Selhání Václava Moravce aneb O roli médií v prezidentské volbě

Jeden z nejsmutnějších okamžiků předvolebního souboje pro mě byla poslední prezidentská debata v České televizi a chvíle, kdy jako podporovatelka Karla Schwarzenberga položila svou otázku Miloši Zemanovi Věra Čáslavská. Šlo totiž o dokonale ilustrativní příklad toho, v čem a jak moc selhávají některá média při práci s politickými tématy.

Smutné na tom bylo, že Věra Čáslavská prokázala lepší novinářský instinkt než moderátor duelu Václav Moravec. Když na první otázku vyjadřující podiv nad Zemanovým prosíkem před komunistickou stranou Zeman vyštěkl cosi naprosto nesmyslného o Dubčekovi, protože se zjevně necítil komfortně, aniž by jakkoliv odpověděl, Moravec si udělal čárku – Zeman něco řekl na otázku, takže v pořádku, můžeme dál. Ale Čáslavská se nedala a trvala na zodpovězení dotazu, navzdory (sic!) neochotě moderátora, který místo aby ctil novinářské ambice, ctil jakási formální pravidla debaty a de facto bránil tomu, aby budoucí prezident konkrétně odpověděl na konkrétní dotaz. Bohužel, navzdory tomu, že narušila spokojené plynutí času mezi pány Moravcem a Zemanem, dál se Čáslavská už jen zamotala, když původní jasný dotaz zamlžila nesouvisejícím pohledem na věc. Zemanovi se podařilo vyklouznout a na otázku neodpovědět. Trapný moment sice chvíli visel ve vzduchu, ale s aureolou Zemana jako schopné, pohotové a erudované osobnosti to nemohlo otřást.

Pro vztah novináři x Zeman je to naprosto příznačné a obávám se, že když Zeman mluví o amatérismu zdejších médií, někdy se mu to špatně vyvrací, jakkoliv by člověk rád. Média totiž neselhala tím, že doporučila výběr jednoho z kandidátů. To je, ať si Miloš Zeman plácá co chce, na Západě naprosto běžné a patří to k transparentnosti názorových preferencí médií. A pro mě, jako čtenáře, je násobně přijatelnější, když mi Respekt, Lidovky, MF DNES nebo Hospodářky naprosto otevřeně řeknou, co si myslí, než když si třeba Reflex hraje na nezaujaté médium, zatímco jeho klíčový člověk Jaroslav Plesl zvrací na Twitteru naprosto jasně vyprofilované urážky všech, kteří byli či jsou na Schwarzenbergově straně, přičemž obsah tohoto bulvárního týdeníku tomu z velké části odpovídá.

Problém ani tak nebyl fakt, že média jednoho z kandidátů doporučila, ale spíše způsob, jakým tak učinila – forma odpovídala více emoční angažovanosti než racionální úvaze, nadhledu a odstupu. Pak to nepříznivci Schwarzenberga mohli do jisté míry oprávněně vnímat jako překročení vhodné etické hranice. Osobně se mi nejvíce líbil „endorsement“ Respektu, který svou volbu velice důkladně rozebral, vyargumentoval a vyslovil ji docela jemně, byť jasně. Možná to měl jednodušší v tom, že neměl co ztratit, protože provázanost se Schwarzenbergem je a byla by mu v lidové tradici předhazována i bez toho.

Postřeh stranou: domnívám se, že v tomto ohledu média trochu podlehla situaci (především emocím, které se šířily po síti a v okruhu jejich angažovaných čtenářů či spolupracovníků) a dovolila si vyjádřit své stanovisko tak silně jenom proto, že cítila oporu ve svém okolí. Jsem přesvědčen, že pokud by většinové mínění poznatelné třeba ze sociálních sítí bylo jiné než to, které vyznávají členové deníkových redakcí, nikdy by v takové míře alternativní kandidát nebyl doporučen.

Mnohem horším způsobem pro mě média selhala v dokumentaci skutečně podstatných informací o obou kandidátech. Nebudu dávat ruku do ohně za všechen obsah ve všech denících, ale typově na druh obsahu, jako třeba tento seznam všech Zemanových lží posledních dvou týdnů a tímto způsobem podrobně zdokumentovaný, jsem nenarazil. Fakta, argumenty, práce s archivem, stavění vyjádření proti sobě, dokumentace skutků. Ta nejtěžší práce, sisyfovská, mravenčí, náročná na čas, zkušenosti, invenci, paměť a znalost věci – kdo ze zpravodajských médií se tímhle může chlubit? Snad částečně datoví mágové na IHNED.cz, ale ti jsou také jen na začátku.

Podobnou slabostí trpěly i téměř všechny debaty, na které byla upřena mimořádná pozornost ze všech stran. Povrchnost, banálnost, zástupné problémy, lifestyle, vyhýbání se podstatě. Sledování takových pořadů pak bylo naprosté utrpení. A králem novinářské rezignace se stal Václav Moravec.

Dovolím si vyslovit, že Miloš Zeman už dávno není rétorický pánbůh, pokud jím někdy byl. Ano, je pohotový, schopný říci cokoliv kdykoliv, umí se tvářit důstojně a důležitě, nenechá se nikdy vyvést z míry a je splachovací. Ale jeho úspěch je založen, a repetitivnost všech diskusí to ukázala naplno, na několika jednoduchých, byť účinných tricích, na které ale existují protizbraně, obzvláště pokud si na tom novinář-profesionál dá záležet (hezký související článek na toto téma se jmenuje výstižně Blábolím, tedy jsem). A při cíleném tréninku, jaký bych od novináře a moderátora očekával, by mělo být relativně jednoduché dostat ho do kouta zdí, které si on sám vystavěl.

Příklady Zemanových řečnických triků:

 

Znejistit protivníka jeho dehonestací. Výsledek: místo soustředění na otázku se tazatel soustředí na sebe, na obranu, ztrácí půdu pod nohama. Zeman to dělá téměř v každé druhé větě a smířeni jsou s tím všichni, nikdo si nedovolí kontrovat zpátky. A obvykle ve formě „Kdybych chtěl říct, tak to řeknu, ale já to neřeknu.“ A stejně jsem to řekl, cháchá.

Neodpovědět na otázku a místo toho říci cokoliv jiného. Méně pozorný novinář si ničeho nevšimne a většinou netrvá na odpovědi.

Odpovědět na otázku útokem/poukazem na někoho jiného. Jde o účinné odvedení pozornosti (např. v případě Věry Čáslavské sice bylo průhledné, do oči bijící až směšné, možná dechberoucí neomaleností, ale účel byl splněn), protože se často zakládá na pravdě a na komkoliv jiném se dá najít něco stejně problematického, takže proč neodvrátit zrak jiným směrem. Že jsou špatní jiní znamená, že není důvod řešit, že jsem špatný i já.

Říci tvrzení, které není pravdivé nebo je těžko ověřitelné. Vyžaduje mimořádně velkou erudici a sebedůvěru tazatele, který buď musí vědět, jak se věci mají, nebo najít jiný způsob, jak se na tutéž věc zeptat ještě jednou, protože první způsob byl odvrácen poukazem na skutečnost či lež, kterou v dané chvíli není možné ověřit. To se v debatách stalo mnohokrát.

Plácnout nějaký citát, které se ze své příruční knížky Jak blufovat s citáty při každé příležitosti během deseti let na Vysočině nadrtil nazpaměť. Na plebs to působí učeně a vzdělaně, jakkoliv jich je jen pár a opakují se, ale tenhle seriál parta z hospody stejně nesleduje tak často a pravidelně. A některým vtipům se dá smát i víckrát, tak proč toho nevyužít. A vůbec při tom nevadí, že citát s položenou otázkou vůbec nesouvisí a že absolutně neposkytuje odpověď na to, co si myslí dotazovaný. Jak už říkal Konfucius, každý citát získá nějaký význam, pokud ho zasadíte do nové skutečnosti. A to ať už to citovaná osoba řekla, nebo si to Zeman, nebo v tomto případě já, vymyslel.

Určovat pravidla, skákat do řeči, brát si slovo, nenechat si skočit do řečit a nenechat si sebrat slovo, vykazovat do patřičných mezí moderátora i spoludiskutující. Jakkoliv to může být průhledné a pro část diváků odpudivé a neslušné, velké části to naopak imponuje a vzbuzuje to respekt. V každém případě to limituje prezentační možnosti ostatních účastníků diskuse.

Jen málo novinářů dokázalo kontrovat. Aplikovat asertivitu, důslednost, tah na cíl, zaměření na podstatné. Martinu Veselovskému se to ukázkově povedlo v předvánočním rozhovoru, kdy měl 20 minut na to, aby Zemana nenechal utéct z tématu a otázek, až se Zeman ukázkově vytočil a ukázal tak svou slabost – osobní i argumentační. Tady byl Zeman nejvíc v defenzivě, odhalil ledví a prohrál. Podobně, byť méně jasně, byl Zeman v defenzivě v druhém duelu Radiožurnálu a v online duelu iDNESu, kde hodně pomohlo, že moderátoři byli dva a měli tak větší odvahu a možnosti konfrontaci ustát. A to je asi všechno. Ostatní (omlouvám se, pokud jsem něco trestuhodně opominul, ale určitě jsem nezaznamenal všechno) se spíš stali prostředkem pro Zemanovu nerušenou sebeprezentaci.

Naprosto sterilně se chovala Česká televize v Událostech, kdy relevantní zpravodajství nahrazovaly vlastivědné výpravy za tajemstvím otevírání uren, přípravy volebních místností, historických rekapitulací dávno mrtvých prezidentů a náhodné zjišťování pocitů kohokoliv, kdo zrovna šel po ulici. Vyrábění zpráv s nulovou informační hodnotou. Například jen aseptický způsob, jakým se ve čtvrtek, den před finální volbou, zmínil inzerát proti Schwarzenbergovi v Blesku, jen potvrdil opatrnost a ztrátu schopnosti relevantního vyhodnocení a odvahy pojmenovat to, co se právě děje.

A zmiňovaný Václav Moravec neschopnost být přirozeným kritickým partnerem politika povýšil (a Zemanovi skvěle nahrál) zcela kongeniálně. Jako by si vzal ona výše naznačená pravidla Jak uspět při televizní debatě ze Zemanovy dílny a přetavil je v Pravidla, jak pomoci prezidentským kandidátům, a konkrétně tomu nejagresivnějšímu. A tak dělal přesný opak toho, o čem a jak se měl bavit.

Cenný čas prezidentských debat v České televizi byl věnován neskutečnému množství prázdného obsahu (obecným řečem moderátora samotného bez dopadu na diskusi, vsuvkami tzv. souvislostí, které byly zcela nedůležité, dokumentárním záběrům dosavadních prezidentů, dokonce i chlapeckému pěveckému sboru). Na debatu samotnou zbylo jen tragicky málo prostoru a není divu, že pak byl Moravec posměšně označován za dalšího prezidentského kandidáta (touhou po sebeprezentaci a zálibou v sobě samém se Zemanovi do značné míry skutečně vyrovná).

Zbylý prostor byl vypolstrován amatérštinou nejhrubšího zrna – při setkání všech devíti kandidátů před 1. kolem byl plný Twitter reakcí na absurditu debaty vyplněné přemýšlením o tom, který den v roce je nejvhodnější pro prezidentská vystoupení či jaká bude značka prezidentského auta. Moravec nebyl schopen trvat na konkrétní odpovědi prakticky vůbec, a to ani když ho na žádostivost takového postoje upozornila i přihlížející Čáslavská v poslední debatě. Naopak odpověď blokoval a také ji nedostal. Moravcova moderátorská agenda byla v konečném důsledku mezi oběma koly navíc nastavena přesně podle pravidel, která určil Zemanův tým a věnovala se přesně těm falešným tématům nastolenými dehonestační kampaní proti Schwarzenbergovi. Což byla také chyba Schwarzenberga a jeho týmu, že něčemu podobnému nedokázal zabránit, resp. že pak pravidla téhle deformované diskuse přijal a neposunul je jiným směrem, ale to je na jiné téma. To se bohužel netýká jen Moravce, ale velké většiny ostatních. Paradoxně nejodvážněji a nejpregnantněji dokázal podstatu prezidentské volby pojmenovat pohled ze zahraničí, tentokrát ze Slovenska.

Abych použil Zemanova obratu, kdybych chtěl být vůči Moravcovi krutý, tak bych řekl, že Zemanovi posloužil za užitečného idiota, ale jelikož je o mně známo, že jsem laskavý člověk, řeknu jen, že vedle bezskrupulózního Zemana působil jako statista odměřující čas do konce. Závěrečný prezidentský rozhovor po vítězné volbě už pak znamenal jen shovívavé gesto nového vladaře, který za cenu několika bezděky a s chutí pronášených urážek a zesměšnění poddanému milostivě dovolí strávit vedle sebe několik zkroušených a vděčných chvil a pobýt za zraků ostatních v jeho velkém stínu. V tom obraze bylo něco sado-masochistického. A to nejen pro oba aktéry, ale pro všechny, kdo se na ten rozhovor museli koukat. Byla to deziluzivní tečka nad celkovým tragickým selháním především veřejnoprávní televize se svým nejprotežovanějším moderátorem zařazeným do TOP40 nejvlivnějších osobností české mediální scény.

Doplnění 3.1.2013:

Rozhovor na iDNES.cz s Václavem Moravcem, ve kterém je citován i tento text.

 

Kniha České nesvědomí

Souhrnné vydání textů z tohoto blogu si můžete pořídit v e-knize České nesvědomí.

Simindr Written by:

Ján Simkanič, bloger, publicista, vydavatel.

36 Comments

  1. tom zajic
    29. 1. 2013
    Reply

    moc pěkně napsáno, děkuji za pohled

  2. Petr
    29. 1. 2013
    Reply

    Suverenne nejlepsi mi prisla druha debata IDNES.cz. Asi jedini moderatori, kteri se skutecne zvladli ptat a zaroven trvat na odpovedi, jakoby byli jedini, kdo se Zemana nebal. U Moravce jsem mel pocit, ze se vic boji o sebe a o sve renome, aby Zeman neodhalil, ze neco nevi, aby ho Zeman nepotupil pred divaky, nez aby byl schopen do nej tvrde jit a riskovat. A mrzel me i jeho bulvarni vyber temat. A hlavne to, jak se porad vracel k dekretum, jakoby ho ta otazka zajimala jeste vic nez Zemana.

  3. Radouch
    29. 1. 2013
    Reply

    Očekával jsem článek na téma „Proč Karel Schwarzenberg prohrál volby, i když novináři pískali Miloši Zemanovi faul každou minutu zápasu“.
    Článek na téma „Proč novináři nepískali Miloši Zemanovi faul každou půlminutu“ mi tak nosný zas nepřipadá.

  4. Libor Orel
    29. 1. 2013
    Reply

    Vynikající, vyvážená analýza. Díky.

  5. Jan Mazíni
    29. 1. 2013
    Reply

    Skvěle vyhodnoceno, jen škoda, že to nečtou ty oči, které by měly… Díky.

  6. Vladimíra Lokšová
    29. 1. 2013
    Reply

    Rozhovor je vždycky také setkání dvou typů osob. Jestli politik je posedlý tím, že potřebuje pociťovat svou převahu nad novinářem, bude se o to snažit vždy a jakýmkoliv způsobem. Pokud náhodou zjistí, že u určitého novináře mu to nevychází, odmítne s ním vést rozhovor. Otázka je spíš v tom, co má novinář dělat za situace, když má před sebou politika, který patologicky potřebuje mít subjektivní pocit, že všechno, co se mu nelíbilo, hravě vyvrátil a udělal na lidi ten nejlepší dojem? Dál je to samozřejmě ještě o tom, kdo představuje většinu posluchačů. Když všechno shrnu, musím konstatovat, že Václav Moravec má výborný cit vést i s vnitřně velmi komplikovanými lidmi takový rozhovor, že posluchači alespoň vytuší falešné řeči a vytáčky politika, že jsou informováni o důležitých faktech a dostávají inspiraci přemýšlet o věcech dál a zajímat se o ně. Používat jenom čistý rozum a plně aplikovat logické myšlení lze pouze v rozhovorech se skutečnými osobnostmi a mysliteli zároveň a navíc pro velmi náročné publikum.

  7. Martin Rýznar
    30. 1. 2013
    Reply

    Dobře napsané. Ještě se pozastavuji nad tím, že vše na ČT kolem voleb moderoval v podstatě jen Václav Moravec. Přišlo mi to na jednoho člověka příliš velké sousto (předpokládám, že i tak má za sebou tým, ale stejně). Paradoxně nejostřejší rozhovor se Zemanem byl až ten po volbách.

  8. David Kovář
    30. 1. 2013
    Reply

    Zeman na hradě mě štve a volil jsem Schwarzemberga, ale tento článek mi připadá jako pláč zhrzeného poraženého, který se mermomocí snaží najít vyníka.
    Prohráli jsme, ale měli bychom jako Schwarzemberg čestně prohru přijmout a ne plivat na někoho, kdo za to ani moc nemůže.
    Spíš by mě zajímalo, jak dopadne kauza předvolebního plakátu v Blesku v den voleb. Tady by IMHO měl dostat tučnou pokutu jak Blesk, tak zadavatel inzerátu, jinak tím dáváme najevo, že toto porušení zákona je možné.

  9. 30. 1. 2013
    Reply

    [8] Davide, kde vidíte ty slzy? :) Nesnažím se najít „viníka“, snažím se pojmenovat problém, který v médiálním prostředí vidím delší dobu a tady se jen zvýraznil.

  10. Patrik
    30. 1. 2013
    Reply

    Mám rád argumenty typu „na Západě je to běžné, tak je to dobré a mají to tak dělat všichni“. Ach jo, to je demagogie a neschopnost vlastního usudku.

  11. David Kovář
    30. 1. 2013
    Reply

    [9] Tak tím pláčem myslím zklamání a nespokojenost z výsledku voleb. Jinak netvrdí, že je vše OK (např. televizní zprávy na ČT pod taktovnou pana Dvořáka dle mého nepřijatelně zbulvarizovali), ale řada vašich názorů se mi zdá značně subjektivních (např. že Zeman na otázku paní Čáslavské odpověděl nedostatečně, nebo že správné jsou média co podporují nějakého kandidátat – to mi přijde vyloženě jako nesmysl, atd.)

  12. 30. 1. 2013
    Reply

    [11] Aha. No, jestli myslíte, že Zeman na otázku Čáslavské (jak je možné, že byl žádat KSČ(M) o podporu, odpověděl, tak se domnívám, že nejste v souladu s fakty :)

    Co se týče doporučení, tam můžeme mít každý jiný názor. Ten můj nesouvisí s tím, jestli mnou volený kandidát vyhrál, ale s tím, že je pro mě přijatelnější znát přiznané stanovisko redakce, než se schovávat za falešnou objektivitu a přitom být jasně vyprofilovaný.

  13. Věra
    30. 1. 2013
    Reply

    Naprosto neuvěřitelný žvást, až s podivem, jak moc. Není mi sympatický ani jeden z těchto pánů (což, jak je mi jasné, mě předem zcela dehonestuje v očích přívrženců knížete Karla), nicméně zrovna pan Moravec zcela nepokrytě stranil knížeti, navíc pan Schwarzenberg (na rozdíl od jeho příznivců jsem schopna jeho jméno napsat i vyslovit, není to pro mě žádný Karl…) mnohokrát neodpověděl na otázky, a to vám nevadí? Skutečně věříte jeho propagandě natolik, že myslíte, že je to nějaký svatý člověk, který nás spasí? Prosím, nahlédněte do historie jeho rodu… a na činy, které má za sebou on, zcela jednoznačně, včetně restitucí a odpovědnosti za politiku této vlády (jak by se tedy mohl odstřihnout? a vést nás novým směrem?) Pan Zeman je aspoň vzdělaný, je mu rozumět a i když nenosí motýlka (známka punku? ;-) ), je důstojným reprezentantem. Který sice má také něco za sebou, ale je to pořád lepší, než lansmanšaft, se kterým pan kníže běžně udržuje styky (ověřitelné i z veřejných zdrojů, jen chtít…). Navíc, pokud máme demokracii, tak pan Zeman byl zvolen demokraticky, to se nedá nic dělat. Takže je zbytečné jitřit vášně plytkými články, které jsou vpodstatě nactiutrhačské. Ovšem fanatismus podporovatelů „Karla“, oslněných zřejmě knížecím titulem (školy nemá, mluvit neumí (a nejde jen o výslovnost), spí naprosto všude..) je neuvěřitelný, stejně jako pohrdání fakty. Sami sebe pasovali do role těch inteligentních, noblesních a správných – ale proč? Jak lehké je rozeštvat tento národ.. je mi z toho až úzko.

  14. 30. 1. 2013
    Reply

    [13] Zkuste zhluboka dýchat, to při úzkostech pomáhá :)

  15. nii
    30. 1. 2013
    Reply

    Tohle je naprosto nevyvážený blábol. Jestli média někomu systematicky stranila a byla totálně nekritická (díky svým – čistě emocionálním a nijak racionálně nepodloženým – preferencím na hranici zbožného uctívání), tak to byl Schwarzenberg. Většinová média se projevovala jako posmívané Haló noviny – a souhlasím s tím, že tím nakonec mohla Schwarzenbergovi uškodit – část voličů, kteří by jinak hlasovali proti Zemanovi, nakonec znechuceně nešla volit.

    Podobný efekt měla i masově stádní kampaň na facebooku i ve veřejném prostoru, kde navíc byli stoupenci opačného přístupu vystavováni posměchu a (naštěstí snad pouze verbálním) útokům, lidé si je fotili jako exoty (by jsem toho svědkem). Údernická média i Karlsjugend to přehnali a vyvážili Zemanovu agresivitu.

  16. nii
    30. 1. 2013
    Reply

    Pane/paní Simindr, koukám, že se učíte od Zemana celkem svižně – příspěvek č. 14 je ukázkovou aplikací bodu č. 1.

  17. 30. 1. 2013
    Reply

    [16] Dehonestace? Ale kdeže. Jen jediná možná reakce na nevyargumentované obvinění ze žvástu (mimo jiné aplikace bodu 1), které hovoří o kandidátech, nikoliv o médiích.

    A k vašemu obvinění z blábolu (opět aplikace bodu 1, když už jsme u toho) musím říci, že nechápu, když tvrdíte v principu totéž, co já, jen silnějšími slovy – že média vyjadřovala svou podporu KS přílišně a emocionálně. Já rozhodně nebudu tak příkrý v odsudku, protože to tak přehnané podle mě nebylo, ale váš názor ani vášně vám brát nebudu.

  18. Ebro
    30. 1. 2013
    Reply

    Jistě autor tohoto článku by Zemana v mezích etikety a slušnosti (kterou si i přes intriky musí moderátor zachovávat!) dokázal zkrotit. Upřímně miluju kritiky, kteří o něčem mluví aniž by to kdy zkoušeli! Moravec byl jedinej moderátor minimálně v televizních debatách, který Zemana aspoň trochu uměl korigovat. Dál už se dalo udělat jen to, že mu vypnou mikrofon. Nezlobte se, ale toto je plácání do mrtvého – „Jsme nespokojeni, že je Zeman prezidentem, tak z toho obviníme třebá… Moravce!“. Nemam Zemana rád, ale smiřte se, je prezident. To, že skáče do řeči a takhle se vyhýbá odpovědím mu imho ztratilo stejně voličů jako získalo.

  19. Vladia
    30. 1. 2013
    Reply

    Inzerát v Blesku, jakkoliv dehonestující, byl jen přirozenou reakcí na intenzivní čtrnáctidenní ideologickou masáž pravičáckých médií MF Dnes a Lidových novin. Každá neuměřená akce vyvolá i neuměřenou reakci a slušnost pláče.

  20. Jaka
    30. 1. 2013
    Reply

    S článkem nesouhlasím, byť si o Zemanovi nemyslím moc dobrého. Schwarzenbergovi prohrála „bitvu“ média, tou neskutečnou odpornou mediální štvanicí-podporou. Spoustu lidí to naštvalo a ač měli výhrady k oběma kandidátům a volit jít nechtěli, tak to šli hodit Zemanovi ze vzdoru!
    Právě naopak, než píše zdejší autor, média od prvního dne předvolební kampaně zcela nepokrytě a „nestranně“ jela ve prospěch pana Schw. Od prvního dne média vyrazila do spojeného frontálního útoku s úkolem zlikvidovat zatím v průzkumech vedoucícho Fischera. Když ho měli na lopatkách, jen přehodili výhybku na Zemana. Bylo to nechutné, odporné, nemorální. Zeman si v tomto svinstvu nezačal !
    Nemám ho ráda, nevolila bych ho, ale to, že jsem měla divný pocit, že jsem snad v severní Koreji, to mě pořádně naštvalo a šla jsem to Zemanovi hodit !
    Vážení, poděkujte svým pravdoláskovním médiím, že to Zemanovi vyhráli ! Že je hulvát a nevím co ještě, s tím, kdo si začal, to nemá moc společného !
    Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá…
    Kdo seje vítr, sklízí bouři…
    Jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá !

    A že je Moravec magor a jako moderátor nechutný, hraje si na hlavní hvězdu nedělních pořadů, o tom žádná. Samo jsem už na něj dávno psala stížnost na Radu ČT. Moderátor má být naprosto nestranný a jen nahazovat téma a jedině tak usměrňovat, aby se od tématu neuhýbalo. To je o nedělních debatách.

    A rozhodně nejsem levičák, ale absolutní pravičák. Pro mne by byl jedině možný kandidát typu pana Robejška.

  21. Vláďa
    31. 1. 2013
    Reply

    Jsem pravičák jako poleno a volil jsem v obou kolech Schwarzenberga. Účastnil jsem se duelů jak v Radiožurnálu tak i TV Prima a poznal jsem tam atmosféru jak Zemanových podporovatelů, tak také podporovatelů Schwarzenberga. Rozdíl chování a zaujatosti stylu podporování pro toho či onoho kandidáta byl úměrný tomu, kterou vrstvu obyvatel skupiny zastupovaly a odkud přijely na duel. (Jen podotknu, že Zemanovi příznivci byli z větší části z venkova, z Prahy poskrovnu). Ať tak či tak, nedělám v lidech rozdíl odkud jsou, ale lidé z venkova jsou mnohem zemtější a je jim celkem jedno jak Zeman mluví, jak jedná a jeho arogance a tedy i jeho přetvarované celkové chování se „lidově“ je jim v mnohém bližší, jelikož se s takovou setkávajjí v běžném denním životě, že to je jakási již nastavená forma komunikace na všech úřadech. Vidí se v něm že spase tento stát, třeba v podvědomí – Když může on, proč bychom nemohli my… Z toho mám, se přiznám, větší strach, než z prezidentství Zemana. Nevím co si od toho ti loidé slibují, ale nemá tolik pravomocí jak by asi chtěl a co pouze nasliboval, co bude prosazovat. Národ se časem sjednotí sám až opadnou emoční půtky. Ale vždy to budou jiní, kdo rozhodnou. Nikoliv Zeman. K mé lítosti finále nedopadlo tak, jak jsem si přál. Bohužel. Cítím se jako demokrat a jako demokrat se s tím tedy musím smířit na celých dlouhých pět let. Zemana si nevážím a tak není a nemůže ani být pro mne tím „mým“ prezidentem. Co bylo za tím vším a jak probíhaly kampaně už nemá smysl dále probírat, nebo řešit. Jsou to jen slova v úzké komunitě lidí na tom či onom serveru a nikam to nevede. Arogantnost a lež zvítězila nad slušností, čemuž dalo náležitou a hlavně korunu pronesení páně Klause z Chile, že :Pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí.. To byla „vrcholná“ tečka celých voleb… Nemá smysl toto komentovat. A tak nechápu, proč stále se tady a na ostatních sítích omýlá jedno a to samé a ne vždy fundovaně jen jinými slovy, když ve své podstatě význam řečeného je stejný. Berte volby na vědomí tak jak dopadly, že to je demokracie, i když v mnohém silně pokřivená, a tak k tomu také vzhlížejeme a snažme se, aby další volby, ať komunální, krajské, senátní nebo parlamentní nedopadly stejně tak blbě jako současné prezidentské. Řešme budoucnost. Je to jen na nás, jestli nám budou vládnout Zemanové, Šloufové, Zavadilové a jiní… Neberme to na lehkou váhu. Mohlo by se nám to nevyplatit.

  22. David Kovář
    31. 1. 2013
    Reply

    [21] Naprostý souhlas s Vláďou. Neobávám se Zemanovy politické moci, jak někteří. Ale že jako mediálně aktivní osoba bude své hulvátství „učit“ národ. Že zas pro další lidi se toto hulvátství stane normální

  23. Zdenka
    31. 1. 2013
    Reply

    No jsem ráda, že nejsem sama, kdo si myslí, že pan Moravec nezvládl diskuze. Na mě to působilo dojmem, že se tak moc snažil vypadat nestraně až dosáhl pravého opaku :-)
    A ještě něco, diskuze k různým článkům mi poučily, že jednu věc mohou dva lidé vnímat absolutně odlišně. Mě se v mediích spíš zdálo, že více straní Zemenovi než Schwarzenbergovi, pak se to zhruba 3 dny před volbami obrátilo. Ale je to jen ten můj pohled, Zemanovi příznivci to viděli jinak. Jo pravda je fakt relativní pojem :-)

  24. Edita
    31. 1. 2013
    Reply

    …a čo keby ste už tej kritiky nechali… Čo keby ste sa p. Ing. Zemanovi aspoň trochu snažili doverovať? Ja som ho nevolila, ale som rada, že z tých dvoch je to práve on. Je inteligentný, vzdelaný, verím, že ako prezident sa bude chovať ako prezident… ja by som mu veľmi priala, aby prestal tak strašne fajčiť, bol možno trochu menej arogantný, aby mal aspoň trochu času na zistenie toho, že nie je z opice, ale že aj jeho stvoril BOH…prajem mu z celého srdca, aby rozmýšlal nad slovom POKORA…potom by mohol byť SKUTOČNÝM PREZIDENTOM !!!!!!!!!

  25. Petr
    2. 2. 2013
    Reply

    „Zeman vyštěkl cosi naprosto nesmyslného o Dubčekovi“ – milý pane autore, měl byste se držet skutečnosti a ne je překrucovat, abyste pak mohl dštít oheň a síru; Zeman kromě vysvětlení současného postavení KSČM v našem demokratickém systému reagoval připomínkou, proč vlastně v současnosti paní Čáslavská „obrátila kabát“, poněvadž před rokem 89 byla velkou obdivovatelkou komunistů, především předsedy Ústředního výboru KSČ, soudruha Dubčeka a byla jím a myšlenkami komunismu natolik zaujata, že mu darovala svou zlatou medaili; tehdy byla vděčná KSČ, že mohla jezdit po světě bez problémů; změny v postojích ke komunismus u paní Věry Čáslavské jsou v podstatě tytéž, jaké prodělali ostatní soudruzi, nynější členové ODS, TOP09 apod., adorující Karla Schwarzenberga, podílejícího se na současné politice vlády (kdyby tam nebyl, tak ho možná budu volit také, ale zpronevěřil se tím svým slovům a je tedy stejným „lhářem“ jako Zeman, když už tedy chcete); u ní to možná také souvisí s osobními problémy, které se udály v rodině, kdy její syn „náhodou“ zabil jejího manžela a svého otce (náš reprezentant Josef Odložil); následky těchto smutných událostí se pak projevily v jejím dalším životě, především v oblasti psychiky; její duševní nevyváženost pak možná vedla i k současné nenávisti ke komunistům, které původně asi „milovala“; zmíněné psychické problémy u paní Čáslavské zřejmě v určité míře přetrvávají i nadále, to bylo vidět v jejím následujícím projevu v diskusi, kdy začala být zmatená a mám pocit, že jí vstoupily i slzy do očí atd.

  26. Jiří Novotný
    2. 2. 2013
    Reply

    Pan Zeman paní Čáslavské neodpověděl a pan Moravec to dopustil. Zeman vyčítal Čáslavské, že jí byli v 68. komunisti dobří, a že dala medaili Dubčekovi. Zdá se, že všichni zapomněli, že ve stejné době vstoupil Zeman do KSČ. Sice na krátkou dobu, ale určitě dobu přinejmenším srovnatelnou s dobou podpory Věry Čáslavské, projevovanou A.Dubčekovi.

  27. Klondyke
    3. 2. 2013
    Reply

    „Média totiž neselhala tím, že doporučila výběr jednoho z kandidátů.“
    „… na Západě naprosto běžné“ ???
    Asi pan autor toho na Západě dost nečte a neposlouchá.
    To když zde napíše, tak už se dál nemusí číst.
    ČTV nepatří státu, ale veřejnosti, podle toho se má chovat.

  28. Ladislav Marušák
    3. 2. 2013
    Reply

    S kritikou Václava Moravce v tom smyslu, že by prezidentskou televizní debatu moderoval neprofesionálně, resp. špatně, nesouhlasím.
    Je pravdou, že jsem si přečetl stanovisko Václava Moravce k jeho moderátorskému řízení diskuse, kdy byla dána předem jakási pravidla, zdající se být objektivní, která tedy respektoval, když i on je zaměstnancem České televize. – S jesto stanoviskem, zohledňujícím zmíněná „pravidla“, souhlasím.
    Já sám jsem byl po debatě ale zcela jiného názoru – a sice, že nadržoval „knížeti Schwarzenbergovi“.
    Sám nechci střípky, z nichž vznikl můj dojem, nějak šířeji dohledávat a rozpitvávat, abych neztratil plochu, jen v souhrnu tedy hodnotím, že dle mého názoru způsobem moderování nadržoval Václav Moravec „knižeti Schwarzenbergovi“.
    Vyjádřil bych se šířeji k tomu, proč se Miloš Zeman, zcela správně, obrátil s žádostí o podporu na KSČM, aby se neochuzoval o významnou část občanského spektra, jímž příznivci budování komunistické společnosti jsou, což ovšem není až tak významný odklon od „přání lidu“ – toho nezaměstnaného a méně vydělávajícího, který v komunismu vidí více rovnostářství, asi zcela právem, a tudíž i „spravedlivější společenský systém“ – z jejich zorného úhlu.
    Naprosto zavádějící je z tohoto zorného úhlu otázka, kolik osob bylo za komunistického režimu popraveno – a jak nespravedlivě, pro politické názory.
    Číslo 230 k trestu smrti odsouzených, je naprosto nepatrný k počtu 4O milionů mrtvých za II. světové války, které – byť nepřímo – reflektovaly Benešovy dekrety, když v intencích „kolektivní viny“ odebraly německým občanům na území České republiky – jejich majetek, odplatou za jejich pasivitu proti hitlerovské propaganddě a válečné genocidě.
    Jistě jde i o můj osobní vyhraněný postoj, ale jsem ročník narození 1934 a válku i bombardování Hodonína a srovnání našeho domu se zemí a stovky mrtvých jsem zažil na vlastní kůži. – Bombardovali Američané, ale všechno vyprovokovali Nemci, takže 9. květnem 1945 nemohlo zůstat všechno nepotrestáno, byť i „kolektivní vinou“.
    Dnešní komunisté tedy nejsou zrádci, ale vyznavači jiného hospodářsko-politického uspořádání, se právem svobodného názoru, proč se tedy o jejich hlasy nezajímat, když má být prezident prezidentem „všech občanů“?
    A tento názor Miloš Zeman vyjádřil, i když na otázku Věry Čáslavské přímo neodpověděl. – Ostatně – svým vstupem do KSČ dal Milos Zeman najevo, že ideje komunismu nejsou pro něj „až tak nepřijatelné“, pokud by se jim dala „lidská tvář“. O tu tvář před rokem 1968 šlo, s bylo nás víc takových, já mezi nimi – s těmi nejlepšími úmysly „dohnat a předehnat“.
    V souhrnu – Václav Moravec moderoval dobře, lepšího v České republice neznám.

  29. Jiří Vaněk
    3. 2. 2013
    Reply

    Četl jsem zde názor, že Miloš Zeman je vzdělaný. Ano vystudoval komunistickou VŠE, a jistě přečetl mnoho knih. Umí výborně papouškovat moudré citáty jiných, které si někde přečetl, nepopiratelně má načteno hodně. Ale bohužel je na něm vidět, že má hodně i vypito. Připomínání hrozby sudetských Němců mně připadá v roce 2013 spíše směšné. Chceme -li pochopit rok 1938, museli bychom se vrátit v historii nejméně o 100 let zpět, vychvalovaná 1. republika se ke svým německým, maďarským, a dokonce i slovenským spoluobčanům tké nechovala jako k úplně plnoprávným občanům. Dle dohledatelných historických pramenů dokonce tehdejší politici hovořili o kolonosaci Slovenska atd..
    Co se týká porovnávání obětí nacismu a komunismu, oba diktátorské režimy jsou na tom zhruba stejně, s jedinými rozdíly v tom, že nacismus dělal genocidu podle klíče národnostního, a komunismus podlr klíče tzv. třídního. Hitler také vraždil převážně cizince v okupovaných zemích, Stalin vlastní občany.
    Kdo je českým prezidentem je mně srdečně jedno, stejně je to jen hradní kašpar bez významných pravomocí. Se Zemanem by aspoň mohla být sranda, jako kdysi s Jelcinem.

  30. Vilém
    3. 2. 2013
    Reply

    Pan Simkanič se zřejmě domnívá, že úkolem žurnalistů je především atakovat Zemana a donutit ho výslechem třetího stupně k nejapným nebo útočným odpovědím, aby se před veřejností znemožnil. Pokud se to žurnalistovi nepovede, je to diletant, který nemá v médiích co pohledávat. Pokud se snad o to ani nepokouší, jedná se o porušení novinářské etiky.
    Dokonce si naše média ani nedala práci, aby na Zemana vytáhla dost špíny a spokojila se s několika celkem neškodnými obviněními z nacionalismu a xenofobie, když se Zeman opovážil naznačovat, že by prezident měl umět česky a neplést si Beneše s válečným zločincem.
    Takto apriorně postavené otázka – jak to, že se nepovedlo Zemana dost pošpinit a zahnat ho od Hradu, je hledáním viny na nesprávném místě. Média se snažila až dost, ale druhý kandidát byl tak chabý, že i Zeman se všemi nedostatky byl proti němu těžkou vahou. Chyba se tedy stala už v prvním kole, a to u voličů, když se mnozí z nich nechali ovlivnit špinavou kampaní proti Fischerovi a poslali dál knížete, který by v druhém kole prohrál i se starou polobotkou.

  31. Petr
    3. 2. 2013
    Reply

    Tato analýza mi připadá dost úsměvná. Narozdíl od autora mám výhodu v tom, že moje realita není pokřivená osobními preferencemi. Nejsem přívržencem ani jednoho z těchto dvou pánů. A ano, oba pánové se vyhýbali nepříjemným otázkám. Každý z nich šel na to jinak. MZ se vyhýbal dlouhými odpovědmi (často během nich přeskočil na jiné téma), dále citáty a útoky. KS byl zase stručný a chyběly mu komplexní odpovědi. Pokud byl v úzkých, tak vše zlehčoval nebo zavtipkoval. Ani na jedné straně moderátor nevyžadoval odpověď do „krve“. Osobně si myslím, že KS prohrál především díky své minulosti-přítomnosti ve vládě, TOP09-Kalousek a nekritickou podporou EU. Většina lidí si pamatuje co KS schválil a pro co hlasoval, či co kryl. MZ měl v tomto o dost větší výhodu. Hodně lidí asi volilo i z důvodu mediálního tlaku na MZ a vzdoru fanatickým obdivovatelům KS. Co se týče Čáslavské, tak ta byla v roli moderátorky, kterou nezvládla. Měla místo proslovů zatlačit v doplňující otázce. To že nebylo odpovězeno generálovi na druhou otázku přehlížíte? Připadá mi, že autor článku svaluje vinu na všechno možné, místo toho aby uznal, že jeho kandidát byl v očích občanů ČR prostě slabší.

  32. Petr
    3. 2. 2013
    Reply

    Ještě bych dodal, že je zajímavé číst kritiku Václava Moravce a představovat si, že auto by to zvládl lépe. Při dočtení tohoto článku moje pochybností hraničí téměř s jistotou, že by to byl průser. ;)

  33. Jiri
    4. 2. 2013
    Reply

    Byl bych pro Kalouska, pardon pro pana Schwanzerberga, ale právě u něj mě vadily ta mystifikace, klamání, naprosté odtržení se od minulosti a současnosti jako kdyby neexistovala žádná politická „práce“. Bylo tam i několik podpásovek jako typu spojení s V. Klausem s kterým je údajně Zeman kámoš již od dob jejich působení v Prognostickém úřadu, tato lež měla mít démonizující vliv protože Klaus již není takovým nesmyslným oblíbencem české veřejnosti jako byl po daňovém podvodu. Na Schwarzenbergovi mi obvzlášť vadila jeho přihlášení se k hnutí punku, k anarchismu, bylo to účelové a blbé. Takový postpubertální, celá tato czeská demokracie je infantilní. Zemana v oblibě nemám, toho jsem nevolil a punkáče taky ne a nikdy volit nebudu, mám rád pouze jejich hudbu :-)

  34. Karel
    8. 2. 2013
    Reply

    Nemáte si na co stěžovat s Kubiceho zprávou první přišel Moralista Kalousek radši se ani neukázal zbabělec celou dobu podvodník a budizknicemu si zaplatil německé noviny a kulturni rudou frontu. Cest praci svazaci ze SSM a TOP komunisti.

  35. […] obránce, zvláště když mu v jeho ironii skutečně umí jen málokdo sekundovat a je – podobně jako Miloš Zeman – díky svým rétorickým trikům argumentačně obtížně […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *