Jak by hlídací psi demokracie měli štěkat v digitálním věku

Co dobrého se dá vzít z dosavadní kampaně Donalda Trumpa? Poučení o smyslu a možnostech médií. Protože akce v podobě stále nehoráznějších prohlášení republikánského kandidáta provokují o to odvážnější reakce ze strany médií. Inspirace je to i pro klidnější časy.

Svět stále více ovládají facebookové statusy, žádná informace se neudrží v pozornosti déle než pár chvil a význam médií je stále více zpochybňován. Někteří odborníci tento mediální stav označují jako „postfaktický“, protože tvrzení a prohlášení se míhají prostorem v takovém množství a chaosu, že neexistuje možnost, jak je uspořádat do nějakého konzistentnějšího tvaru, ani jak detekovat a ověřovat jejich relevanci. Zvláště pro média samotná to představuje další z mnoha výzev, se kterými se pro obhájení své existence musí vypořádávat.

Díky vyhrocené americké prezidentské kampani a systematickým lžím Donalda Trumpa média objevují nové prostředky, jak se zpracováním zpravodajských informací pracovat a jak je šířit.

CNN například začala statusy o Trumpových výrocích doplňovat závorkami uvádějícími je na pravou míru, jak ukazují screenshoty v následujícím tweetu:

Navzdory limitům, které tato metoda má (viz například tyto výtky), je to ve zkratce dokonalá ukázka služby, kterou by média svým čtenářům a divákům měla poskytovat. Obzvláště v českém prostředí běžná praxe automatického přebírání doslovných citací bez jakéhokoliv novinářského kontextu, komentáře a stanoviska je tradičním postupem vyplývající z lenosti a alibismu, z prospěchářství těžícího ze senzace a z nedostatku odpovědnosti za to, co a jak médium šíří. Novináři tímto sami sebe redukují na průtokové ohřívače sdělení, popřípadě zesilovače, aniž by přidali cokoliv navíc. Proto v médiích projde tolik nesmyslů, rádobysenzací, polopravd a lží – jen málokdo je fakticky koriguje, málokdo zná kontext řečeného, málokdo na sebe chce brát riziko konfrontace. To, co dělá v titulcích CNN na velice limitovaném prostoru, by naopak mělo být samozřejmostí ve všech ostatních formátech.

Podobným směrem šla televize NBS, kdy porovnávala jedna k jedné současné a staré výroky Donalda Trumpa.

Díky současným technologickým možnostem je stále jednodušší dohledávat starší dokumentaci, spojovat ji s aktuálním děním a šířit všemi kanály dál. Nic víc není třeba, politik usvědčí sám sebe. Ale nebýt novinářské práce, divácká a občanská paměť by byla mnohem kratší. Tak vypadá služba ve veřejném zájmu. Tímto směrem by média, která si to mohou dovolit, měla napřít své úsilí. A nemusí to být tak kreativní, dramaturgicky a scénáristicky náročná produkce, jakou připravuje třeba John Oliver, stačí pracovat s faktickými informacemi a jejich prostým provázáním a uváděním do kontextu.

Částečně takto v Česku funguje Demagog.cz, jehož metodika má však také své limity (špatně se rozlišuje různá míra významu jednotlivých výroků, takže banalita má stejnou váhu jako zásadní prohlášení) a navíc tím, že není organickou součástí média samotného, je jeho dopad značně redukovaný. Zbytek obstarávají většinou výsledky nadšení jednotlivců na sociálních sítích. Ale zapracovat něco podobného do stabilního kádru minimálně v Českém rozhlase nebo v České televizi, kde si to mohou finančně dovolit, to by znamenalo velký posun.

Přičemž v ideálním případě by to neměl odnášet jen ten, u koho to nejvíc bije do očí, ale měla by to být samozřejmá součást denní novinářské práce. V každém případě se ukazuje, že i v situaci, kdy jsou média v konkurenci nadprodukce povrchního obsahu, existují cesty, jak jejich význam znovu posílit. Třeba i tím, že najmou archiváře.

 

Související:

Nic než názor (sloupek pro Respekt)

Ušokovat se k smrti (článek pro Reportér)

Odpovědi Václava Moravce

Kvíz: Lež, nebo pravda? Babiš, Macháček a Orwell

Mediální revoluce (esej o proměně médií)

 

 

Právě vyšlo: nová kniha Přelud svobody

Výbor textů novináře a vydavatele Jána Simkaniče z let 2013 – 2017 Přelud svobody, které se týkají veřejného života, vývoje české společnosti a politické scény, proměn mediálního prostředí a komunikace. Knihu lze vnímat jako upozornění na zásadní rizika dalšího vývoje, stejně jako inspiraci k jejich překonávání.

Kniha obsahuje 68 textů sebraných z blogu Simindr.cz, týdeníku Respekt, magazínu Reportér a dalších médií. A to včetně zcela nové šestnáctistránkové eseje Přelud svobody, která výbor uvozuje a zasazuje do kontextu současné společenské a politické situace.

Tištěnou knihu můžete ihned zakoupit v e-shopu.

Simindr Written by:

Ján Simkanič, bloger, publicista, vydavatel.

Be First to Comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *