Před 70 lety, 25. února 1948, došlo k takzvanému Vítěznému Únoru. Komunisti jištění Sovětským svazem uskutečnili vládní puč a na dalších 40 let převzali moc v zemi a nastolili totalitu s mrtvými, s vězněnými, s cenzurou a zavřenými hranicemi. Po 70 letech mladá generace často netuší, co se tenkrát stalo – jak ukazuje reportáž pořadu 168 hodin, někteří si Vítězný Únor pletou s Valentýnem, jiní si myslí, že zemřel Hitler nebo že skončila válka. A co na to dospělí? Bývalý komunista byl znovu zvolen na Hrad a tvrdí, že nejlepší vládou by byla vláda vedená bývalým komunistou a agentem Státní bezpečnosti za podpory komunistické strany.
Ale totální díry ve znalosti moderních dějin u žáků a studentů dnes nikoho nepálí. Proč taky? Dnešek skýtá mnohem větší výzvy! Digitalizace společnosti, robotizace oborů, technologické inovace, jazykové znalosti, to všechno jsou velká témata, kterými žije svět. Rozpočty digitálních firem jsou větší než HDP desítek států, auta se začínají řídit po silnicích bez řidiče, věci spolu začínají komunikovat samy, náskok získávají ti, co dokáží analyzovat velká data, rozhoduje rychlost, schopnost adaptace v krátkém čase, porozumění složitým procesům, orientace v informacích, kreativita, pokročilý marketing, sebeprezentace.
Na tyhle obrovské výzvy komplexního světa česká vláda za asistence Asociace malých a středních podniků naštěstí dovede pružně reagovat. A v rekordně krátkém čase obohatí výuku základních škol o to, co naše děti na budoucnost nejlépe připraví. Do výuky se vrátí práce v dílnách a na pozemcích. Jestli jste nevěděli, co vašim dětem ve škole nejvíce chybělo, pak to naštěstí ví vláda v demisi za vás.
O problematické úrovni českého školství se mluví nekonečně dlouho, stejně jako o neochotě kvalitně zaplatit pedagogy, o tupém memorování zbytečných informací ve stylu školství Rakouska-Uherska, o neschopnosti informace vyhodnotit, zasadit je do kontextu (výše uvedený příklad pořadu 168 hodin se znalostí historie mluví za všechny), zaostáváme ve znalosti angličtiny, která je klíčovým jazykem v řadě globálních oborů a bez níž se jen těžko hledá dobré uplatnění. Býváme označovaní za montovnu Evropy, kde vládne práce s nízkou mírou přidané hodnoty (jejíž podmínkou jsou vzdělání a inovace) a konkurenční jsme především nízkými mzdami. Ale nic z toho vládu netrápí víc než to, že dětem na základní škole chybí práce se šroubovákem a motykou.
Jistě, sestavit skříň podle návodu z IKEA dokáže být nadlidský úkol a vznikají z toho mimořádně vtipné historky, ale nakonec to prakticky každý nějak zvládne. Odlišit při okopávání mrkev a ředkvičky od plevele chce taky velký fištrón, ale děti na venkově se to většinou naučí na vlastní zahradě a Prahu zase zaplavují komunitní zahrady, takže ani hipster nepřijde zkrátka. Tak proč to má suplovat škola?
Z pohledu předmětu „Dílny a pozemky“ patřím bohužel mezi pamětníky. A bohužel až do konce života si budu pamatovat, jak jsme vyráběli naprosto nesmyslné plastové lžíce na boty, nebo jak jeden spolužák navzdory varování, že nemáme zvedat motyčky příliš do vzduchu při kypření půdy nechtěně prorazil lebku spolužákovi, co záhonek okopával naproti němu. Budoucnost 21. století se blíží a děti s podobnými zkušenostmi na ni budou skvěle připraveny!
Že pole brázdí traktory bez řidiče? Ne, nebudeme děti učit takové traktory ovládat, kdo nekopl do rodné hroudy, nemůže uspět. Sklízet obilí efektivně? V žádném případě – po žních k Turkovi! A zatímco prezidentova první dcera studuje v Británii plné imigrantů antropologii, zatímco téměř každý schopný politik své děti posílá do těch nejlepších škol, v nichž o pozemek či dílnu nezavadí, pro všechny ostatní jsou pozemky a dílny tím, co jim dnes nejvíce chybí.https://www.youtube.com/embed/dv9OwZBS1VM?ecver=2
Vždyť jaké zaměstnance a voliče dnes ti nejúspěšnější nejvíce potřebují? Chtějí lidi s mediální a finanční gramotností, kteří rozeznají fakta od fake news a populismu? Mají zájem o odpovědné a sebevědomé lidi s globálním rozhledem, jazykovými schopnostmi, dostatkem informací a kritickým myšlením? Právníky, novináře, vědce, vývojáře, analytiky, inovátory? Ne, potřebují hrdiny kapitalistické práce, které lze postavit k nekonečnému pásu, sdírat je z kůže a nabulíkovat jim úplně cokoliv, aby drželi hubu a krok a byli rádi, že je nevyhodí z práce za minimální mzdu.
A pokud si myslíte, že cílem opatření je snad vztah k přírodě, uvažování o ekologii, udržitelném rozvoji nebo šetrné nakládání se zdroji, jste na omylu. Šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček má jasno – cílem je více učňů, ano, čtete dobře, do 21. století potřebujeme hlavně respekt k hmotě a z něj vyplývající vyšší počet učňů!
„Je to otázka legislativního zásahu. Toho, aby se během dvou let na školách začalo toto na povinné bázi učit. Student získá jakýsi respekt k hmotě, začne ho to možná bavit a bude přirozenou cestou motivován k tomu, aby šel na střední odbornou školu, kde už se prostě bude zdokonalovat,“ říká Havlíček.
Když chce český politik pohnout digitalizací státní správy, vytvoří EET, která lidem díky technologiím práci neulehčí, ale přidělá, navíc pod drakonickými tresty a sankcemi. Když chce český politik připravit nastupující generace na budoucnost, nutí je trávit čas primitivním zemědělstvím. Ještě pořád si myslíte, že tahle země je pro mladý? Nebo se těšíte na nové školní osnovy? Mohly by vypadat třeba takhle:
- Okopávání rajčat. Sklizeň během letních prázdnin zajistí školník. Praktická ukázka toho, že život není fér.
- Jak zlikvidovat konkurentovi úrodu pesticidem. Příklad ze života.
- Práce na cizích pozemcích. Dotace zajištěny.
- Zpracování dřeva ve velkém. V největším.
- Výlet na Čapí hnízdo. Přednáška o udržitelném rozvoji malé firmy. Oběd: kuřecí řízek s kaší.
Design nových školních uniforem už je hotový. Osobně jsem ji už dávno pořídil. Vždy připraven. A milé děti, pokud nevíte, co to byly světlé zítřky (ano, bude líp!), tak nemusíte litovat, teď je zažijete na vlastní kůži. A to jsme se ještě nezmínili o tom, že nejlepší ministryně ze všech na vás chystá brannou výchovu! Návrat do budoucnosti roku 1984 bude dokonale dokonán! Vlasti zdar!