… kdy nejsledovanější televize v hlavních zprávách testuje, jestli v mraze zmrzne voda. V době, kdy jsou za počmárání bezkrevných, bezpohlavních a bezcharakterních plakátových ksichtů politiků odsuzováni lidé příbuznými těchto politiků.

V době, kdy jasné miliardové škody politiků nejdou dokázat a nemají šanci dospět k soudu. V době, kdy politika je jen odváděním pozornosti od skutečného byznysu. V době, kdy se firmám odpouštějí platby za znečištění ovzduší proto, že se totéž nedá hlídat u domácností. V době, kdy se ruší benefity veřejné dopravy v řádech desítek milionů, zatímco se proinvestovávají zbytečné dopravní stavby v řádech desítek miliard a jedna nefunkční dopravní karta vyjde na osm set miliónů. Kdy se kácejí zdravé stromy v parcích uprostřed měst a místo nich sázejí nové. Kdy se staví stále nové prázdné byty a kanceláře na předměstích a centra zůstávají prázdná. Kdy se stavební pozemky prodávají developerům v ceně trvalého travního porostu. Kdy se dálnice vedou chráněným územím, protože jinudy by to bylo levnější a rychlejší. Kdy prezident je ochoten se přivazovat řetězy kvůli nové knihovně, zatímco pár metrů vedle vyrůstá bez povšimnutí kohokoliv dvacetkrát dražší investiční a dopravní tunel. Kdy se dobrovolníci musí přivazovat ke stromům v národním parku, aby zabránili jejich pokácení, ke kterému vedení parku ještě nezískalo povolení. V době, kdy kustodi fotbalové reprezentace kradou bagry. V době, kdy se bezdomovcům staví stany až po skončení zimy. V době, kdy penzijní reformu prosazují penzijní fondy. Kdy kouření v restauracích nejde zakázat, protože by to ohrozilo lidskou svobodu. V době, kdy muži dvakrát neúspěšně absolvují sebevraždu skokem z okna, aby mezi tím zabili svou ženu. V době, kdy je Michal David k nezastavení a hypermarkety podobně prošlé zboží nabízejí zákazníkům ve výhodných akcích a s novým datem spotřeby. Kdy je levnější celodenní výlet do Německa i se štrůdlem a bratwurstama než shopping víkend v českém Palladiu. Kdy místo limetky stačí citron a místo citronu sójová omáčka a taťka mlaská nad óbrmňamkou. Kdy na veřejnoprávní televizi hlavní komentář na téma rodina pronáší Agáta Hanychová. V zemi, kde žije Petr Kotvald. V zemi, kde největší politickou událostí je změna způsobu volby prezidenta a největší šanci v ní má beznázorový a bezpáteřní byrokrat. V zemi, kde prezident krade pera a pak jimi podepisuje milosti svým korupčním známým. Kde jeho chráněnci bezstarostně píšou antisemitské texty. V zemi, kde se nejdůvěryhodnějšími médii prohánějí vymyšlené zprávy o romských pokladnících kradoucích peníze romských stran a média zcela vážně probírají šance česko-japonského univerzála v prezidentské volbě. Kde nejvýznamnější firmy nesídlí, protože Kypr. Kde je zakázán komunismus zákonem a v parlamentu nás zastupuje komunistická strana. V zemi, která je schopná podepsat mezinárodní dokument o boji proti padělkům omezující svobodu na internetu, a pak z něj vycouvat, protože neví, co je v něm obsaženo. V zemi, která není schopná podepsat evropský dokument, protože neví, jestli s ním souhlasí, nebo nesouhlasí. V zemi, která přejde na nový systém vyplácení sociálních dávek tak, že je není schopna vyplácet. V zemi, kde ubývá věřících, přibývá kněží a odluka církve od státu potrvá desítky let. Kde pravidelná siesta ministra zahraničí na oficiálních jednáních působí sympaticky. V zemi, kde ministr školství neumí česky, neumí počítat a neumí vůbec nic. Kde největší lobby do osnov tlačí asexuální výchovu a národní sebeukájení. Kde pirátství je nárok, protože svoboda a proti monopolům. Kde není možné zakázat hazard, protože papírově přispívá na dobročinné účely. Kde ministr může za tisícovku zfackovat drzého spratka a ještě je na to hrdý. Kde jsou invalidní místa určena mentálně postiženým ve velkých autech a s poznávacími značkami, které obsahují náhodně se opakující stejné číslice. Kde policajti hlídají překročení limitu 30 km/h uprostřed polí. Kde dupnout na brzdu těsně před pomalým autem je považováno za výchovné a kde je jízda v pravém pruhu na dálnici považována za srabáctví. Kde postavit cokoliv navzdory limitům, předpisům a povolením je trestáno pokutami v ceně dvou ytongových cihel. Kde se odvážným divadlům nedostává prostředků a ministerstvo kultury dotuje vyhlašování divadelních cen. Kde vyhlášení filmových cen moderuje Lucie Bílá. V zemi, kde nevítězí Google, ale pravda. V zemi, kde včera nebylo, dnes je dnes a zítřek nic neznamená. V zemi, kde všichni všemu rozumějí a nikdo nic nezmůže. Tak. Tak určitě.

A jako třešničku na dortu si dejte výběr toho nejlepšího v nás: Zlatý David.

19 komentářů

Napsat komentář: Luboš Zrušit odpověď na komentář

  • Jen malý překlep: „benefity veřejné dopravy v řádek desítek milionů“

  • „V zemi, kde nevítězí Google, ale pravda.“ – to je asi překlep, ne?

  • Ono se to hromadí a hromadí a pak to musí naráz ven. Jenže kdyby se to nehromadilo a nezavírali se nad šlendriánem a lumpárnami oči jenom proto, že lumpové nemají rudou knížku, tak by to velmi pravděpodobně takhle daleko nikdy nezašlo.

    Ale jak říká pan prezident: „Žijeme v nejlepším možném období naší historie.“ Přinejmenším pro něj a jemu podobným určitě.

  • Napsal jsem tehle komentar k Petrovi K. na dddcz.blogspot.com, tak na ferovku ho dam i sem, Jane ;) : Jana Simkanice velmi respektuji, ale tehle text se mi nelibi. Nelibi proto, ze je vyhradne negativni. Prida negativni emoce, nic vic. Janovi se mozna ulevilo, ale nahrnul ty sve sr*** z hlavy (jak pise na Twitteru) na jine. Ani nenaznacuje reseni, svetlo na konci tunelu. Uvedomuji si situaci a nemyslim, ze jsme na tom hur nebo lip nez ve vetsine jinych zemi. Mam pocit, ze se snazime si vykricet jen vlastni frustraci (casto ve velke mire ze sebe sama), nic vic. Koneckoncu uz nemusime pres hranice utikat, muzeme tuto zemi opustit zcela svobodne. Je to jen nase volba. A ono plati to, co nekdo vcera rekl na #pz12. Nepotrebujeme tolik rozvijet spolecnost, ale predevsim sami sebe. Ja si to prekladam tak, ze vzdy je nejlepsi zacit u sebe a az pote palit na sve okoli.

  • Já nějak nevím. Tenhle text mi přijde jako MiroslavoSládkovo-TomioOkamurovina. Efektní vyjmenování toho, co všichni víme. A ani náznak řešení. Přijde mi to zcela nepřínosné pro kohokoli jiného než pro autora – pro toho to asi byla dobrá terapie z nasranosti/blbé nálady.

    Každá doba má své hajzly a debily… když si přečteme nějaký Čapkův prvorepublikový sloupek o politice, tak je to némlich to samý… možná že i nějakého Michala Davida tehdy měli.

    Myslím, že bych dokázal napsat srovnatelně dlouhý text, obsahující jen samá současná pozitiva. Možná by to dalo víc práce, protože kritika se vždy píše snadněji a lehčeji než pochvala, ale určitě by toho nakonec bylo hodně.

  • Ještě mě napadá, zda to není spíš recese, ve smyslu parafrázování skuhrání veřejnosti v každé diskusi. To by vysvětlovalo tu nesourodost.

  • Ještě by tam mohlo byt: „v zemi kde každý jenom kritizuje, ale nic pro nápravu nedělá“, což zároveň vystihují dva komentáře výše.

  • Mám teď podobnou náladu, Jane. Nejsmutnější je na tom to, že do ulic přitáhne davy ne Klaus svou podporou korupce, ani povolení pro velké firmy zamořovat naše ovzduší, ani Rampula, ale snaha profesorů Wilhelma a Haňky z Cambridge přiblížit pravidlům v českém vysokém školství těm platným ve vyspělé Evropě. Ne, není mi už dlouho dobře v této zemi.

  • [7] Milane, díky moc za komentář. Tohle je důležitý podnět a pořád o tom přemýšlím. Ale pořád se s tím nemůžu nějak ztotožnit. Zkusím nějak popsat proč.

    Ten text má být v hořkosti i zábavný, i proto míchám Petra Kotvalda, mráz na Nově a prezidenta. Nemá primárně ukazovat negativní jevy společnosti, ale absurdnost situace (viz vražda Monyové, která není důležitá v celospolečenské rovině). Spíš je to pokus o poezii, jak to někdo nazval, litanii ve stylu Ginsbergova Kvílení, aniž by si to dělalo jakékoliv skutečné umělecké ambice, pochopitelně :)

    Co se týče té jednostrannosti a negace. Já jsem bytostný optimista. Ale právě proto mi vlastně vadí, když někdo říká, že se tohle takhle psát nemůže. Že to jen přispívá k marasmu a znechucení. Já s tím nesouhlasím. Psát se to právě musí, pořád dokola a do omrzení, protože naopak nejhorší je rezignace a smíření, že je to normální, že je to běžné a že s tím nejde nic dělat. A to je to, co dnes převládá. Ale ne proto, že všichni říkají, kde jsou chyby. Ale proto, že je tak složité dospět k něčemu společnému. Nicméně já si myslím, že NAVZDORY tomu, že nevidíme rychlé, snadné a brzké řešení, musíme říkat, že to, co teď máme, je pořád špatně a že třeba hledat něco jiného.

    Samozřejmě, ta kritika musí být dostatečně konkrétní. Já ukazuju na věci, které mi buď vadí, nebo připadají přitažené za vlasy. Někomu se to líbí, někdo ale přijde na úplně jiné věci a někdo na věci přesně opačné. A to je v pořádku, provokuje to diskusi, relativizaci samozřejmého, ujasňuje to hodnoty a preference společnosti.

    Pro mě je psaní hledáním cesty, vytváření společenství názorů, budování komunity a svým způsobem prostředkem řešení, protože může objevit něco, co by bez toho, aspoň pro mě, nebylo. A beru to jako svůj minimalistický podíl na podobě veřejného prostoru. Jako hospodské kecy to někomu samozřejmě může připadat, ale hospoda dříve byla centrem smysluplné komunikace, tříbení názorů a budování komunity, takže pokračovat v té pozitivní tradici tímhle způsobem by mi i dávalo smysl.

  • [8] Aspoň, že vám to přijde jako „efektní“ vyjmenování – o tom jsem se trochu snažil :)) Jinak náznak řešení je samozřejmě jasný – ty věci nedělat, volit někoho jiného, poslouchat někoho jiného, chválit někoho jiného atd. atp. A dělat poctivě svoji práci. Ale to pořád ještě neznamená, že nemá cenu kritizovat.

  • [9] Lokutusi, uklidním – fakt to má být i zábavné. Nebo fakt prožíváte, že tu žije Petr Kotvald? :)

  • .. žijete ve smutné době. Měl byste míň koukat na televizi.

  • [15] Aha.
    Mno, takhle od země to vypadá celé jako takové plytké, nicneříkající skuhrání o ničem, kterého jsou plné čtyřkové hospody. Ale někdo v tom jistě uvidí tu poezii a bude rozjímat nad zlomyslným osudem, který nám místo jasného směru a zářivě rozjásané budoucnosti ukazuje jen vůkol šedivou prázdnotu.
    Držím palce…

  • Naprostý souhlas s 16. Luboš! :)
    Čtěte knihy, jezděte do zahraničí, bavte se s přáteli, ale přestaňte sledovat média. Křiví totiž obraz avěta.