Po dlouhé době jsem viděl televizní zprávy. Tak to dopadá, když se člověku po dlouhé dovolené nahromadí žehlení. Opravdu mě překvapilo, že veřejnoprávní televize dokáže zajít v bulvárnosti dál než bulvár. Vážně.
V neděli došlo k velké tragédii. Slovenský autobus ráno narazil do mostního pilíře v Chorvatsku, 14 mrtvých, spoustu zraněných. A teď se podívejme, jak tu událost pojala dvě nejdůležitější televizní média v Čechách. Bohužel, odkaz jsem našel jen na Českou televizi, Nova to v odkazovaných částech svých zpráv nemá. Takže tady je Česká televize a tady není Nova.
Nereferovat o té věci asi nešlo. Zemřeli občané sousedního státu v zemi, která je nejčastější destinací pro tuzemce. Česká televize z toho udělala otvírák, Nova to zařadila někam doprostřed zpráv. Co je vhodnější? U bulváru bych čekal, že se sveze po tragédii (což ostatně Nova udělala, jens jinými událostmi), ale od ČT bych čekal přece jenom méně senzacechtivý postup. Ano, je to tragédie, velká tragédie, ale dělat z toho otvírák veřejnoprávních zpráv, to se mi nezdá adekvátní. Navíc, prosím, teď to berte zcela mediálně-věcně, nešlo o české občany, ani o české území.
Ale budiž, mnohem důležitější je prostor a čas, který se tématu věnuje a taky způsob zpracování. Na České jen téhle zprávě dali skoro deset minut, což je vzhledem k její důležitosti pro diváky zcela absurdní. Nova jí věnovala taky dlouhý čas, ale jistě kratší. A způsob? Podívejte se sami do archivu ČT, jak k tomu televize přistoupila – dva přímé vstupy a jeden dokonce, neuveřitelné!, z pokoje v chorvatské nemocnici, kde ležely tři zraněné ženy s viditelnými poraněními a skelnými pohledy. A chorvatský reportér ve službách ČT dokonce jednu v přímém přenosu začal zpovídat a ona mu mrtvolným hlasem zasípala, jak asi podle ní k havárii došlo.
Proč takhle? Jak televize zdůvodní, že narušila intimní sféru zraněných a šokovaných cestujících, kteří právě zažili zřejmě nejhorší den svého života? Dostali jsme díky tomu lepší informace? Nikoliv. Ale „byli jsme u toho“. Ve jménu téhle pofidérní „přidané hodnoty“ se reportér vetřel na místa, kam někdy mimo návštěvní hodiny nepouštějí ani příbuzné.
Nova nic takového nevysílala (ano, škarohlídi namítnou, že to bylo jistě kvůli tomu, že se jí to nepodařilo, nikoliv proto, že by o něco podobného nestála), byť živému vstupu, který měl minimální informační hodnotu, se taky neubránila. Ale celá reportáž byla překvapivě nesena v mnohem věcnějším tónu a množství informací bylo násobně větší, protože se člověk dozvěděl více o tom, co se stalo a jak než v povrchnějších řečech živě vyprávějících reportérů ČT.
Jedinou útěchou zastánce nekomerční televize může být to, že Nova na podobných neštěstích staví kompletní strukturu svých Televizních novin (nedělní zprávy vyplnilo mimo jiné vlakové neštěstí, dva požáry, další nehody na železnici, smrt na autodromu…). Ale to je tak všechno, jinak ve způsobu zpracování se veřejnoprávní televize dostává na běžnou úroveň bulváru, ne-li pod něj.
Od televize, jejímž posláním je tvorba té nejlepší žurnalistiky a rozlišování podstatného od banálně-atraktivního, opravdu nepotřebuji deset přímých vstupů na téma dopravní nehoda, ať je jakkoliv tragická, a pokud z ní nelze učinit nějaký přesahový závěr, který by ovlivňoval životy více lidí než těch, kteří jsou příbuzní s oběťmi. U České televize bych (možná naivně) očekával větší rezistencí před podbízivou entertainizací vysílacího prostoru, včetně větší ohleduplnosti vůči těm, o nichž referuje.
Těžko říct, proč výsledek vypadá právě takto. Ale pokud se tento způsob stává standardem, pak si veřejnoprávní televize po sebou podřezává větev, protože půjde jen těžko obhájit, proč by její zpravodajství mělo existovat vedle těch komerčních, když se od nich vlastně neliší.