Včera soud rozhodl ve věci kritických diskusních příspěvků na serveru Měšec.cz. Podle jeho vyjádření má být smazáno celé diskusní vlákno, v němž se vyskytují dvě, slovy dvě urážlivá vyjádření na adresu realitní společnosti Prolux. Co to může znamenat do budoucna, uvidíte…

Většina internetových provozovatelů diskusí zasahuje proti extrémním, vulgárním, rasistickým příspěvkům. Naprostá většina příspěvků, o nichž nemůže být pochyb, že jsou odpudivé, bývá odstraňována vzápětí po zveřejnění. Vyvíjet na provozovatele větší tlak než tento seberegulační (moderování diskusí je v zájmu provozovatele), jde za hranici smysluplné a oprávněné péče o veřejný prostor. Požadavek na odstraňování nejen veškerých vulgarismů, ale i urážek ústí v nezvratitelnou cenzuru ČEHOKOLIV, co se komukoliv nebude líbit.

Ideál slušné a dokonalé společnosti zaplněné poctivými a vlídnými lidmi, stejně jako představa, že je tento ideál v reálných podmínkách dosažitelný, je nevykořenitelným snem mnoha naivních lidí (často hodných, upřímných a čestných). A jako takový se stává jedním z nejúčinnějších nástrojů v rukou těch, kteří tento naivní idealismus dokážou využít v manipulaci s davem pro dosažení svých vlastních zájmů, které jsou v přímé opozici k ideálům, v jejichž jménu jednají.

Lze něco namítat proti snaze o kultivaci internetových diskusí? Takto řečeno jistě nikoliv. Jenže. Rozhodnutí soudu v kauze Prolux je dokonalým příkladem cesty do pekel dlážděné takzvaně dobrými úmysly, viz výše. Lidé, kteří jsou upřímně přesvědčeni, že soudní rozhodnutí mají a dokážou spasit svět i v tak nevinných věcech, jako je tato, budou nejkrutěji rozčarováni, až zjistí, že to opět nedopadlo. V té chvíli si na režim už nebudou moci ani zanadávat. Začíná to vždycky stejně, ve jménu dobré věci.

Největší snahu o rušení kritických diskusních příspěvků, a to ať už jsou či nejsou urážlivé či vulgární, v naprosté většině případů vyvíjejí společnosti s problematickou pověstí, které jsou terčem masivní kritiky ze strany svých klientů. Tito klienti většinou bývají v nevýhodě – nemají právníky, nemají propracovaný systém, jak doběhnout druhou stranu, nemohou se spolehnout na účinnou pomoc ze strany soudů, nemají dostatečné zkušenosti nebo vzdělání k obraně. Emocionálně zbarvené výkřiky a popis někdy hrozivých zkušeností a jejich medializace často bývají téměř jedinou možností, jak o sobě a svém neštěstí dát vědět, jak obrátit pozornost na ty, kteří je podvedli. Limitovat tento téměř jediný nástroj tím, že musí splňovat za KAŽDÝCH okolností pravidla spisovné češtiny, jen oslabuje pozici slabších proti těm silným, kteří nosí běloskvoucí rukavičky a postupují promyšleně podle práva tak rafinovaně, že jim leckdo podepíše i rozsudek nad svou vlastní existencí.

Lze se oprávněně ptát, zda lze urazit zloděje a lháře, když mu někdo řekne, že je zloděj a lhář. Ať už je to jakkoliv, soudní stanovisko je takové, že by provozovatel webu měl nést odpovědnost a mazat všechny urážlivé příspěvky. Někdo se urazí, když slyší, že je tlustý, hubený, hloupý nebo vychytralý, jiný se urazí, když mu dokážete, že snědl bonboniéru. Teď už se to ale nedovíme, protože takové hrubé inzultace bude nutné smazat. Stačí se zaštítit obranou své dobré pověsti, ať už je vaše pověst jakákoliv.

Strach moci z vulgarit a urážek, tedy začasté strach před pojmenováním věcí pravými jmény, se táhne celými dějinami. Švejka zatknou hned na začátku knížky za protistátní řeči v hospodě, v níž hospodský Palivec dá podobiznu císařpána na půdu, protože na něj sraly mouchy. Dnes by to pravděpodobně Švejk napsal na diskusní fórum a podle všeho by dopadl stejně.

Související:

Moderace diskusí je žádoucí, rozhodl soud

Internetové diskuse a Prolux Consulting: tady končí prdel

5 komentářů