Nejsme politici. Ano. To, co hnutí Ano slibovalo, dodržuje i v politických funkcích. Ovšem, co bylo prezentováno jako výhoda, se záhy ukazuje jako slabý článek.

Ministryně spravedlnosti Helena Válková se české veřejnosti do paměti vryla svým nešťastným výrokem o tom, že se toho v protektorátu zas tak moc nedělo. Dotčeným rozhovorem pro Echo24.cz to však neskončilo. Korunovačním aktem se pro paní ministryni stalo až vystoupení na půdě poslanecké sněmovny a v Událostech, komentářích. Něco tak tragicky nešikovného se u člena vlády každý den nevidí. Doporučujeme zhlédnout před přečtením zbytku textu.

Proto jsme se odhodlali pro podobné situace zveřejnit pár zlatých pravidel z tajné knihy pro začínající politiky, kteří to s médii prostě neumí. Nepředpokládá se, a paní ministryně to jen potvrdila, že by snad kvůli takovým banalitám jako pouhá slova, někdo podával demisi, žijeme v České republice. Ale právě proto se těchto pár rad vyndaných z oprášené příručky, kterou přechováváme na půdě, může hodit.

 

Základní pravidla pro začínajícího politika

 

Bod 1. Mysli si, co chceš.

Bod 2. Rozmysli si, co říkáš.

Bod 3. Všechno, co řekneš, bude použito proti tobě. Někdo se vždycky najde. Je to normální.

Bod 4. Média nejsou tlampačem tvých názorů. Média často tvůj názor nenapíší správně nebo pochopí jinak. To je taky normální a většinou za tím ani není záměr ani zlá vůle. Novináři jsou taky jen lidi a dělají chyby, stejně jako ty. Pravda se většinou stejně ukáže.

Bod 5. Novinář se tě může zeptat na cokoliv. Je to jeho práce. Je jen na tobě, jak se s tím vypořádáš.

Bod 6. Novinář nemá povinnost ti posílat okruh otázek, na které se může ptát. Můžete se na něčem podobném samozřejmě domluvit, ale nic víc.

Bod 7. Autorizace rozhovoru je dobrá vůle novináře a média, nikoliv samozřejmost. Ano, předpokládá to profesionalitu na obou stranách.

Bod 8. Když řekneš evidentní hloupost, omluv se a nešťourej se v tom. Vlna zájmu se přežene a bude klid. Ustáli to už jiní borci s vážnějšími ústřely – hrdina ministr Kalousek by mohl vyprávět, jak se onehdá oháněl odposlechem šéfredaktorů českých deníků. Vlastně zvláštní, že to v dnešním kontextu  nikdo nepřipomíná.

Bod 9. Když řekneš evidentní hloupost a omluvíš se za ni, neříkej ji znova.

Bod 10. Když řekneš evidentní hloupost a řekneš ji znovu a trváš na ni, nemůžeš tvrdit, že byla vytržena z kontextu a že s tebou novinář manipuloval.

Bod 11. Nemůžeš tvrdit, že se ministr financí a vlastník největšího seriózního deníku při útoku na nevyhovujícího novináře z konkurenčního deníku může ohánět pochybnostmi nad majetkovým přiznáním jeho investora. Nemůže. Tečka.

Bod 12. Výhrůžka není upozornění.

Bod 13. Nemůžeš tvrdit, že poctivý člověk se nemá čeho bát. Protože na poctivosti či nepoctivosti tu nezáleží. Protože platí bod č. 11.

Bod 14. Pokud nechápeš, která bije, proč na tebe všichni útočí, a dokonce tě to uráží, vlezl jsi do špatných dveří.

Bod 15. Jsi nahraditelný. Můžeš být slušný člověk, můžeš dělat spoustu správných věcí, můžeš spoustě věcem rozumět. Ale jsou chvíle, kdy se vyplatí poctivě zapřemýšlet, zda na tebe neplatí bod č. 14. Správné rozhodnutí bývá kompenzováno velkou úlevou. Na všech stranách.

Bod 16. Přečti si, třeba na Wikipedii, že na území bývalého Československa během druhé světové války zahynulo 360 tisíc lidí, což znamená 3,51 % obyvatelstva, což znamená 16. stát v pořadí největšího počtu obětí na počet obyvatel. Říkat tomu, že se tu vlastně zas tak moc nedělo, neobstojí v žádném kontextu, i nevytrženém. Opakujeme, neobstojí v žádném kontextu. V žádném.

 

 

1 komentář