Lithium se po másle stalo dalším žhavým převolebním tématem. ANO ústy svého předsedy vyru­kovalo s mimořádně silnou rétorikou: „Je to krádež za bílého dne,“ tvrdí Andrej Babiš o podpisu vládního memoranda o těžbě na Cínovci shodou okolností zrovna ve chvíli, kdy média informují o tom, že mu bylo doručeno policejní obvinění z dotačního podvodu za bílého dne. Vládní zástupci za ČSSD vracejí debatu k faktům a zdá se, že je ANO nedovede přesvědčivě vyvrátit.

Dobře to ilustrovala vče­rejší debata v Událostech, komentářích na ČT24 ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka (ČSSD) s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO), v níž ministr za ANO od jednoznačně položených otázek usilovně kličkoval do zavádějících odpovědí. Abychom mohli pochopit nepřesvědčivost postoje zástupců ANO, musíme projít několik dokumentů a faktů.

V horách kolem severočeského Cínovce leží ruda obsahující lithium. Tato surovina je dnes populárnější než kdykoliv  dříve pro své využití například ve stále populárnějších bateriích (ano, i ve svém mobilním telefonu pravděpodobně nějakou Li-Ion (lithium-iontovou) baterii máte, ale ve hře jsou do budoucna mnohem zásadnější elektromobily). Těžba může přinést velký efekt, byť jednoznačný úspěch ještě zdaleka není na blízkém obzoru a žádá si velké investice, jak před časem psalo Euro v článku Vu Nguyen Hong: Výroba lithia je velmi nákladná, nebo iDnes.cz v článku Připra­vit těžbu lithia v Cínovci by stálo 10 miliard. I tak se má vyplatit nebo Lidové noviny v článku Pod Krušnými horami leží poklad za stovky miliard, lithium ale nebude zadarmo. V tom posledním se mimo jiné dozvíme:

Státní podnik Diamo dostal za úkol, aby sestavil přehled možností, jak by se mohl na byznysu podílet. Když se v roce 2010 začaly rozdělovat povolení k průzkumu, Diamo zájem nemělo. Cítilo, že jeho čas přichází až po těžbě, kdy se zahlazují její důsledky. (…) Politická vůle doposud za podnikatelským nadšením zaostávala. Hlavním úkolem vlády bude pohlídat, aby veškeré užitky z těžby neodplynuly do zahraničí a doma nezbyly jen krajinné následky.

Podle některých vyjádření se zdá, že stát dříve možnosti pustit se do těžby po vlastní ose dostatečně nevyužil – buď zaspal, nebo na tento druh těžby nemá kapacitu, schopnosti či finance. Ať už to bylo v roce 2010 jakkoliv, dnes už má stát omezené možnosti, jak s tím naložit – protože platí, že přednostní právo na těžbu má ten, kdo danou těžební oblast prozkoumal (na což musel dostat od státu povolení a dostal ho dříve, než vznikalo dnes diskutované Memorandum). Pro Cínovec má tuto licenci k průzkumu a k přednosti k těžbě australská firma European Metals Holdings (EMH), resp. jí vlastněná česká firma Geomet. Licenci získala, resp. prodloužila s vědomím a posvěcením ministerstva životního prostředí (ANO) a s vědomím ministerstva průmyslu a obchodu (ČSSD).

Samotná firma Geomet píše na svém webu k otázky licence toto:

Proč lithium v Česku těží australská společnost?
Povolení k průzkumu v oblasti Cínovce má česká společnost Geomet. Průzkum je nákladný a Geomet nenašel v České republice investory. Jelikož se jedná o velmi riskantní investici, finanční ústavy či stát nemají o takový typ investice zájem. Průzkum se celosvětově financuje buď z provozních zisků velkých těžařských firem, nebo z peněz získaných emisemi akcií na specializovaných burzovních trzích v Kanadě, Austrálii a Velké Británii, což je mechanismem financovaní Geometu.

Proč lithium na Cínovci netěží stát?

Stát v této situaci nepřejímá rizika a náklady spojené s průzkumem a těžbou (už jen samotné otevření dolu je kapitálově velmi náročné), ale v souladu se zákony ČR poskytuje licenci a díky tomu má zaručený příjem z poplatků za vytěženou rudu a z daní (ze zisku i z povinných odvodů na zaměstnance). Tato praxe je zaběhnuta ve většině zemí světa a má, s výjimkou let 1948 až 1989, mnohaletou tradici v českých zemích.

Aby byla podchycena další potenciální spolupráce v této věci mezi státem a těžební společností, začalo se někdy na jaře tohoto kroku připravovat společné Memorandum (Text Memoranda mezi MPO a European Metals Holding Limited) vyjad­řující oboustrannou ochotu k další spolupráci (konkrétně deklaruje vzájemnou ochotu „Spolu­pracovat s cílem maximalizovat možnosti dalšího zpracování v České republice.“)

Podepsání memoranda by mělo být přínosné pro těžaře, kteří tím dokazují i vlastním investorům a spolupracujícím firmám vážnost záměru a angažmá státu, jednak pro stát, který si tím minimálně symbolicky přivazuje ochotu soukromé firmy brát zájmy státu v potaz. Což je vcelku pochopitelné, ze vzájemné spolupráce tak potenciálně mohou těžit obě strany.

O přípravách Memoranda se veřejnost dozvěděla ve vícero mediálních výstupech už v polovině července 2017. Za všechny ocitujme článek na ihned.cz: Lit­hium na Cínovci vytěží Australané. Kov do elektroaut se ale bude zpracovávat v Česku, slibuje vznikající memorandum

Práce na dokumentu potvrdil i ministr životního prostředí Richard Brabec. „Vím, že se na MPO připravuje. Je třeba, aby stát nevydělával jen na poplatcích za těžbu. Surovin moc nemáme a je nutné, aby stát zajistil, že těžba bude s maximální přidanou hodnotou, tedy včetně zpracování,“ řekl Brabec.

Na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) nyní vzniká memorandum, které má zaručit, že lithium z Cí­novce zůstane ke zpracování a další výrobě doma. Zájem na tom mají také Australané, kteří si chtějí pojistit již investované desítky milionů korun téměř do třiceti nových průzkumných vrtů.

„Je snaha vyjádřit zájem českého státu lithium těžit jako základ pro nové technologie. V memorandu by zároveň mělo být, že se surovina nebude zpracovávat v cizině,“ uvedl Richard Pavlík, ředitel firmy Geomet, která průzkum na Cí­novci provádí a od roku 2013 ji vlastní australská European Metals.

Kromě veřejnosti o tom tedy věděl i ministr životního prostředí za ANO Richard Brabec. Stejný Brabec, který o dva měsíce později na konci září píše ve svém vyjádření ministra životního prostředí k Memorandu toto:

„Jsem toho názoru, že Memorandum je jedním ze správných kroků (zvýraznění redakce), otvírajících prostor ke spolupráci při těžbě lithiových rud, úpravě této suroviny i umístění zpracovatelských i finálních výrobních kapacit výhodných nejen pro zahraniční podnikatelské subjekty, ale i pro Českou republiku.“

Dále ministr tvrdí, že se ministerstvo podpisem nepřipojí, de facto proto, že k tomu není důvod, protože krok nespadá do jeho gesce. A následně jen upozorňuje, že podpis Memoranda bude třeba zohlednit v připravovaném materiálu MPO o využití superstrategických surovin, který je s Memorandem v rozporu (což v interpretaci MŽP nemluví proti Memorandu, ale proti druhému materiálu).

Pokud tedy jen o dva týdny později šéf ANO hovoří o „krádeži za bílého dne“, úplně to není v souladu s postojem ministerstva životního prostředí v gesci ANO. Stejně jako vyjádření ministra Brabce na dnešní (9. 10. 2017) vyjádření ministra Chovance ke kauze lithium, kde se hovoří o Memorandu jako o nepochopitelném kroku ministra Havlíčka:

ČSSD se marně snaží různými vytáčkami hájit nepocho­pitelný krok mi­nistra Havlíčka 2 týdny před volbami (zvýraz­nění redakce), který nás může hodně stát.

Za pouhé dva týdny se v hlavě ministra životního prostředí „z jed­noho ze správných kroků“stal „krok nepochopitelný“. Který z postojů ANO dává větší smysl a proč se za tak krátkou dobu změnil do svého přímého opaku, těžko říci. Proč ministři za ANO, kteří s celou věcí byli obeznámeni minimálně od července, mimocho­dem o těžbě lithia a záměrech vlády se jednalo i na tripartitě, kolem věci nedělali stejný povyk, když jde podle nich o krádež za bílého dne, jasné není. Na nic z toho aktuální vyjádření zástupců ANO odpověď nedávají. Ať už je pravda kdekoliv, pro ČSSD zatím mluví aspoň to, že na rozdíl od ANO celou dobu tvrdí to samé.

Pro kontext není bez zajímavosti, že pod heslem České lithium do českých rukou! kauzu těsně před volbami využívají komunisti a nejvíce o něm v tomto duchu referují podivné servery, jako je Aeronet, NWOO.org, Haló noviny a Parlamentní listy. Zní to vlasteneckým voličům jistě libě, i když realita je jako vždy o hodně složitější.

Velice dobrý článek přinesly i Hospodářské noviny, které vysvětlují, že Na debatu o lithihu je pozdě, o těžaři je rozhodnuto. Babiš měl na prosazení toho, aby ho těžila státní firma, čtyři roky ve vládě.

Pokud by se Česko skutečně chtělo rozhodnout, že ložiska lithia prozkoumá a bude těžit samo, dostalo by se k první akci až po roce 2025. Samotná těžba by nemohla začít dříve než po roce 2030. Stát by mohl jen těžko počítat se spoluprací společnosti Geomet.

Související:

Shrnutí situace od šéfa premiérových poradců Vladimíra Špidly jako odpověď premiérovi

Laické, ale o to srozumitelnější shrnutí situace od Viktora Janiše na jeho Facebooku, pod nímž lze doporučit i diskusi a odkazy v ní.

https://www.fa­cebook.com/plu­gins/post.php?href=ht­tps%3A%2F%2Fwww­.facebook.com%2Fvik­tor.janis.5%2Fpos­ts%2F10155272396147862&w­idth=500

Aktualizace 16. října 2017:

Souvislosti celé kauzy doplňuje článek Lukáše Wagenknechta Co by mohlo stát za kauzou lithium? na Týden.cz, který se podílel na rozkrývání stále ještě zamotanou a netransparentní struktury společnosti, s níž bylo podepsáno Memorandum.