Jak jsme slíbili, přinášíme první várku fotek z letošního výletu do Chorvatska. Při cestě tam a zase zpátky na ostrov a z ostrova Mljet, což byla naše cílová destinace, jsme se vždy na pár hodin zastavili v Dubrovníku. Stálo to za to.

Pokud se rovnou chcete podívat na fotogalerii z Dubrovníku, nemusíte váhat. Panoramatickou koláž pohledu na město naleznete v textu Chorvatský příslib.

Při návštěvě Dubrovníku je pro hrubou orientaci dobré vědět, kde jsou jeho dva hlavní záchytné body. Tím nejcennějším, proč se do tohoto téměř nejjižnějšího koutu Chorvatska vláčejí turisté ze všech stran, je samozřejmě historické jádro Starého Města, zařazené na seznam UNESCO, praktičtější užitek vám může přinést dopravní centrum kolem autobusového nádraží a přístavu. Bohužel, tyhle dvě části nejsou tak ideálně těsně vedle sebe jako například ve Splitu, a pokud se z jedné do druhé nechcete trmácet zhruba dvacet minut těžkým horkem, pak zbývá autobus.

Takhle se z Dubrovnického přístavu vzdaluje obrovská loď Millenium (Celebrity Cruises)

Nákup jízdenek pro nás byl vcelku milou záležitostí, protože nějací turisté vracející se z centra na nádraží nám vrazili do rukou svoje dvě označené jízdenky s šedesátiminutovou platností, abychom využili zbylý čas a dostali se tak do centra zadarmo. Cesta trvá necelých patnáct minut, takže to nebyl problém. Dosud nevíme, jestli si máme brát osobně, že od nás jízdenky nikdo nechtěl, když jsme chtěli stejný postup oplatit při našem návratu. Inu, hloupější, kdo nebere.Praktické info: cena jízdenky 8 HRK, cena v úschovně na autobusovém nádraží 10 HRK/zavazadlo, mezi autobusovým nádražím a přístavem (vše je pár kroků) najdete velký supermarket s protivným personálem, který vás dovnitř se zavazadly nepustí, aniž by vám nabídl místo k jejich uschování, směrem k centru je pak ovocný a rybí trh, což je mnohem příjemnější záležitost.

Pohled z lodi na most Fraňo Tuždmana na severním konci Dubrovníku nedaleko přístavu

Staré Město musí nadchnout i sebezatvrze­lejšího odpůrce turistického poznávání. Těží především z toho, že se jeho zdi včetně masivních hradeb kolem celého obvodu, podařilo urvat civilizačnímu pokroku v relativně neporušené podobě. Dokonce ani důsledky války, která vrcholila před patnácti lety (hořel malý přístav, starosvětsky luxusní Hotel Imperial, střely z okolních kopců dopadaly i na hlavní třídu Placa) dnes už nezkušené oko nenenajde (ale připomíná ji památník padlým, kde získate až příliš jasnou představu o tom, jak to tehdy muselo vypadat).

Placa – zřejmě nejznámější ulice Dubrovníku

Díky tomu, že Staré Město našlo útočiště na malém poloostrově, mohlo získat a udržet si svůj malebně uzavřený charakter, který z Dubrovníku dělá výjimečné místo. Někdo může až zaváhat, zda tenhle koncentrát turistického půvabu není příliš prvoplánový, že celá krása je přiliš očividná a nelze před ní utéct, že je až příliš dokonalá. Ale ve chvíli, kdy objevíte zastrčený kout s nenápadnou restaurací a nad ní šňůru s prádlem, pochopíte, že nejde o vyprázdněnou kulisu ve stylu pražské Malé Strany.

Tady byste vydrželi sedět hodně dlouho

Navíc Dubrovník dokáže klidnou procházku na mnoha místech hodně zpříjemnit. Hned na začátku ulice Placa (poté, co vstoupíte do města bránou Pile) najdete velkou Onofriovu kašnu s pitnou vodou (to není osvěžení, ale holá nezbytnost), po pár krocích na pravé straně narazíte na zmrzlinárnu s dvěma velkými chladícími boxy a štědrými zmrzlináři (5 HRK/kopeček), o kus dál nalevo zase dělají výborné zapečené sendviče (10 – 20 HRK). Mezitím můžete pohodlně obdivovat kamenné stěny starých domů, věže kostelů, nějaký ten klášter a podobně.

Ovocný trh v centru města

V katedrále postavené ve stylu italského baroka můžete dokonce na vlastní oči vidět hlavní oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie, pod nímž je prý podepsán sám velký Tizian. Chcete-li znát náš amatérský názor, přišel nám poněkud nezvyklý a možná trochu nedotažený (doufejme, že to Mistr nebude brát osobně) a zcela laicky si troufáme odhadovat, že za tím může být třeba nepovedené restaurování, nebo taky šero v kostele a nebo jsme prostě pidlovoký.

Onofriova kašna dokáže najednou odbavit hodně žíznivých. Je to potřeba.

Vrcholem návštěvy se velice snadno může stát zhruba dvouhodinová pouť po hradbách, město při ní obejdete úplně celé a nabídne se vám ze všech možných úhlů (nelitujte vstupného 50 HRK). Záleží na vás, jestli snadněji podlehnete výhledu na malý přístav s výletními lodičkami, na ostrov Lokrum, na otevřené moře, na samotný střed města nebo na působivou pevnost Lovrijenac. V každém případě stojí za to udělat si čas a nespěchat. Doporučuje se také pořádná zásoba vody. Přece jenom kamenná hradební cesta je rozpálená a není se kde schovat.

Průhled hradebním oknem

Na druhou stranu, Dubrovník nabízí relativně slušné možnosti ke koupání. Pod pevností Lovrijenac je strmý stráz ústící do kamenité zátoky se studenou vodou, vedle malého přístavu se dostanete do vody také snadno a dokonce na jednom místě můžete projít skrz hradby a sejít dolů k moři na hodně atypickou „pláž“.

Pláž přímo pod hradbami

Dubrovník je sice hodně turistické město, do kterého se valí jeden zájezd za druhým, kde se výletní loďky s houfy lidí na palubě sotva drží nad hladinou a kde je občas těžké protlačit se úzkou uličkou. Ale atmosféra přímořského architektonického pokladu, který neztratil svou lidskou tvář, si vás i přesto dokáže získat velice snadno. Navíc kdybyste zkusili dorazit mimo hlavní letní sezónu, určitě by se tahle méně nápadná, ale o to příjemnější, podoba Dubrovníku vyloupla na povrch ještě víc. Aspoň pro jiná chorvatská města to platí určitě.

Zahrada za vstupní bránou Pile září oleandrovými květy