Vrchní, prchni je pro mě osudový film. Kromě toho, že je myslím nejvýstižnějším obrazem mnoha rysů české duše a pomohl mi tak v psaní o českém nesvědomí, dotýká se ve mně něčeho hluboko uvnitř, co se špatně popisuje slovy. Bez Josefa Abrháma by ten film a hlavně postava knihkupce Vrány nemohl existovat. Byl mým nejmilovanějším českým hercem,…
Josefu Abrhámovi s láskou
