Když pod Medníkem nerostou kandíky

První jarní den, ale na kandíky asi ještě příliš brzy. Obloha dokonalá, teplota někde mezi nulou a desítkou, první chataři vyháněli zbytky zimy ze zatuchlých koutů dřevěnic a mezi tím se procházelo pár výletníků, kteří se už nemohli dočkat, až to jaro pořádně rozbalí.

Fotogalerie: zobrazit všechny fotky z procházky pod Medníkem.

Jílové u Prahy

Začali jsme velkorysým obědemu Floriána na náměstí. Jídlo chutnalo výborně, ale espresso si tam nedávejte. Fakt ne.

 

Plot

Auto jsme nechali před hospodou v Třebsíně a vyrazili jsme na okruh po zelené.

 

Tráva

Poezie podzimních trav v prvním jarním dni.

 

Medník

Takhle vypadá vrchol Medníka ve výšce 416 metrů nad mořem zdálky.

 

Medník

A takhle vypadá vrchol Medníka ve výšce 416 metrů nad mořem zblízka. Ve schránce s památeční knihou jsme se dozvěděli, že Medníku se říká Mrdník a kandíkům se říká kundíky. Co by na to asi říkal Honza Nedvěd? Asi by by byl rád, že neměl pravdu, když naříkal, jak málo je lásky.

 

Pod Medníkem

Tady někde by měly růst kandíky. Nerostly.

 

Luka pod Medníkem

Sezóna už už už už za chvilku.

 

Chata

Chaty kam se podíváš.

 

Trička na plotě

Úklid chaty není žádná sranda.

 

Sázava

Sázava měla hodně vody, tekla rychle, ale klidně.

 

Vodopád

Jarní vodopád tryskající z přepadla v hrázi potoka v kopci nad údolím Sázavy.

Vodník Třeb-syn

Vstup do Třebsína hlídá vodník Třeb-syn s manželkou, miminkem a dušičkami. Milé setkání.

Fotogalerie: zobrazit všechny fotky z procházky pod Medníkem.

 

 

 

Sdílejte tento článek na sociálních sítích!
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Nepřehlédněte: kniha Přelud svobody

Výbor textů novináře a vydavatele Jána Simkaniče z let 2013 – 2017 Přelud svobody, které se týkají veřejného života, vývoje české společnosti a politické scény, proměn mediálního prostředí a komunikace. Knihu lze vnímat jako upozornění na zásadní rizika dalšího vývoje, stejně jako inspiraci k jejich překonávání.

Kniha obsahuje 68 textů sebraných z blogu Simindr.cz, týdeníku Respekt, magazínu Reportér a dalších médií. A to včetně zcela nové šestnáctistránkové eseje Přelud svobody, která výbor uvozuje a zasazuje do kontextu současné společenské a politické situace.

Tištěnou knihu můžete ihned zakoupit v e-shopu.

Simindr Written by:

Ján Simkanič, bloger, publicista, vydavatel.

One Comment

  1. Pavel Vojta
    14. 3. 2010
    Reply

    Tak já jsem byl s rodinkou trochu netrpělivější a vyrazil jsem na Medník z Pikovic již dnes 14.3.2010.Po kandíku ani stopy,to se dalo čekat,ale procházka krásná,tabulky na naučné stezce také prima.Zavzpomínal jsem si ná 18 krásných let,které jsem od narození v Pikovicích prožil.Na vrcholu Medníku jsem již nenašel dřevěný triagl,ale kamennou mohylu s vlajkou a milou schránku s třemi návštěvními sešity.Zjistil jsem,že krátce před námi zde byli již jiní vítači jara a rovněž jsme se zapsali.Byl to moc hezký pocit.Děkuji tomu,kdo tuto maličkost vymyslel.Prav­da,nezkoumal jsem zápisky podrobně a nezahlédl jsem milé zkomoleniny.Možná je to lepší,protože bych musel dcerkám leccos vysvětlovat.V kaž­dém případě jsem rád,že Medník žije a je stále oblíbený.Obec Pikovice se mi ale moc nelíbila.Zástavba proti 60. letům je moc zahuštěná.Chataři si koukají skoro do oken a romantika se vytrácí.Našel jsem na svém místě dům čp.70,kde jsme bydleli i dům sousedů Smejkalových,kam jsem si chodíval hrát s dětmi.Na stejném místě stojí i chata Hynkových v lomu a srub Pohlů,kde jsme s kamarády řádili.Opravdu to byl dnes krásný,vzpomínkový den.Díky za něj.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *