Když si z dovolené přivezete více než tři tisíce fotek, chvilku trvá, než se tím vším proberete. Tady je první várka a další budou následovat. Do Vánoc to snad zvládneme všechno.
Začínáme jedním z nejvděčnějších míst pro nadšené fotografy. Zapadá slunce, monumenty vrhají hluboké stíny a vy se pak můžete vytahovat vlastně cizím peřím, protože nic z toho není vůbec žádná vaše zásluha.Více viz kompletní fotogalerie z Monument Valley.
Monument Valley nám připravilo jeden z nejpůsobivějších zážitků. Možná jsme příliš poznamenáni americkými filmy, ale nemohli jsme si pomoct. Tohle je prostě esence Západu se vším všudy, plakátová, filmová, možná až kýčovitá, ale úžasná a nadherná a dojímající. Obrovský prostor plání se z ničeho nic zvedá do podivuhodných skalních útvarů (přitom proces byl přesně opačný, protože všechno kromě těch skal erodovalo), aby mlčky stál jako strážce zdejší krajiny, jako memento mizejících krás, které tu za několik staletí zřejmě už nebudou.To místo má v sobě cosi posvátného, vznešeného, co příchozího nutí ke ztlumenému hovoru, k tichému a nesmělému přihlížení, k oněmělému obdivu. Je v něm jakýsi přirozený patos, nedefinovatelná velikost výjimečnosti, vzbuzující respekt. Ticho, klid, soustředěnost kradou myšlenky a odlétají s nimi kamsi za obzor do nekonečna. Ne nadarmo se právě sem tak často vraceli filmaři. Přímo na místě připomínají všechny možné filmy, které tu byly natočeny (tady je vyčerpávající přehled), kupodivu jsme však nenalezli ani jednu jedinou zmínku o tom snad nejslavnějším – Tenkrát na Západě. Přitom právě sem přijíždí Claudia Cardinale, za doprovodu slavné melodie, kterou Ennio Morriconne složil na míru tak přesně, jako by se tu snad narodil.My jsme to mezi monumenty zkoušeli po prašné cestě taky, ale v hlubokém písku to nebyla žádná legrace. Navíc se už setmělo a čekala na nás večeře v nedalekém Goulding´s Lodge, kde je sice relativně dražší, zato moc příjemné bydlení (a taky měli jako jediní po cestě z Grand Canyonu volno, v nejbližším větším městečku Kayenta bylo komplet obsazeno). Přitom turistů tu není tolik jako v jiných parcích, už proto, že tu opravdu nemají kde nocovat a údolí není úplně po cestě z nějakých jiných parků. Ale staví se tu přímo nad hlavní vyhlídkou obrovské hotelové zařízení, tak kdo ví, jak to tu bude vypadat za pár let.
Celé okolí je ve správě navažských indiánů, kteří tu prodávají cetky, šperky a úžasné, ale neuvěřitelně drahé, protože ručně tkané, koberce. A protože je tu už Utah, tak se čas proti Arizoně posune o hodinu dopředu.