Ředitel Českého rozhlasu ve službách konspirátorů a dezinformátorů

By Simindr , in Česko on 21­.6.2017 . Tagged width: large

Již podruhé se konalo vyhlašování tzv. Krameriovy ceny, kterou vyhlašuje tzv. Asociace nezávislých médií. Již napoprvé vzbudila tato marginální aktivita mediální pozornost nečekaným spojením tradičních tváří konspiračních webů a proputinovských médií s podporou osoby ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala, který se stal členem tzv. poroty této tzv. ceny.

Již napoprvé bilo do očí, že šéf veřejnoprávní instituce dokáže své jméno propůjčit takto definované skupině, která za nezávislou žurnalistiku vydává konspirační teorie, otevřený obdiv k Putinovi či antisemitismus. O tzv. asociaci samotné se přitom na jejím webu dá najít jen minimum obsahu, pokud chcete zjistit, kdo za ní stojí, musíte vytrvale hledat, než najdete alespoň jména pod „prohlášením zakladatelů“.

Svou účast ředitel rozhlasu vysvětloval bezprostředně po vyhlášení cen vloni pro Aktuálně.cz takto:

 „Pan ředitel účastí v porotě podpořil dialog v mediální krajině. Nechce stavět nějaké bariéry mezi médii veřejné služby, komerčními, nezávislými nebo jinými médii,“ vysvětlil Aktuálně.cz mluvčí ČRo Jiří Hošna, proč se Zavoral na cenách podílel. (…) Spojování ČRo se Žantovského spolkem se Hošna brání. „To, že generální ředitel zasedá v nějaké porotě, neznamená, že ČRo souhlasí se stanovisky asociace,“ řekl mluvčí.

Následně pro Mediář pak svou účast komentoval tímto způsobem:

Názor asociace ohledně veřejnoprávních médií v žádném případě nesdílím a považuji ho za absurdní, to ale neznamená, že budu tento názorový proud zcela ignorovat a budu odmítat jakoukoliv diskusi. Žijeme v pluralitní společnosti a já považuji za zcela legitimní se bavit s různými názorovými platformami, byť kritickými. (…) Jak už jsem řekl, žijeme ve svobodné společnosti a já nechci stavět bariéry mezi médii veřejnoprávními, komerčními, nezávislými či jakýmikoli jinými. Naopak hodlám o problémech diskutovat. Účast v porotě je právě takovým signálem, ale neznamená nic víc. K postojům asociace mám velké výhrady a netajím se tím. Jako představitel veřejnoprávního média ale ctím zásady demokracie a právo na to, aby člověk mohl svůj názor říci a mohl o něm diskutovat.

Navzdory velké kritice se však René Zavoral stal členem poroty i v letošním ročníku, jak přibližuje Aktuálně.cz:

„Komunikace je důležitější než stavění bariér mezi různými světy médií. Byl jsem členem poroty v loňském roce a nevidím důvod, proč bych opět nepřijal členství,“ řekl deníku Aktuálně.cz Zavoral. Podle Zavorala je ale vše v pořádku, místo v porotě prý vzal, aby mohl na cenu nominovat dlouholetého „rozhlasáka“ Stanislava Motla. Bývalý předseda rozhlasové rady Michal Stehlík Zavoralovu účast v porotě považuje za problém. „Myslel jsem, že to byl minule omyl, který se neměl opakovat. Ředitel Českého rozhlasu by se takových akcí účastnit neměl. Už nemůže jít o omyl, ale o rozhodnutí pana ředitele, které je podle mě chybné. Rada by se tím měla zabývat,“ myslí si Stehlík.

Vysvětlení šéfa rozhlasu je zajímavé proto, že zaměňuje diskusi a výměnu názorů s podporou, aktivní účastí, legitimizací a záštitou. Účast v porotě, stejně jako deklarovaná touha protlačit na vítězství kandidáta veřejnoprávní stanice logicky znamená, že takové ocenění je pro ředitele Zavorala důležité, bere ho vážně a stojí si za ním. Stejně tak se pořadatelé jeho jménem zaštiťují, protože vědí, že jim dodává vážnost. Kdyby se šéf rozhlasu rozhodl jít kupříkladu aktivně demonstrovat na neonacistickou demonstraci, choval se plně v souladu se záměry pořadatelů a byl mezi řečníky, asi by těžko stačilo říci, že s nimi chtěl jen navázat dialog. Svou účastí v porotě se Zavoral stal součástí aktivit tohoto spolku a dodal mu autoritu nejen svou, ale i autoritu veřejnoprávní instituce.

Což je o to překvapivější, když dohledáme, co je vlastně deklarovaným cílem tzv. asociace, která v jednom ze čtyř hlavních bodů svého programu obviňuje veřejnoprávní média z „cenzury, manipulace a působení zájmových skupin“:

Cenzura, manipulace a působení zájmových skupin v českých veřejnoprávních médiích je všem lidem zabývajícími se kvalitou médií již známý fakt. Chceme kolektivně evidovat porušování objektivity a nezávislosti českých veřejnoprávních médií a působit na pluralitu názorů v těchto médiích. Jako nezbytné vidíme formulaci nových zákonů o českých veřejnoprávních médiích, které by pluralitu názorů lépe zaručovaly.

Ředitel veřejnoprávního rozhlasu tedy legitimizuje aktivity, které jeho vlastní instituci obviňují z cenzury a manipulace.

Vymezování se proti veřejnoprávním médiím patří do tradičního kánonu podobných skupin, u nichž slovo „nezávislý“ představuje více než oxymorón. Již před rokem v článku Ředitel Českého rozhlasu se stal spoluhráčem konspirátorů Res­pekt uvádí fakta o tom, co jsou jednotliví členové tzv. asociace zač. Tradičně se pohybují na proputinovské notě, obhajují klasické konspirační teorie, pracují s naprosto vymyšlenými informacemi.

Ať už jde o Petra Žantovského, který mimo jiné otevřeně vyzývá k neplacení koncesionářských poplatků (sic!), Jana Korála, provozovatele webu The New World Order Opposition oz­načovaného za reproduktor ruských zájmů, který se mimo jiné účastní demonstrací po boku odsouzeného antisemity A. B. Bartoše, nebo Ondřeje Geršla, provozovatele ser­veru AC24.cz, který si s pravdivostí zpráv nedělá žádné starosti (analýzu AC24.cz a propojeného tištěného magazínu Vědomí naleznete na webu Respektu), či hlavu celého spolku Stanislava Novotného, jehož vazby popsal například Milan Šmíd na svém serveru Louč.cz. Vedle Zavorala je členem poroty také Radomír Pekárek, šéfredaktor serveru Prvnízprávy.cz, jedné z divizí Parlamentních Listů. Ty jsou spojeny se jménem Michala Voráčka, jehož server Neovlivní.cz zařadil mezi „Čechy, kteří slouží Putinovi“.

Podle dokumentů uložených v obchodním rejstříku je totiž většinovým majitelem společnosti OUR MEDIA a.s, do jejíhož obchodního portfolia patří řada českých silně prokremelských serverů:  Freeglobe.cz, EUportal.cz, EUserver.cz a další. A to včetně Protiproudu, který vede jiný člen žebříčku Neovlivní.cz: bývalý hradní vicekancléř Petr Hájek. V médiích, která patří do Voráčkova por­tfolia, vůbec působí řada výrazných proruských osobností. Kromě Hájka třeba antisemita Adam B. Bartoš či Radim Panenka, ultrakonzervativec kolem iniciativy D.O.S.T. Některé zmíněné weby také veřejně podpořil bývalý prezident Václav Klau­s.

Naprosto jasně definoval „Fa­šistické podhoubí Parlamentních listů“ pro magazín Reportér Josef Bouška:

Parlamentní listy nefandí politické korektnosti – jevu dříve nazývanému sluš­nost – tak je žádnou korektností neurážejme a pojmenujme věci pravými jmény. Za záclonkou bulvárního média je schována plejáda tvrdě rasistických, antisemitských a xenofobních webů, které s PL spojuje personál a značka v internetové adrese. I v zemích na západ od ČR vycházejí ohavnosti, ale o jejich šiřitele by si neopřel kolo ani venkovský starosta. Zato v českém prostředí se těší přízni prezidenta, řada zákonodárců s nimi na pravidelné bázi komunikuje a parlamentní politické strany zde utrácejí peníze.

Na otevřeně proputinovskou rétoriku lze narazit každou chvíli. Například takto komentovaltra­gickou smrt sboru Alexandrovců Petr Žantovský:

Jenomže cesta k této naději nevede přes porobené a ponížené Rusko. Ta cesta vede pouze přes partnerství se sebevědomým, vyspělým a demokratizujícím se Ruskem, které dnes buduje Putin. Opírá se při tom o dějiny své země, o ty, kteří připomínají dávnou i budoucí sílu a slávu, třeba taky o vás, Alexandrovci.

Všichni výše uvedení protagonisté jednoho mentálního okruhu na sebe vzájemně odkazují, publikují napříč spřízněnými médii, které Neovlivní.cz propojuje do jednoho balíku podobně fungujících webů prokremelské propagandy, křtí si navzájem knihy, pořádají spolu diskuse či rozhovory, Petr Žantovský si je dokonce zve do éteru veřejnoprávního rozhlasu, jak dokládá jeden z podnětů na Ombudsmana ČRo:

V této souvislosti začíná být zajímavé také to, koho z „alternativních kruhů“ si pan Žantovský zve do svých pořadů na ČRo.

V pořadu Hovory vystoupili například:

  • Stanislav Novotný, předseda Asociace nezávislých médií (11. 4. 2015)
  • Michal Voráček, ředitel Our Media, tedy společnosti, jež vydává Parlamentní listy (5. 1. 2016)
  • Boris Koroni, zřizovatel webu Slobodný vysielač, propojený se sdružením Česká konference, kde pan Žantovský vystupuje (2. 2. 2016)
  • Karel Kříž, Česká konference, provázáná s webem Slobodný vysielač (16. 2. 2016)

V pořadu „Co vy na to?“ mj. vystoupili:

  • Ondřej Geršl, zřizovatel AC24 a Vědomí (19. 12. 2014)
  • Alexandr Vojta, šéf projektu Debatní klub, kde pan Žantovský vystupoval už před vysíláním tohoto pořadu (13. 2. 2015)
  • Stanislav Novotný, předseda Asociace nezávislých médií (18. 4. 2014)
  • Daniel Solis, antisemita a konspiracista (viz např. zde) (30. 5. 2014)

Zevrubný pohled na pozadí osob spojených s tzv. Krameriovou cenou přinesl vloni Respekt, který jej shrnul lapidárně, přičemž hovoří až o nutnosti ředitele Českého rozhlasu odvolat z funkce v případě, že celou aktivitu podpořil vědomě (o čemž v případě opakované účasti nemůže být sporu).

Uvedená fakta přitom nejsou žádným tajemstvím, člověk pohybující v mediální branži by o nich měl mít alespoň elementární přehled.  Pro dokreslení toho, k čemu také posloužila přítomnost ředitele Českého rozhlasu, si lze pustit reportáž televize Prima (od času 24:20). Ta se chlubí tím, že její redaktor obdržel Krameriovu cenu za televizní žurnalistiku. (…) Zavoralovu účast v porotě lze hodnotit jako jasné selhání.  Jistě, mohlo jít jen o chybu; nulové zjištění, do čeho vkládá své jméno. Pak by ale bylo na místě veřejně se distancovat od organizace i udělených cen.  Ale pokud šlo – dle jeho následného vyjádření – o informovanou a vědomou volbu spoluhráčů, měl by být generální ředitel Českého rozhlasu odvolán z funkce. (…)  Aktivity českých dezinformátorů napomáhají rozkladu zdejší žurnalistiky – a tentokrát to bylo i za pomoci šéfa veřejnoprávního rozhlasu.

Ještě důkladněji se pozadím celé záležitosti zabýval vloni web Manipulátoři.cz, který v textu ANM – Asociace nedůvěryhodných médií? Otazníky nejen kolem Krameriovy ceny podrobně do­ložil, proč lze NWOO.org či AC24.cz definovat jako antisemitské, proputinovské hlásné trouby. Manipulátoři.cz také shrnují, kam zařadit část z tzv. oceněných autorů loňského ročníku.

Ocenění Jana Petránka, Jana Schneidera a Terezy Spencerové (známá mj. opakováním tvrzení, že údajně Heydrich houpal na kolenou malého Václava Havla) se ovšem jeví v poněkud jiném světle, když víme, že v různém složení vystupují na akcích jako například „Mýty o Rusku“, „Oděské memento“nebo „U­krajina dva roky po událostech na Majdanu a v Oděse“. Jan Schneider je mimochodem také kolegou Petra Žantovského v časopise Vědomí, které vydává Ondřej Geršl. Udělení cen tedy vypadá jako taková „malá domů“. Příští rok by ji mohli získat i další spolupracovníci Petra Žantovského z Vědomí, například Eric Best nebo Ľubomír Huďo.

Dalo by se uvažovat nad tím, zda jsou si všichni ocenění (ostatně byli i další nominovaní?) a také členové poroty vůbec vědomi, že přijetím ceny či vůbec účastí na akci vlastně podporují nejen prokremelskou, ale i tu nejvulgárnější protižidovskou propagandu.

Evropské hodnoty uvádějí jako jeden z receptů, jak se bránit dezinformacím, bod „Je nutné detailně sledovat pokusy dezinformátorů o infiltraci veřejnoprávních médií.“ (PDF ke stažení):

Většina české dezinformační scény otevřeně bojuje s Českou televizí, přesto můžeme sledovat pokusy konspirátorů o infiltraci českých veřejnoprávních médií. Za doposud největší infiltraci českých dezinformátorů do oblasti seriózní žurnalistiky považujeme roli ředitele Českého rozhlasu v porotě takzvané Krameriovy ceny. Více se tomuto případu věnujeme v naší analýze zde. V řadách Českého rozhlasu najdeme několik konkrétních příkladů:

  • V dubnu 2016 Jan Petránek několikrát tvrdil, že Vladimir Putin musel zabrat Krym, jelikož si tam FBI a CIA stavěly své základny. Doposud nedokázal toto tvrzení pocházející z konspiračních serverů doložit. Jan Petránek stále spolupracuje s veřejnoprávním Českým rozhlasem.
  •  „Spoluzakladatel „Asociace nezávislých médií“ a externí komentátor Českého rozhlasu Petr Žantovský se dopouští porušení článku 25.1 Kodexu Českého rozhlasu. Ve vysílání Českého rozhlasu zhruba dvě třetiny pořadu strávil při rozhovoru s Novotným představováním Asociace nezávislých médií, avšak posluchačům zamlčel, že se o tři týdny dříve (22. března 2015) stal jedním ze čtyř zakládajících členů.Jeho osobní angažmá v této entitě, dokonce posluchači zamlčené, ho tak jednoznačně vylučuje z pozice nezávisle tázajícího se novináře. Tím zcela jednoznačně dochází ke střetu zájmů, jak ho definuje článek 25 Kodexu Českého rozhlasu.“
  • Publicista a bezpečnostní analytik Jan Schneider, který je například často zván do České televize, v jednom ze svých rozhovorů pro Parlamentní listy ze srpna 2015 osočil západní státy z šíření „totální propagandy” proti Rusku ve věci sestřelu letu MH17 nad ukrajinským Donbasem v červenci 2014, přičemž zpochybnil i nezávislost nizozemské vyšetřovací komise. Dle Schneidera západní vlády neměly v době sestřelu ani v době rozhovoru žádné důkazy, které by na vinu Ruska ukazovaly. Schneider za prvé nepřipouští dostupnost odpovídajících zpravodajských informací v rámci NATO a opomíjí řadu indicií, které již bezprostředně po sestřelu ukazovaly na vinu Ruskem podporovaných vzbouřenců (řada videí zachycujících pohyby protileteckých raketometů BUK v oblasti sestřelu, z nichž byl jeden dokonce zachycen s jednou chybějící raketou), a zadruhé zatajuje obrovskou dezinformační kampaň, která byla zahájena v ruských státních médiích i prokremelských dezinformačních serverech, a které se pokoušely 1) vnést do informačního prostoru zmatení, 2) pokusit se svalit vinu na Ukrajinu či USA.

Jak uvádí ihned.cz: „Mluvčí Rady Českého rozhlasu Jiří Vejvoda se k účasti Zavorala v porotě nechtěl vyjadřovat. „Za­voralovu přítomnost v porotě prodiskutujeme na příštím zasedání rady,“ uvedl pouze.“

P. S. Na vyhlášení tzv. Krameriových cen promluvil a zazpíval i Jarek Nohavica a před svou písní pronesl toto: „Je mi velkou ctí, že jsem tady byl pozván. Chce se mi trochu se smutkem, ale i s nadějí říci, že oni nás nezmanipulují, to si jenom myslíme, vzpomeňte si na staré časy. Věděli jsme, kde najít tu pravou knížku, věděli jsme, kde najít tu pravou píseň, věděli jsme, kde najít toho přítele, který ti řekne, a když se to osvědčilo, ta pravda, tak jsme za ní šli, a tak je to i v dnešním světě. Není pravda, nás manipulují, my se zmanipulovat nedáme.“ Ten Jarek Nohavica, jenž se mimochodem dodnes tváří jako přítel Karla Kryla, který v něm ovšem našel přítele, co o něm řekl StB. Ovšem ve svém prohlášení nespecifikoval, kdo jsou „oni“ a kdo jsou „my“.