Vloni jsme si z Dominikánské republiky přivezli tuhle kamennou krásku.
Koupili jsme ji v „naší“ vesnici Las
Galeras v malé umělecké galerii, kterou vedla Francouzska a která
nabízela překvapivě pěkné věci, ne takové ty prvoplánově komerční
záležitosti pro turisty. Majitelka nám prozradila, že soška pochází
z Haiti.
Teď nám stojí na privilegovaném místě uprostřed pokoje a je nádherná.
Je z jednoho kusu kamene, kterému tam říkali „riverstone“, tedy
říční kámen. A jejím autorem je jakýsi César Paul právě ze
zničeného Porte-au-Prince. Teď vzpomínám na to, jak jsme ji převáželi
v příručním batohu letadlem, jak jsme ji museli ukazovat pasovým
kontrolám, protože v letištních skenerech vypadal tenhle předmět
zabalený v papíru, igelitech a ručníku notně podezřele. A jak se
kontroloři vždycky doširoka usmáli, když viděli, co převážíme a
pustili nás na palubu. A přitom to je hodně těžký předmět, a když se
socha chytne za břicho nohama vzůru, pilota nebo letušku byste s tím hnali
snadno jako s Herkulovým kyjem (zatímco deštník a dvě strašně
nebezpečné kovové lžíce nám odbavili jako samostatné zavazadlo-obálku,
které s námi letělo přes půlku zeměkoule, aby vyjelo na jezdícím páse
v Praze-Ruzyni).
A teď je ta vzpomínka dost smutná. Ta těžce zkoušená země dostala
další ránu. Prakticky o ní tady téměř nikdo nic neví, jen občas se
objeví krátké zprávy o hladomorech, bídě, korupci a mrtvých. Teď
zemětřesení. A přitom tam žijí lidé, kteří dokážou dělat takovéhle
krásné věci, nebo psát tak úžasnou literaturu jako René Depestre, který
zbásnil Chvalozpěv
na ženu-zahradu.
Červený kříž už tam poslal svoje dobrovolníky a vybavení. Číslo
účtu sbírající pomoc najdete i na jeho stránkách.
S dovolením: http://adent.posterous.com/posilat-na-haiti-penize-nema-smysl
clovek v tisny ty penize nedava ani vlade, ani gangum, ale na jejich vlastni projekty a ty si kontroluje. clanek v odkazu pana maleho ma sice pravdu, ale jen castecne.
Martine, promiň, tenhle komentář je dost mimo, opravdu. Mně nezajímá, co se s tou pomocí dělo, co se s ní za rok bude dít. A jasně můžeš mít v mnoha ohledech pravdu, může to tak být i v mnoha jiných zemích. Ale teĎ na Haiti umírají lidé, nemají vůbec nic a někdo jim nějak pomoct musí. A jsou to povětšinou nevinní lidé a nechat je bez pomoci s tímhle argumentem, je příliš cynické a příliš jednoduché.
Ve chvíli, kdy jde o to, aby někdo vůbec měl vodu, neřešim nic dalšího. A jsem přesvědčen, že Červený kříž, na případné výjimky, má smysl a pomáhá, jak může. To není o kýčovitém dojetí ani náhodou, sorry.
Když vás nezajímá, co se děje s vašimi prostředky, tak já mám také číslo účtu…
[4] Nemusíte mě chytat za slovo. Chtěl jsem říct, že teď je potřeba rychle a efektivně pomoct zachránit to nejzákladnější. A že není moc čas přemýšlet, do jaké míry efektivně fungovala pomoc před lety. Tak asi tak.