Minulý týden jsem držel přednášku před vydavateli časopisů s názvem Jak skončí tištěná média? (viz Slideshare). Otázku Proč? jsem nechal stranou a dodatečně to napravuji.

Říká se (a vydavatelé tištěných titulů se tím utěšují), že žádné médium ještě nezaniklo kvůli vzniku nových. Zní to dobře, ale není to pravda. Zapomíná se na papyrusy, rukopisnou tvorbu knih, telegraf, magnetofonové pásky, kazety VHS… A taky cédéčka a DVD už začaly svou cestu do zapomenutí. Oblíbené ukazování vinylů je spíše výjimkou než pravidlem. Samozřejmě, že papírové knihy, noviny a časopisy ustály nástup rozhlasu i televize, a de facto i internetu, ale to ještě nic neznamená – historie je příliš krátká na finální závěr. Počkejme dvacet let – tolik stačilo internetu ke světové nadvládě, a pak si řekneme, jak rychle se svět změnil a co z toho starého zbylo.

Co rozhoduje o přežití nějakého média (bavíme se o přežití v trochu významnějším měřítku, než jsou dnes ty vinyly, poezie nebo opera – Aktualizováno: po komentářích ty příklady trochu víc vysvětluji v diskusi). Zásadním faktorem je to, zda nějaká nová technologie dokáže v naprosté většině případů užití tu starší zcela nahradit – pak i přes některé drobné nevýhody (originalita a krása rukopisů proti tištěným replikám apod.) se většinové používání překlopí směrem k praktičtějšímu nástroji. Docela jednoduchá behaviorální evoluce.

Tištěná média takového konkurenta dosud neměla. Nic nedokázalo plně zobrazit lineární text v kompaktnější, pohodlnější formě, nic nebylo přinejmenším stejně mobilní jako kniha nebo noviny a podobně snadno obsluhovatelné. Ani internet to nenabízel, byť šel na půl cesty.

Až teď, při nástupu tabletů, přichází zlom. Tablety se objevily i dříve, ale až teď jsou extrémně lehké, uživatelsky téměř primitivní a příjemné na ovládání a taky cenově dostupné. Jejich rozšíření proběhne podobně dynamicky a plošně jako nástup mobilních telefonů, kdy z opatrně přijímané technologie jsme na více než jednom používaném kusu na obyvatele. Cena dále poklesne, industriální vzory se budou dál kopírovat, dojde k diverzifikaci přístrojů a k replikaci objevených principů do dalších služeb a zlepšení a nástrojů.

Tablety s jejich kvalitou zobrazení, snadností a rychlostí ovládání, snadnou přenositelností a schopností pojmout násobky obsahu proti stejně objemné knize postupně nahradí vlastnosti knih, novin a časopisů ve velké části jejich použití (jistě, do tabletu maso nezabalíte) a ještě přidají mraky funkcí navíc. Teď sice zní silný chorál starosvětců, kteří na knihu nebo časopis nedají dopustit, ale obávám se, že bitvu nerozhodne, jestli se něco dá číst ve vaně. Mladá generace nebude zvyklá na nic jiného, než vytáhnout iPad – pro učení, poslouchání hudby, prohlížení a pořizování fotek a videí, sociální sítě, sledování zpravodajství, nakupování. Už teď velká z nich absolutně nepostrádá papír jako nosič. Proč by ho měli potřebovat později? Pokud s knihou nebo novinami nebudou mít spojené emoce z dětství a mládí (rituál, vůně, relax), jen obtížně je budou vyvolávat později – naopak jako ryby ve vodě se budou pohybovat ve svém přirozeném digitálním prostředí.

Samozřejmě, fajnšmekři, snobové nebo velcí specialisté ani v budoucnu na papír nedají dopustit, podobně jako bibliofilové, operní nadšenci, filiatelisti či sběratelé pohledů nedají dopustit na svoji vášeň. Ale ta skutečná síla bude dávno jinde.

Ano, může nám to být líto, můžeme proti tomu protestovat, můžeme se bránit pokroku, jakkoliv může být iluzorní. Ale nebýt vyhynulých dinosaurů, mamutů a šavlozubých tygrů, nevznikl by ani člověk a nevynalezl by ani klínové písmo, ani knihtisk, ani atomovou elektrárnu a vy byste si nečetli tenhle prchavý digitální text na svém mobilním zařízení. Tak už to na světě chodí. A co my víme, až zaniknou atomové elektrárny, tablety se budou moci jít zahrabat a budeme všichni rádi za cyklostyl.

P.S. Autor je každodenním kupcem ranních novin, předplatitelem týdeníku, vlastníkem mnoha knih a papír má rád. Ale nerad si zakrývá oči 🙂

9 komentářů

Napsat komentář: Michal Illich Zrušit odpověď na komentář

  • Plus minus s tím souhlasím. Ale: proč tak důrazně říkáš „skončí“, když pak v textu vysvětluješ, že vlastně neskončí, jen se dostanou do menšinového postavení vedle elektronických verzí? To je přece pořádný rozdíl. A i ta cesta do menšinové pozice (dodávám já) potrvá pár let. Kvůli setrvačnosti a kvůli nedokonalosti stávající technologie, která musí dospět do nějaké příští generace. Kindle je skvělý na čtení paperbacků, ale bohatě ilustrovanou učebnici biochemie plnou celostránkových schémat si na něm zatím nepřečteš.

  • Tak vinyly taky neskončily, na druhou stranu, ten význam je globálně tak marginální, že je to skoro jako konec. A jasně, bohatě ilustrovanou učebnici biochemie plnou celostránkových schémat si na Kindlu možná nepřečtu nikdy, na iPadu bych si ji už teď technicky asi prohléhnout mohl, byť pro tenhle hodně specifický účel se to nehodí, ale téměř jakoukoliv učebnici pro střední školy bych na iPadu asi dal dost v klidu – a ještě by v ideální formě byla plná odkazů – na doplňkovou literaturu, podrobnější životopisy, příklady z praxe, rozhovory, videa, interaktivní grafiku. To bude ještě dlouhá cesta, ale je dobré ji vidět před sebou. O tom je ten text i ta prezentace.

  • Ta nova verze s odkazy vypada na ipadu lakave, ale jeste za sebe nevim, zda je to dobre nebo spatne. Jiste i linearni cteni papirove knihy si lze spestrovat hledanim doplkovych informaci k textu na pocitaci nebo tahanim encyklopedie z knihovny – ovsem ns ipadu je totez mozne okamzite tap-tap a to je uplne jina kvalita. Nechci rict, ze je to spatne ale nedokazu odhadnout jak se s tim zmeni styl cteni knih a jaky vliv to bude mit na pozornost a zapamatovani – to se teprve uvidi..

  • K úplnému souhlasu chybí jediné. Škrtnout dvě slova: poezie a opera. To mícháte jabka s hruškami.

  • (Tenhle komentar pisu na ipadu)

    Doplnim jednu pro me podstatnou vec, ktera v clanku nebyla: elektronicke ctecky umoznuji interaktivitu – tedy i ta schemata v chemicke ucebnici mohou byt podstatne praktictejsi: muzete si je rozklikavat a dostavat se k vetsi ci mensi mire detailu, prepinat ruzne pohledy, atd.

    To kniha proste nenabidne.

    Pri vytvareni interaktivni knihy se castecne setrou rozdily mezi autorem, programatorem ci ux designerem. Mnoho knih bude take vznikat v tymu lidi s ruznymi specializacemi.

  • Souhlasím s Tomášem Prstkem. Slova opera a poezie vydávají v textu tak šílený pazvuk, že se ten zbytek už nedá nijak rozumě dočíst. Škoda, jinak by se mi článek moc líbil.

  • Markovi a Tomášovi: omlouvám se, jestli jsem vás tím zavedl špatným směrem, moje chyba. Ono to vyplývá z té prezentace, kde jsem tyhle tři věci spojil a dal dohromady jako ilustraci pravděpodobného vývoje papírových médií a bylo to v trochu jiném kontextu než tady.

    Ale myslím, že to není tak mimo – že papír se stane záležitostí pro menšinovou skupinu lidí, kteří budou mít zvláštní potřeby a zaplatí si za něj (elita, vědci, umělci apod.). Stejně jako poezie nebo opera přestaly hrát dřívější masovou roli (buditelskou, nacionální, kulturně-společenskou) a jsou teď primárně záležitostí intimní nebo navýsost exkluzivní.

  • OK, takhle už to dává smysl. Díky za vysvětlení.

    Ten zbytek je… inu jasný. Mně už je skoro hloupé podobné články chválit, protože mi vše, co píšete, připadá úplně samozřejmě a nezpochybnitelné. Jenže plno lidem to stále nedochází, takže je potřeba to psát stále dokola a dokola. Za to díky.

  • Marku, děkuju. On je problém i v tom, že někteří lidé, a bylo to vidět i na té akci Unie vydavatelů, to prostě nechtějí slyšet, resp. neradi si to připouštějí a rozhodně to považují za problém, který se jich TEĎ netýká (trochu to souvisí s jednou z reakcí odtud: http://www.si­mindr.cz/face­book-a-hotentoti/).