V poslední době zoufalství ze slov, gest a činů Miloše Zemana dosahuje vrcholu (kolikátého už?). A společně s tím se množí komentáře, že už stačilo, že neustálými reakcemi na jeho excesy ho jeho oponenti jen posilují, stvrzují jím nastolenou polaritu a pomáhají utužit mu popularitu mezi jeho fanoušky. Dokonce ho prý máme ignorovat. Zkusím zdůvodnit, proč by bylo lepší koukat na to trochu jinak. Ostatně soudím, že podruhé prezidentem Zeman nebude. 

Mnoho z těch, kteří jsou zklamáni z působení Miloše Zemana na Hradě, propadají skepsi a už dnes začínají být smířeni s tím, že prezidentem bude i na další období. Tenhle poraženecký přístup, při kterém se vzdá šance na změnu ještě dříve, než se o ni člověk pokusí, často vede k sebenaplňujícímu se proroctví, což je v tomto případě více než zbytečné. Pojďme se proto na situaci podívat trochu věcně a najít důvody, které budou za necelé dva roky mluvit proti současnému prezidentovi – tím, že ukážeme na některé mýty, které se kolem toho pořád dokola omílají.
  1. Obhajoba je snazší než vyhrát poprvé
Říká se, že aktivní prezidentství zvyšuje šance. Jenže Zeman poprvé vyhrál proto, že ho velká část lidí už neměla v živé paměti. Prezentoval se jako bodrý chlapík se zkušenostmi a s nezpochybnitelným institucionálním významem z minulosti (přece jenom bývalý premiér je bývalý premiér, nemluvíme-li tedy zrovna o Grossovi, Nečasovi nebo Paroubkovi). Díky desetileté pauze se dalo na křídlech staré slávy vzlétnout bez závaží starých hříchů. To teď už nepůjde.

Vzpomeňte, jak dopadl Miloš Zeman ve chvíli, kdy byl lidu skutečně na očích – jako premiér už do odhadovaně prohraných voleb za nízkých preferencí nešel, po prezidentské volbě prohrané s Václavem Klausem dokonce utekl před novináři zadním vchodem. A Strana práv občanů Zemanovci skončila dřív než začala – jen si přivedl Zeman ovci. Ve sběru negativních bodů v exekutivní funkci je Zeman přeborník.

  1. Většina voličů na něj slyší
Hradu se daří vytvářet dojem, že Zeman je mezi prostým lidem tuze oblíbený panovník. Spanilé jízdy po regionech jsou stejně chytrým a účinným prostředkem k vytvoření fasády zájmu o „obyčejné lidi“, jako byl dříve autobus Zemák. Zeman dlouhodobě sází na frustrované, opomíjené a odstrčené, kterým věnuje symbolickou povrchní pozornost – i ta půlhodina v okresním městě stačí, aby získal výhodu proti ostatním, kteří se na místě neukážou za celé volební období (ono to ani při skutečné exekutivní funkci dost dobře nejde).

Na druhou stranu, stabilita elektorátu je dost ošidná věc. Stačí pár sprostých slov v rádiu a třetina fanoušků je okamžitě pryč, jako se to Zemanovi stalo po legendární pussy. Zeman ve chvíli volby přesvědčil i ty, kteří nechtěli volit přímo jeho, ale chtěli volit proti pravicové vládě, proti symbolu zla Kalouskovi a proti pankáčskému knížeti, „obhájci Sudeťáků“, – pro tyhle všechny byl menším zlem. Jenže tyto voliče mít zaručené nebude – mimo jiné proto, že se skutky i slovy posunul jednoznačně do extrému. Kalousek už taky nebude tak silně prožívaný symbol zla (stejný efekt jako u Zemana na odpočinku), zato Konvička po boku, Peroutka u prohraného soudu, Putin na obzoru a Čína uprostřed Prahy budou stále živé symboly, které leckoho z původních voličů odradí.

