Jak mi vyšla knížka

Stalo se, že mi vyšla knížka. Nikoliv autorská, ale překlad dvou francouzských divadelních her. A protože jsem byl nucen ten příběh vyprávět už několikrát, lepší je vyřídit si to s tím jednou provždy. Tak to napíšu sem a hotovo. Je to trochu delší historie, tak sorry. 

Jako student česko-francouzského gymnázia jsem si jen tak pro sebe přeložil dvě divadelní hry Alfreda de Musset, abych se procvičil ve francouzštině (ano, mívám občas dost praštěné nápady). Nicméně, shodou okolností, díky jedné z profesorek, se to dostalo k vydavatelství Triton, které jednu z her, Neradno s láskou zahrávat si, v roce 1997 vydalo.

Po mnoha letech, konkrétně v roce 2008 se vydavatelství ozvalo znovu, že by připravilo druhé vydání, a co já na to. Protože jsem mezitím nabral pár zkušeností navíc a k tomu i studium překladatelství na FF UK, řekl jsem, že jedině přes mou mrtvolu, maximálně pouze za podmínky, že to celé zgruntu předělám. Samozřejmě, číst po sobě po deseti letech původní text sice skýtalo mnohé obveselení mně i mým blízkým, ale bylo jisté, že podepsat se pod něco podobného s plným vědomím a veřejně už nemůžu. Školácké chyby a začátečnické nedostatky se možná daly omluvit nízkým věkem (ačkoliv i v takovém případě měl asi včas zasáhnout nějaký editor), ale už nikoliv po absolutoriu v Carolinu.

Takže jsme se domluvili na tom, že projdu obě hry, k Neradno s láskou zahrávat si přidáme i Marianinny rozmary, protože de facto k sobě patří, a že to v předělané verzi půjde ven. Po zhruba měsíci usilovné noční práce vedle normálního zaměstnaní jsem překlad odevzdal. Bohužel, do toho přišla ekonomická krize. Pro vydavatelství logicky nebylo prioritou vydávat zcela neziskovou záležitost s tak marginální cílovkou, jakou představují současní čtenáři francouzského romantického divadla 19. století (byť mezitím stále vydává skvělé věci). Uplynuly dva roky, kdy jsem burzovním makléřům na Wall Street děkoval za marnou práci. Až jsem začal přemýšlet, co se dá udělat proto, aby to navzdory neveselému hospodářskému vývoji mohlo přece jenom nějak vyjít.

Cesty nějaké byly, od sehnání případné dotace, až po umluvení nějaké tiskárny, ale to všechno bylo na dlouhé lokte, až nakonec zasáhla náhoda. V knihkupectví Maťa, dej mu pánbů věčnou slávu, jsem před jeho definitivním uzavřením v prosinci loňského roku objevil úžasnou divadelní edici rodinného vydavatelství Artur. Jedná se o v dnešní době dost unikátní záležitost, protože systematické vydávání divadelních her určitě nepředstavuje lukrativní živobytí, to už je lepší dávat razítka například stavbě tunelu Blanka na magistrátu hl. m. Praha. A tak jsem se v zoufalství, že u Tritonu to nemá v nějaké představitelně dohledné době šanci vyjít, v Arturovi zeptal, jestli by se jim ty hry do zmíněné edice nehodily, zvláště když od Alfreda de Musset už vydali jinou hru Lorenzaccio.

Pan Ivan Zmatlík (mimo jiné syn Heleny Zmatlíkové, kterou určitě znáte třeba kvůli ilustracím Dětí z Bullerbynu (já například vyrostl na knížce Jakub a Jáchym)) zareagoval úžasně a celou dobu vystupoval jako pravý profesionál. Komunikace byla rychlá, maximálně korektní a co slíbil, to dodržel. Knížka s oběma hrami na začátku září vyšla. A já můžu mít radost, že jedna kapitola a práce má nakonec šťastnou tečku.

Zároveň už mohu říci, že pokud by se snad vyskytl někdo, kdo by náhodou vlastnil původní vydání hry Neradno s láskou zahrávat si z roku 1997, tomu ho rád a zcela zdarma, naopak s omluvou, vyměním za to letošní, nové, které by se už snad mělo dát považovat za skutečný překlad. A ostatní, pokud by snad trpěli slabostí pro franouzské dramatické texty, mohu jen s vděčností odkázat na webové stránky, kde si knihu mohou objednat. Pak už nezbývá, než si přát, ať se vám líbí.

Sdílejte tento článek na sociálních sítích!
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Nepřehlédněte: kniha Přelud svobody

Výbor textů novináře a vydavatele Jána Simkaniče z let 2013 – 2017 Přelud svobody, které se týkají veřejného života, vývoje české společnosti a politické scény, proměn mediálního prostředí a komunikace. Knihu lze vnímat jako upozornění na zásadní rizika dalšího vývoje, stejně jako inspiraci k jejich překonávání.

Kniha obsahuje 68 textů sebraných z blogu Simindr.cz, týdeníku Respekt, magazínu Reportér a dalších médií. A to včetně zcela nové šestnáctistránkové eseje Přelud svobody, která výbor uvozuje a zasazuje do kontextu současné společenské a politické situace.

Tištěnou knihu můžete ihned zakoupit v e-shopu.

Simindr Written by:

Ján Simkanič, bloger, publicista, vydavatel.

One Comment

  1. Tereza
    10. 2. 2012
    Reply

    Všimla jsem si zajímavé náhody…jsem rovněž absolventkou česko-francouzské sekce a nyní studentkou překladatelství na FF UK, kde jsem dostala (nebo si částečně vybrala) k rozboru na předmět Analýza a kritika překladu Váš překlad… Pátrala jsem pro začátek po tom, jaký byl vůbec motiv toho, aby vyšel další překlad těchto dvou her, takže jsem ráda, že jsem našla tento blog. Chtěla jsem se zeptat, jestli jste nějak počítal s tím, že by text byl uveden na scéně? A snažil jste se uplatnit nějaký konkrétní překladatelský přístup (myslím, zda-li jste záměrně chtěl spíše exotizovat nebo naopak přiblížit domácímu čtenáři a pod.)? Děkuji Vám moc za odpovědi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *