Tomáš Hanák Na stojáka předvedl nekonečně vtipnou a vůči české malosti krutou scénku o tom, jak se tuhle Čecháček vrátil z návštěvy Afriky. Myslel jsem si, že to nejde překonat. Jako vždy jsem se, také krutě, mýlil.
Václav Klaus totiž začal psát své slavné Zápisky z cest tentokrát ze Saúdské Arábie. A rázem se mohou všichni herci, moderátoři, baviči a kaskadéři zábavy jít zahrabat do saharského písku. Tolik jiskřivého vtipu, unikátních postřehů, neotřelá interpretace, empatický vhled do místních zvyklostí, schopnost metafor, parabol a hyperbol, krásných přirovnání, pohotových souvislostí, bohatý slovník, skromnost, moudrost, pokora a tolik lidského tepla! Nevídané! Nemožné nebýti hrd na to, že máme v čele státu takový pravý démant literatury, jakkoli faktografické. A na konci ten originální konec: „Těšil jsem se na teplo, ale ani to už není to, co to bývalo. Dnes bylo v Rijádu 18 °C a v noci má být jen 8 °C. Potřebovalo by to trošku přidat CO2 a Zemi oteplit.“ Ještě, že VK tolik cestuje.
Tak ono překonat Klause a jeho partičku není tak jednoduché. Když ho poslouchám, mám pocit, že si z nás dělá prdelky furt a stále.