Výlet na Vlčí horu (fotky)

Dominantou nejsevernějšího kouta republiky, Šluknovského výběžku, je Vlčí hora (582 m) s rozhlednou. Vydali jsme se tam pátrat po místě, kde kdysi stál můj první skautský tábor. Objevili jsme nádherně odhlehlou krajinu.

Všechny obrázky z Vlčí hory najdete ve Fotogalerii.

Zjistil jsem, že je to už 19 let, co jsme pod Vlčí horou postavili tábor. Zvláštní pocit, člověk si připadá jako pamětník. Taky jsme to místo skoro nenašli.

Výrazným vodítkem byla trasa vlaku – z Rumburka někam do Brtníků. Někde v kopci nad kolejemi to muselo být.

Hledali jsme na mapě podle nejvýraznějšího poznávacího znamení – tábor byl na břehu malého rybníka. Ten byl nakreslený pod Vlčího horou jen jeden. Sice tam rostly lekníny, po hladině plavala užovka a nad ní kroužily vážky, ale to místo to nebylo. Takže koleje jsme měli, rybník nikoliv, teď už zbývala jen nápověda v podobě umístění tábora na hraně lesa a dlouhé svažující se louky. Pak to mohlo být téměr z kterékoliv strany kopce.

Aspoň jsme si užívali léta.

Před námi do lesa pomalu vkráčela srna jakoby nic.

Tohle je budova nádraží, z kterého jsme chodili do tábora. Úžasná atmosféra konce světa. Ale kam teď?

Vylezli jsme pro jistotu na rozhlednu, s nadějí, že nám výhled pomůže. Rozhlednu obsluhoval starý a moc milý pán. Chodí nahoru téměř každé ráno a jezdí až z Rumburka na ono nádraží.

Výhled je působivý. Od Jizerek přes Ještěd až po Milešovku, jejíž obrys je tušit v dálce v horní pravé polovině fotky. Kolem oken rozhledny se rojili mravenci, houfovali se a spousta jich pronikla i dovnitř věže.

Idylická krajina.

Vlčí hora je jedno z mála míst, kde roste volně měsíčnice vytrvalá. Celý severní svah byl pokrytý těmito vysokými rostlinami.

Pod vrcholem je Veroničina studánka. Voda je pitná. Jak nás strážce rozhledny upozornil, nemá se pít z koryta, tam pijí jen psi 🙂

Vraceli jsme se k autu přes jednu vesnici, abychom se přesunuli na opačnou stranu kopce. Díky návštěvě rozhledny jsme totiž našli místo, které odpovídalo zadání tábora. Jen díky mapě z roku 1992. Na ní je totiž ještě naznačený rybník nedaleko nádraží na hraně lesa a louky, na současné mapě ho však nenajdete.

Rybník totiž vypadá takhle – zarostlé dno, něco rákosí, protržená hráz. Z toho stromu jsme skákali do vody, pod břehem se ukrývali raci. A ve výpusti jsme drhnuli hrnce od sazí.

Dokonale izolované zákoutí, v tom černém oblouku vpravo se vcházelo do tábora, kde stálo několik týpí.

A tohle jsme viděli z opačné strany. Trávou teď pohopsával zajíc a koukaly mu jen slechy.

Nádherný, neponičený křemenáč.

Louka byla netknutá.

A podzim už vlastně za rohem.

Vlčí hora, nahoře s rozhlednou.

Kouzla se západem.

Všechny obrázky z Vlčí hory najdete ve Fotogalerii.

Sdílejte tento článek na sociálních sítích!
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Nepřehlédněte: kniha Přelud svobody

Výbor textů novináře a vydavatele Jána Simkaniče z let 2013 – 2017 Přelud svobody, které se týkají veřejného života, vývoje české společnosti a politické scény, proměn mediálního prostředí a komunikace. Knihu lze vnímat jako upozornění na zásadní rizika dalšího vývoje, stejně jako inspiraci k jejich překonávání.

Kniha obsahuje 68 textů sebraných z blogu Simindr.cz, týdeníku Respekt, magazínu Reportér a dalších médií. A to včetně zcela nové šestnáctistránkové eseje Přelud svobody, která výbor uvozuje a zasazuje do kontextu současné společenské a politické situace.

Tištěnou knihu můžete ihned zakoupit v e-shopu.

Simindr Written by:

Ján Simkanič, bloger, publicista, vydavatel.

Be First to Comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *