První várka z chorvatského výletu z konce srpna. Trochu toho přímořského fotopoeziování. Sebranka především ze hran ostrova Vis. Colors by Technicolor.
Všechny obrázky chorvatských majáků najdete ve Fotogalerii.
Na tenhle maják jsme narazili před Zadarem, nedaleko vesnice Maslinica, poblíž ústí řeky Zrmanja do moře. Po Zrmanji plul Old Shatterhand na kánoi, která byla děravá jako ústa staré ženy, dohnat se ho snažil starý Inču-čuna s Vinnetuem v patách a tak vůbec. A hned za rohem se k nebi tyčí pohoří Velebitu s nejpůsobivější částí Tulove grede, jíž Apačové říkají Nuggets-Hill a na jeho úpatí ďábel Santer sejmul jak Inču-čunu, tak Nšo-či. „Zůstali jsme sami, bratře.“
Na ten maják jsme koukali z tohohle mostu. Podobnost s Golden Gate v San Francisku čistě náhodná. Navíc Golden Gate jsme neviděli, protože byla mlha. Něco takového se vám v Chorvatsku nestane.
Zato je tu větší sucho. I u vody.
Blížíme se trajektem k Visu.
Z trajektu, z podpalubí.
Chtěl bych být lodičkou, chtěl bych být majákem, chtěl bych být lodičkou u majáku, chtěl bych být majákem u lodičky, chtěl bych se přitom nemuset mazat opalovacím krémem.
Když kapitán lodi usne a na poslední chvíli se probudí.
Dalmátský ostrovní ráj.
Solitér.
Ostrov Barjak, ostrov Svetac a za nimi už jen Itálie.
A nikde nikdo.
Všechny obrázky chorvatských majáků najdete ve Fotogalerii.