  1. Neustálá pozornost mu přidává body
Nejvýrazněji na toto téma promluvila Magda Vášáryová v DVTV. Novináři prý hrají podle Zemanových not, když reagují na vše, co pronese. Tenhle efekt nastal v USA u Trumpa – díky extrémní pozornosti vděčných médií, která měla snadnou potravu, získal do startu neuvěřitelný mediální náskok. Jak známo, viz můj text pro Reportér, výraznost, šoková terapie, skandál – to vše, zvláště na sociálních sítích, umožňuje rychlé šíření sdělení a získávání okamžité pozornosti. Podobně u nás vinou médií vyrostl třeba Okamura. Jenže jakkoliv se takto dá rychle vyrůst (například i na konkrétních tématech jako jsou uprchlíci), čas přináší vystřízlivění a postupný pád. Dočkali se ho všichni, kdo vyrostli čistě mediálně a marketingově. (O tomto fenoménu morální paniky napsal před rokem fantastický text Peter Lelovič).

MFDNESNa rozdíl od Trumpa Zeman už prezidentem je, ignorovat se tedy úplně nedá. Omezit se pouze na oficiální pokrytí jeho aktivit a vynechat populistické vějičky, jak někteří nabízejí jako funkční cestu, však k ničemu nevede. Jednak by obraz nebyl kompletní, jednak by byl zkreslený do neutrální či pozitivní polohy. Navíc nelze nevidět, že bez ohledu na to, co dělají lidé k Zemanovi kritičtí, paralelně vedle toho už teď jede intenzivní prozemanovská kampaň s extrémně silným zázemím, popřípadě některé mediální domy vypočítavě kvůli většímu profitu sázejí na stejné skupiny obyvatel jako Zeman.

Některá slovenská média si také řekla, že nebudou referovat o Kotlebovi, přesto se následně stal hejtmanem kraje a dnes je v parlamentu. Nepromyšlená ignorace není efektivní zbraň. Naopak postupné drolení oficiálního obrazu ano. Stejně jako odpůrci Zemana ho už mají plné zuby a volají po detoxu, jak to hezky zformulovat Petr Honzejk, podobně se z něj unaví i středoví voliči. Ano, vyhrocené emoce utvrzují extrémní základnu elektorátu, ale permamentní konfrontační kampaň umírněné části obyvatelstva vyhovovat nemůže. A představte si vyhrocené finále kampaně – z toho budou vyšťavení už úplně všichni.
  1. Je chytrý a přesně ví, co říká
Abych zdánlivě popřel předchozí bod, řeknu, že Zemanovi je skutečně věnována přehnaná pozornost. Ovšem nejde o množství, ale o způsob. Přistupuje se k němu často s plnou vážností a s respektem k jeho schopnostem. V tom spočívá největší chyba. Zeman používá pořád stejné triky, stejné úhybné manévry, dokonce při každém setkání stejné vtipy, neváhá pronášet evidentní lži, zcela zavádějící tvrzení, je průhledný skrz naskrz, a přesto jsou jeho slova přenášena do médií jako „zprávy“ – bez jakékoliv protiváhy a zpětné vazby, bez souvislostí a faktů. „Země je placatá,“ prohlásil prezident. Podobně relevantní sdělení se čtenář dozví z titulku českého deníku a tím to většinou končí.

Ano, v případě, že neumím nebo už nemám sílu všechny ty nesmysly vyvracet, nemám to s plnou vážností jako médium šířit dál. Pokud obecního šaška začnu komentovat jako prezidenta, i když jím je, podrážím si vlastní nohy relevantního úsudku. A my dnes na Hradě máme místo obvyklého krále a šaška bohužel jen šaška a ještě většího ov-šaška.

Svým způsobem selháním médií není to, že o Zemanovi referují moc. Ale že o něm referují málo tak, aby ho konfrontovala s tím, co doopravdy říká a dělá. Vzpomeňte, jaký ohlas měli Reportéři ČT, když natočili výlet z Osvětiman na Hrad. Jsem přesvědčen, že řada lidí dnes přitom netuší, že Zeman by nejraději střílel novináře, jak pronesl nedávno s náboji v ruce, na titulních stranách nesvítí titulky o tom, že Zeman své odpůrce označuje za příslušníky nacistické SA atd. atp. Tahle pravá novinářská práce tu zatraceně chybí, místo toho vytahujeme hlásné trouby pro nesmysly bez relevantní oponentury.

Na své odpůrce působí Zeman chytře také proto, že se nedokážou vcítit do zcela opačně nastavené mentality. Jenže pokud celý život jedete po šikmé ploše směrem ke čtvrté cenové, je pro vás naprosto přirozené začít uvažovat a mluvit jako ona. To, co na Twitteru vyrábí Ovčáček, není nic promyšleného, to je kopírka naprosto pomateného komunistického nemyšlení a propagandy Rudého práva. Až dnes nám socialistické časy připadají směšné a nepochopitelné, ale miliony lidí v té realitě žili a brali ji naprosto vážně. Zeman se svou suitou se do ní regresivně vracejí tím víc, čím víc se sami vystrkávají na okraj společnosti. Pokud navíc bude dál přibývat projevů české čistě domací agrese, jako byl útok na dětské centrum v Pardubicích nebo během včerejší noci na několik podniků v Praze, postupně se probudí i ti, kteří dnes zůstávají slepí.

Navíc všimněte si jedné věci – Zeman se v tuto chvíli naprosto vyhýbá jakékoliv nepříjemné konfrontaci. Během oslav 17. listopadu by kolem sebe nejraději vybudoval atomový štít, do médií, která nemá automaticky nakloněná na svou stranu, nechodí, dokonce i při návštěvě škol se rozdávají lístečky s připravenými otázkami. Zeman se v tomto ohledu chová nadmíru zbaběle, a ačkoliv je kdykoliv připraven na pískovišti dětem rozbíjet bábovičky, jakmile je přistižen, okamžitě se běží schovat za nedotknutelnost prezidentského trůnu. Transparent „Chudinka hůlčička“ je toho mistrovským poj­menováním. Tohle ve volbách ovšem tak snadno nepůjde, jakkoliv bude mít jistě spoustu příležitostí pro nerušenou propagandu v Blesku či na Primě jako dnes, ale při dobré přípravě může jeho obraz padnout jako domeček z karet. Zeman se toho bojí už dnes (Strach Miloše Zemana dobře rozvádí Erik Tabery).
  1. Zemana nejde porazit
Zemanova obliba a hlavně její stabilita a neměnnost se přeceňuje – mimo jiné proto, že se podceňuje dynamika jevů v delším čase. Zeman se do chvíle, než vyhrál, prezentoval jako prezident sjednotitel, jako vyznavač skandinávského modelu, ať už to tenkrát znamenalo cokoliv, jako reprezentant schopné síly, nadhledu a naděje („lepší než proklínat tmu, je zapálit aspoň jednu svíčku“). Tohle všechno už nepůjde, tomu nepomůže ani sebelepší kampaň financovaná Agrofertem.

Navíc ta nejsilnější Zemanova témata už budou notně vyčichlá. Podobně jako Ficovi nepomohla ostrá protiuprchlická pozice, nepomůže ani Zemanovi, kterého vrátila před rokem na výsluní doby. Stejně tak inkluze bude omletá, Bakala pořád dokola, Putinovi se Rusko v depresi taky nedaří zvelebovat. Navíc chybí jasně vyprofilovaný nepřítel v podobě nenáviděné vlády, jako byla ta pravicová v době první přímé volby. Stokrát může jít Zeman proti Sobotkovi, ale to je tenký led, protože vláda jede po konjunkturní lince a navíc vláda, to je i jeho spojenec Babiš, který už je taky za zenitem jasného růstu obliby. Takzvaná pravice je v troskách, takže brojit proti ní nijak nepomůže. Kdo se tedy stane tím největším strašákem a jak bude přesvědčivý?

Navíc Zeman se svými Sauronovými ústy reaguje na jakoukoliv kritiku s tak hysterickým děsem a s tak vyhrocenými protiútoky, že může utvrdit jen utvrzené, ale jinak bude jen stále větší karikaturou sebe sama.

Nelze pominout ani roli věku a zdravotního stavu. Zeman je sice důkazem, že zloba a zášť dokážou skvěle vzdorovat vlivu alkoholu, kouření a bůčku, ale pět let je v důchodovém věku už hodně poznat. A vypětí, které kampaň provází, si vybere svou daň. Chvil, kdy prezident viditelně nebyl ve formě, už bylo dost na to, aby se dalo spoléhat, že tak zásadní stres, tlak a nasazení půjde snadno vydržet. Varianta, že do volby vůbec nepůjde, je nejen s ohledem na zdraví, ale i na výše uvedené, stále ve hře. A do potenciálně prohratelné volby nepůjde určitě.

A tím se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu, co ovlivňuje všechno řečené výše. Zeman je dnes braný jako samozřejmý obhájce titulu díky tomu, že se zatím neobjevila relevantní alternativa – a prý už je pozdě na to, aby se objevila. Jenže pamatujete na korunního prince Jana Fischera? Ten byl tak dlouho samozřejmým pokračovatelem, který se neschovává, až mu došly síly před cílovou rovinkou a odplazil se zase schovat. A s ohledem na krajské a parlamentní volby se čas na aktivní fázi kampaně ještě víc zkracuje – kampaně se v závěru příštího roku budou prolínat a výsledek povolebních reakcí a jednání do výběru prezidenta zasáhne zásadně novou dynamikou – de facto to znamená, že o prezidentovi se bude rozhodovat až úplně na poslední chvíli. Relevantní nástup někoho nového může přijít nejdříve z kraje příštího roku (pro srovnání – na Slovensku začal Andrej Kiska sbírat podpisy na svou kandidaturu v červnu 2013 a vyhrál v březnu 2014).

Jakmile se jen trochu přijatelná alternativa objeví, Zemanův majestát dostane další ránu. A ona se objeví. Těžko si myslet, že mezi deseti miliony obyvatel této země není nikdo, kdo by představoval rozumný konsenzuální prvek s vyvažující funkcí (Češi jsou ve vyvažování vyhlášení) a který by v žádném případě nedokázal urvat desítku procent z nevyhraněné části elektorátu.

Dynamika společenských dějů a jevů je sice nevyzpytatelná, do hry může zasáhnout neskutečné množství vnějších i vnitřních faktorů (viděli jsme to na škále od pussy po uprchlíky), ale pravděpodobnost, že Zeman obhájí svůj mandát, se s přibývajícím časem a věkem, s každým mluvčáččím tweetem, s každým extrémním prohlášením Jeho Nesoudnosti snižuje. Určitě vznikne enormní tlak na jeho znovuzvolení, určitě některé zájmové skupiny udělají maximum, aby ho za jakoukoliv cenu provedly prezidentskou kampaní až do smutného konce, včetně lživých inzerátů den před volbami jako minule, včetně vyrábění kompromitujících materiálů na oponenty, včetně obří kampaně, kam se podíváš, ale je nutné si už teď uvědomit, že to nebudou mít tak snadné jako dřív, protože shnilé zboží se do lesklého obalu balí podruhé přece jen hůř. Šance na změnu bude mnohem větší než dřív.

Pokud se něčeho bát, pak spíše toho, že se místo Zemana do čela jeho fanouškovské skupiny postaví stejně profilovaný kandidát se stejnými proruskými a pročínskými zájmy, jen hůře prokouknutelný, protože totéž podá v elegantnějším obalu. Pak bychom se o osud téhle země měli začít teprve bát doopravdy. Zeman už nepřekvapí, a i kdyby vyhrál, nějak to přežijeme stejně, jako jsme ho přežili dosud.

Ale do té doby je třeba přestat lámat nad osudem hůl i hůlčičku, zoufat si a trápit se, že se s tím vším nedá nic dělat. Právě naopak – málokdy bylo tak zřejmé, co je třeba změnit, málokdy si to uvědomovalo aktivně tolik lidí. A natolik aktivních, že už to začínají postupně dávat víc a víc najevo. A taková šance se musí využít. Naše vlastní angažovanost a zájem o veřejné dění je tou správnou odpovědí na ty, kdo ho dnes a denně znásilňují.

Ostatně soudím, že Miloš Zeman podruhé prezidentem nebude.

non esse

 

Související:

Litanie o jistotě, že něco má smysl

A pak se zase všichni budou divit…

Jiří Ovčáček šéfredaktorem nového týdeníku

 

14 komentářů

Napsat komentář: Sho Zrušit odpověď na komentář

  • Ač jsem sám reálným optimistou, děkuji Vám za jeden z mála pozitivních výhledů do budoucnosti :-).

  • Dobré postřehy, ale:
    Doporučuji kritizovat Zemana a nikoli jeho voliče a stoupence. K porážce Zemana nepovedou pohrdavá slova jako lůza a čtvrtá cenová.

  • Dosud jsem trochu doufal, že Zeman prezidentem podruhé nebude. Tento text mne přesvědčuje, že lidé typu Simindra, řečeno s Leninem, nic nezapomněli a nic se nenaučili. Čili bohužel: opět to dojde k tomu, že do 2. kola protlačí intenzivní mediální masáží naprosto nepřijatelného protikandidáta bez šance a většině nezbude, než zase volit egocentrika Zemana. Chjo.

  • Nepohrdám voliči Zemana, v textu ostatně píšu, že ho volili lidé třeba jen z důvodu, že pro ně nebyl přijatelný protikandidát. Pohrdám Zemanem, který se projevuje jako čtvrtá cenová. Slovo lůza jsem v tomto textu nepoužil ani jednou.

  • Dobrý text pro ty, co smýšlí stejně, a ty, které se snázite oslovit ale oni už přece smýšlí stejně. Bohužel zbytečna práce. Dokud nepochopite jeho volice nebo to co rekla MV v DVTV tak marnite svůj intelekt. a cas :)

    1. Víte, ona je to reakce hlavně na to, že i ti, co Zemana nechtějí, stále častěji říkají na to, že proti němu nikdo nemá šanci. Což si nemyslím, a proto jsem to napsal :)

  • Zatim nechapu kdyby tam nebyl zeman co by se zmenilo ? Dovedete to nekdo napsat ? Je tu nekdo kdo mi napise jak by vzkvetala vlast a co by druhy udelal.. ? Ja to osobne nevim..jsou migranti do zadku kezeme usa nemcum jindy zase rusku.. mame tu vladu kterou ridi oenezovody janousci ritigove…atd ustavni soud rozhoduje na zakazku nekoho a naformuluje pravo kam potrebuje.. hanobi se vlajky.. neuznavaji se vysledjy voleb a td atd

  • A co lidé kolem Zemana? V minulé volbě mu pomáhal Šlouf, teď tam vidím jen samé ubožáky. Budou schopní jej umravnit po dobu předvolební kampaně a budou schopní takových triků jako když vytáhli na Schwarzenberga Benešovy dekrety?

  • Dobrý text. Do určité ignorace bych se pustil ale i tak. Především do ignorace jakéhosi Ovčáčka. Proč tolik publicity nějakému mluvčímu? Speciální ticho my mělo padnout na Ovčáčka. To by znamenalo omezit zpravodajství toliko na zásadní informace typu, že tiskový mluvčí prezidenta oznámil, že pan prezident vyhlásil válku ap. A žádná polemika. A žádné jméno. Tiskový mluvčí je tiskový mluvčí. Neustále rozšiřování o jeho jméno v něm vybuzuje kreativní aktivitu. Ať si zůstane v řadě. Jeho jméno bych k jeho funkci přiřadil pouze v případě, že by se jiný tiskový mluvčí pana prezidenta ( předpokládám, že jich je více) ohradil, že on nic takového neřekl.
    A pak bych byl opatrný s hodnocením zdravotního stavu MZ. Když uměl masu přesvědčit, že hloubavý chlapec z maloměsta Kolín, který strávil většinu života intelektuálským plkáním v pražských kavárnách je vlastně křupan z Vysočiny, tak je nebezpečí, že by uměl přesvědčivě hrát i chorého vladaře. Slušný člověk ( a to je úhlavní nepřítel MZ) na nemocného bere ohledy, oklamaný optimista se kojí nadějí a zmanipulovaný dav pak soucitně přikyvuje hlavou. Já bych to s tou hůlčičkou bral opatrně.

  • Diky za clanek. Pridavam si Vas do ctecky.

  • Skvělý analytický a velmi korektní rozbor příčin i důsledků vzestupu a doufejme i pádu Zemana.
    Moc děkuji.

  • Zeman dlouhodobě sází na frustrované, opomíjené a odstrčené,…

    No a protože byl zvolen většinou, vyplývá z toho jediné. Po pětadvaceti letech „demokracie“ je většina národa frustrovaná, opomíjená a odstrkovaná. Díky za takové dohánění Západu.

  • Těch písmen tré Jeníku.
    Ostatně soudím, že se mýlíte.

  • Miloš zeman-PRVNÍ ČESKÝ
    PREZIDENT!!!!!
    TENTO NÁROD SI TAKOVÉHO NEZASLOUŽÍ
    ČESKÝ NÁROD ZA PREZIDENTA BY RADĚJI VOLILA
    ŠAŠKA- PODVODNÍKA-ZLODĚJE-KOMEDIANTA
    JAKO V MINULÉM OBDOBÝ