíždí ke spekulacím, dohadům, nepřesnostem i nesmyslům, které degradují jeho přesvědčivost či důvěryhodnost. Tento rozhovor jen přinesl dobrý „důkazní materiál“ – a nepřijde mi ojedinělý, naopak příznačný. Přestože se neshodneme, oceňuji váš zájem o mou knihu, díky. Mějte se hezky.

  • V. Cilek BYVAl dobrym popularizatorem vedy, obdarenym poetickym jazykem, velmi sectelym. Pozorne vnimal krajinu. Jeho knihy Krajiny vnitrni a vnejsi ci mene znama, ale vynikajici Tsunami je stale s nami jsou literarnimi skvosty. Nevadi, ze jako odbornik se neprosadil prilis, jeho odborne clanky jsou necetne, prakticky jiz nebada a nepublikuje. Bohuzel, jak neustale kritizuje zapadni civilizaci, tak je nesparvedlive kriticky i k vedecke obci, coz prokazal v dobe skrtu rozpoctu a boje za preziti ceske vedy (zakladniho vyzkumu) v roce 2009. Ne ze by nebylo co kritizovat, ale je treba konkretnich kroku k naprave. Ne podlehat bezmoci a pocitu neodvratne zkazy. Ktera nakonec pritaka diktatorum, jako jedinemu moznemu reseni silne ruky.
    Bohuzel, neskodne povidani se meni ve stale nebezpecnejsi pritakani 'malemu ceskemu cloveku ". Coz nezacalo tazeni proti Zidum nejak podobne ? Lichva, Hilzner, norimberske zakony. Arijska rasa, pak deportace…
    V civilu byl dr. Mengele sporadanym obcanem, pred i po Osvetimi.
    Migrace budi opravnene obavy, ktere je potreba rozptylovat konkretnimi malymi kroky. Ne vyvolavat toho nejtemnejsiho demona lidskeho podvedomi. Kvuli medialni slave. je mi to moc lito, Vaclave.

  • „Studenti nevědí, proč by měli studovat“, dochází „ke ztrátě motivace a smyslu“. Na základě čeho to říká? Zase nevíme. Prostě dojem. Na konci rozhovoru však zazní úplně opačné tvrzení: „U řady mladých lidí pozoruju kromě jiného větší otevřenost k dobru, k novým způsobům života.“

    Na základě čeho soudíte, že motivace studovat jakousi vědomostní nalejvárnu, často s omezeným uplatněním na trhu práce, nějak souvisí s otevřením se k dobru popř. novým způsobům života?

    1. Pokud někdo nemá motivaci a smysl rozvíjet se, opravdu to jde dohromady s tím, že je otevřen novým způsobům života? Podle mě ne. Kdo chce studovat něco smysluplného, příležitostí najde spousta.

  • Cílek možná dělá chybu, že svoje úvahy a postřehy ničím nedokládá. Když se o to ale pokusí tento oponent, je to ještě horší, ty obrázky jsou zase o něčem jiném (v čase, problému, …) a ani on se je nenamáhá okomentovat, natož přesně citovat. Nevím, co je to za máka, ale korektnost z něj místy úplně tryská (etnický přístup = nevědecký, zjednodušený = populistický).

  • pěkný článek, jen k těm úvodním odstavcům bych měl připomínku: takhle je to podáno trochu marxisticky (v širokém slova smyslu), jakože šaman ví, že nic neví, ale nezdráhá se ostatními manipulovat – je tedy jakoby představitelem nějaké falešné ideologie. etnografie, antropologie a literatura věnující se mýtu nicméně zaujímají jiné stanovisko: šaman svým vizím stejně jako ostatní věří a je na stejné lodi jako oni. od šamana se nečeká zázrak – to je nějaká moderní představa o hloupých kmenových společenstvích minulosti – šaman vypráví mýtus, aby ostatní smířil se světem, tj. aby mu mohli porozumět. šaman vysvětluje, ale nečaruje. když bizoni nepřicházejí, tak šaman vytáhne z rezervoáru příběhů příbeh o vině nebo trestu, kterým se společenství mohlo provinit a ve kterém lze spatřovat příčinu toho, že bizoni nepřišli. je potom na celém společenství nebo na provinilých jedincích, aby se s bohy, přírodou nebo kdo ví čím usmířili. šaman tak smiřuje posluchače se světem. myslím, že do vaší interpretace cílka to zapadá ještě líp než ten úvodní sarkasmus o manipulujícím šamanovi.

    1. Díky moc za hezký postřeh a doplnění, díky. Já si myslím, že se to ani netluče s tou mou ironizující interpretací, protože v minulosti jistě (stejně jako dnes, ostatně) mohly být možné obě varianty. Ale jsem rád, že díky vám to máme komplet, protože popravdě takto zvenku si ani sám nedovedu říct, které víc odpovídá ten Cílek :)

  • Věty absolutně vytržené z kontextu, zavádějící vysvětlení ( pokud nejsou nahrazeny všeobjímajícím slovem „blábol“ ), absolutní neznalost díla a osoby V.Cílka, prostě demagogie hodná předsedy partajního výboru z dob hlubokého míru. Byť s panem Cílkem ve všem nesouhlasím, vím z čeho vychází a proč říká, co říká.
    Jinak fandím, spousta ostatních článků jsou Super.

    1. Ale naopak ! Komentář pana Simkaniče Václava Cílka vystihuje velmi přesně. VC již dávno nebádá a jeho původni tvorba je nečetná. Zatímco lze stále obdivovat jeho cit pro krajinu a tvary zemského povrchu, čím dále se pouští od těchto témat tím hůře. Např. „oil peak“. Ceny ropy jsou nečekaně a dlouhodobě nízké. Cílek prostě zapomněl vzít v úvahu technologický pokrok a obrovské zásoby břidličných plynů. Ale nikdy nepřiznal svou chybu ! A jak se rýmují jeho vize rozkladu státu, neschopnosti armády bránit naši zemi a současně podpora jaderným elektrárnám ! Jen domyslet, co by se dělo s JE v rozkládajícím se státě.Ani domobrana myslivců by nepomohla… Václav Cílek neprotestuje proti přívlastku filosof, ač nic filosofického nikdy neřekl a nenapsal.Václav Havel mu udělil cenu Vize, avšak teď VC o Havlovi se ani nezmíní… zato má „pochopení pro Konvičku“. Jeho články prostupuje tolerance k Rusku, nenápadné omlouvání Putina, zatímco se vždy nějak otře o Ameriku. Kterou pořádně nezná ani, nestrávil tam ani půlrok v kuse. Všude ho zvou, protože je „veřejná osoba“ a „veřejná osoba“ je, že ho všude zvou. Vzdělaní lidé by měli být kritičtí, měli by mít rozhled, nepodbízet se. Třeba jen Masaryk a rukopisy, masaryl a Hilsner… ne mluvit proti imigrantům, protože vím, že mi bude tleskat dav. Je mi to, Václave fakt moc líto. Jdeš divnými, blátivými cestami, bývalo s Tebou jinak.

  • „Hned z kraje rozhovoru dojde na oblíbené rétorické figury dnešních zvěstovatelů moudrosti a přitakání starostem obyčejného člověka: „k nějakému rozkladu (společnosti – pozn. aut.) dochází“, máme tu „nefunkčnost státu, po 20 letech nemáme dostavěné dálnice“. Kdo je to my? Jsou parametrem rozkladu dálnice? Týká se to jen Česka? Asi ne, když vzápětí přichází relativizace rozkladu: „V Evropě vždycky bylo něco v nepořádku.“ Ale v Evropě dálnice mají! Takže co si vybrat? Nevíme.“

    Cílka nevyhledávám, ale když ho potkám, zastavím se. Tak jsem se zastavila poprvé i u Vás… A jak vidím, přidal jste si (!) k pojmu „rozklad“ v jeho odpovědi, dovysvětlivku „rozklad společnosti.“. Snad Vás k tomu svedla otázka, panu Cílkovi položená… Logicky jste se (!) závěrem onomu vlastnímu přílepku. Když budete méně předem zaujatý, zjistíte, že Cílek z otázky jen vychází, aby hovořil o PŘÍTOMNOSTI ROZKLADU, jako pojmu. Tak to vidím slyším já a tak to opouštím.

  • Vypadlo mi tu slovo. ) „VYSMÁL jste se jen svému vlastnímu přílepku“. )

  • Dobrý večer,
    jsem moc rád, že jsem zatím duševně zdráv. Poznal jsem to při nalezení tohoto blogu a specielně článku o šamanech. Díky, pane Simkaniči, neboť jsem se už bál, že takové názory mám v okolí sám:)
    Petr

  • Promiňte, ale coby vzděláním kulturní antropolog mohu jen říct, že takto ubohé hnidopišství a destruktivní kritika přirozeně slabší exaktní podloženosti výroků na interdisciplinárním tenkém ledě je lidem asi tolik prospěšná, jako když gynekolog pošle ženu s vyrážkou na genitáliích k dermatologovi, protože jde o vyrážku, a dermatolog ji zas pošle ke gynekologovi, protože je její problém na genitáliích, oba mají velmi exaktní pravdu, ale ani jeden ji neošetří. Ono pokoušet se vzepřít jednomu z z rodiny Murphyho zákonů, že vědec ví stále více o stále méně věcech, až nakonec ví úplně všechno o ničem, je náročné a nevděčné. Zejména proto, že se pak člověk stává snadným terčem pro lidi, co spoléhají, že už si nikdo nevzpomene, jak si naháněli ego či své partikulární zájmy pomocí bezrozporných trivialit o modré a ne zelené planetě a křížových zpochybňovacích tažení proti každému nepodstatnému detailu varování lidí, co vidí dál jak na špičku vlastního nosu, až ta planeta bude mít jen barvu kouře, popela a písku.

    1. To je všechno sice moc hezké, ale to ještě neznamená, že Cílek neplácá nesmysly :) A vám argumenty také scházejí.