Co mají společného český taxikář a česká učitelka? Český přístup k věci.

První příběh, odhalení podvodného načítání ceny za taxislužbu už zaznamenal zřejmě každý. Řidič si známým způsobem přes turbo nahoní větší odměnu, než by si zasloužil. Klasický příklad malé domů na úkor zákazníka, koho to překvapí, ať zvedne ruku. Reakce jsou spíš pobavené než pohoršené, vždyť nejsme dnešní, že jo.

Naprosto typická je i reakce majitele taxislužby AAA Radiotaxi, který místo rázného odsouzení takového chování natvrdo přiznal, že v tom jede nejmíň půlka všech řidičů, takže závěr ve stručnosti zní: proč to řešit. Přece my nebudeme blbí, přece my nebudeme poctiví, když je nepoctivý každý druhý.

Druhý příběh vzruší ještě mnohem míň: Český rozhlas dnes zveřejnil úryvky z korespondence mezi dvěma učiteli, kteří se připravovali na správný průběh státní maturity – první osoba školila tu druhou a oba se de facto více či méně nepřímo přiznávají, že při přípravě podvádějí, resp. že systém je nastavený tak absurdně, že to bez podvádění nejde. Člověk má při poslechu jejich argumentů více než pochopení, protože podle všeho jde skutečně jen o administrativní a byrokratickou tupost celého projektu. Přesto je na tom zajímavé, že minimálně školitelka naprosto přijala pravidla hry a svou roli v ní a nevadí jí, že je, sice systém obcházející, ale jinak spokojenou vykonavatelkou zadané vůle a kolečkem v soukolí, které se navzdory své nesmyslnosti díky všem zúčastněným točí dál a vykazuje zdání smysluplnosti.

Cermat chování školitelky hodnotí jako vážný prohřešek, místo aby z jejího chování naprosto jasně vyvodil důsledky přesně opačné – úpravu systému, který by nevydával zbytečné peníze na něco, co stejně nikdo nedělá, protože to nikdo nepotřebuje a k ničemu to neslouží. Nikoliv. Odsoudíme individuální selhání, ale z nastoupené cesty do pekel neustoupíme! Kromě Cermatu mají stejný postoj i Národní institut pro další vzdělávání, stejně jako ministerstvo školství, a to navzdory protestům ředitelů škol.

A to jsme celí my. Šlendrián a parazitace kombinované s maximální kreativitou v obcházení systému a s neústupnou neschopností systém opravovat. Nanejvýš zainvestujeme do komise, jejíž posláním bude důsledná kontrola toho, aby špatně nastavený systém nikdo neobcházel. A pak si svorně zanadáváme na ty nahoře. Protože to oni kradou, lžou a podváděj!

 

Více na stejné téma v knize České nesvědomí

 

 

5 komentářů

  • Ono to se změnou systému není tak lehké, jak si, milý pane Simkaniči, myslíte. Existují zákonné normy, které upravují, kdo a jak má být proškolen, takže dokud se nezmění ony (a to je věcí jen a pouze parlamentu), systém musí běžet dál. Buď zákony ctíte, nebo jste anarchista.
    Navíc onen pedagog, který kauzu rozvířil, je zřejmě ducha mdlého, jestliže se nedokáže naučit pár údajů nutných ke složení testu a musí podvádět. Možná by se mu líbilo být testován pod dozorem lektorů v některé učebně NIDV – to zcela jistě projekt maturit zlevní a učitele patřičně namotivuje. Ovšem v případu, kdy se testy skládají on-line, se holt podvádět dá.

  • Sám se chytáte do pasti myšlení v rámci systému – nevím, proč by nutně někdo měl být ducha mdlého, pokud optimalizuje energii na to, aby vyhověl úřednímu šimlu, který jen generuje náklady na sebe sama vykonáváním absurdní a nesmyslné činnosti.

    Proto říkám, že příslušné odpovědné autority nemají řešit školitele ani učitele, mají vyvíjet tlak na změnu zákonných norem, pokud jsou nezbytné k tomu, aby se přestaly dělat zbytečnosti, které učitele jen odvádějí od toho, co mají dělat – tedy učit děti.

  • Jde mi o ideový princip – jednou tady je zákon, ne nejlepší, ale platný. Chci-li, aby se změnil, musím pro to něco udělat – obrátit se na někoho se zákonodárnou mocí a požadovat změnu. Tím, že jej budu ignorovat a budu podvádět, ničeho pozitivního nedocílím. Chci-li totiž, aby se ke mně ostatní chovali dle litery zákona, musím ji také sám dodržovat, jinak jsem pokrytecký bastard, nic víc. Nelze ze soustavy zákonů dodržovat jen ty, které se mi líbí. My Češi jsme začasté líní na to, abychom něco mravenčí prací měnili, raději budeme podvádět, křivit se, lhát, švejkovat. To nám jde ze všeho nejlépe. A pak se umíme cítit ublíženě, když se k nám někdo zachová stejně – nedodrží literu zákona, smlouvu apod. Děkuji, ale tohle já nechci, tohle odmítám. V demokracii se takto zkrátka nejedná.
    Vaší argumentace by pak mohlo analogicky použít i dítko školou povinné: proč by se mělo učit dějiny, hudební výchovu, výtvarnou výchovu – k čemu mu to bude? Ono vlastně optimalizuje energii, neb systém jej nutí učit se něco, o čem je přesvědčeno, že nepotřebuje, že slouží jen systému samému. K čertu s nudnou a ztyřelou školometskou veteší, dějinami krásou! Vítejte v mločím věku (volně parafrázuji K. Čapka).
    Člověka, který prohlásí „víceméně jediná možnost, jak kurzem projít, je podvádět“, rád a opakovaně označím za jedince ducha mdlého. Mj. kvůli tomu, že nechápe (resp. odmítá pochopit), nač jsou mu i vědomosti o tom, co má či nemá dělat ředitel. On jej totiž může nutit do něčeho, pro co nemá v zákoně oporu, je to tedy i ochrana jeho samotného. Tohle by měl ale dospělý člověk pochopit.
    Máte ale naprostou pravdu v tom, že učitel by měl hlavně učit děti a neřešit zbytečnosti. Nicméně zajištění alepoň jakési srovnatelnosti výsledků maturitní zkoušky za zbytečné nepovažuji.

  • V principu lze do značné míry souhlasit, nicméně těžiště diskuse a problému vidíte v těch dvou jednotlivcích, zatímco já spíše v těch organizacích, které udržují nesmyslné status quo.

  • Nejak jste do tech organizaci pozapomnel pridat PS CR :-)
    Ted vazne: Ten vseobecne oblibeny CERMAT, dtto NDIV atd. pouze dodrzuji platne zakony, ktere urcuji, co se ma a nema delat, jake kvalifikacni predpoklady musi splnit ten a ten, … Nevim, jak Vam, ale me pripada vcelku logicke, aby clovek, ktery ma na starotsti maturity, mel presny prehled o tom, co se muze a nemuze a jak se ma vest dokumentace. Ano, ja byrokracii take nesnasim, ale …
    Jen takove lehke nakopnuti: Zkuste algoritmizovat sber dat z formularu vytvarenych nekolika tisici „kreativnich“ jedincu