V dubnu 2017 jsem dal dohromady výbor svých textů za poslední čtyři roky. A k nim jsem napsal úvodní esej Přelud svobody, který shrnuje naši situaci před nadcházejícími volbami. Přiliš se toho za těch pár měsíců nezměnilo, především ne výzva, před níž ve volbách budeme stát. Proto při té příležitosti dávám k dispozici celé znění úvodní eseje. Pokud rádi čtete…
U příležitosti vyhrocené politické situace a zítřejších demonstrací proti Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi zveřejňuji další ukázku z úvodního textu Přelud svobody mé stejnojmenné knížky (ke koupi na mém e-shopu) jako svůj skromný příspěvek do současného přemýšlení. Jedná se o zkrácený závěr textu. Největší zátěží téhle země se stal naprostý rozklad společně sdílených hodnot. Český veřejný prostor duní…
Za tohle jsme klíčema necinkali! Asi žádná věta nevystihuje polistopadové Česko líp. Zavřete oči a představte si v duchu ten obrovský dramatický oblouk, který se přes vrcholy a údolí jednoho čtvrtstoletí klene. Na jednom konci ruka, chladem a strachem se třesoucí, držící svazek klíčů od družstevního bytu a vztyčená uprostřed desítek, možná stovek tisíců jiných rukou v šedivém příkrovu končící totality.…
Tak to na mě zase přišlo. Nejdřív jsem musel přešaltovat k malování, abych si vyčistil hlavu, protože psaní už před nějakou dobou jako koníček dost vyčerpávalo. Ale malování fakt zachraňuje a snáz a koncentrovaněji se pak dělá všechno ostatní. Takže teď jsem si mohl dát zase měsíc absťák od štětců a oleje a dát dohromady svoje texty za poslední čtyři roky do jedné knížky.…
Byl jsem požádán o průvodní slovo k nové knížce Jedničky a nuly, kterou napsal Tomáš Grombíř. Odehrává se v internetovém prostředí a můžu ji doporučit jako moc zajímavé a atraktivní čtení jak lidem z oboru, tak naprostým laikům. Níže vysvětluji proč.
Tohle je další kousek z knížky, kterou nikdy nedopíšu a kterou jsem začal psát před mnoha a mnoha lety. Detektivka z fiktivního chorvatského ostrova. A tahle část je nejulítlejší 🙂
Právě vyšla kniha Zajatec zajímavostí, výbor populárních posledních slov, která pro Lidové noviny píše Tomáš Baldýnský. Měl jsem tu čest pro ni napsat tuhle předmluvu, kterou můžete brát jako upoutávku, abyste nemuseli váhat. Stačí rovnou koupit. Jako vánoční dárek ideální, ne-li nezbytné.
Je to přesně rok, co jsem odeslal prvním přispěvatelům pozvánku do projektu Mé dětství v socialismu. Od té chvíle se událo tolik věcí, že se jim pořád ještě divím.
Už je to 11 let, co jsme přišli na nápad napsat lehce parodický a docela krutý detektivní příběh z jednoho chorvatského ostrova. Ovšem vyšetřit čas a inspiraci na něco takového se moc nevede. Takže mám v ruce nějakých 30 normostran textu, který sice drží pohromadě, ale čeká na dokončení. A zdá se, že čekat ještě nějaký čas bude. Možná v důchodu?…
Jedním z vedlejších, ale o to radostnějších efektů projektu Mé dětství v socialismu se stala skutečnost, že veškerý výdělek z prodeje tištěných knih a e-knih poputuje na pomoc dětem v ohrožení nebo v ústavní péči. Souhrnná částka za rok 2014 překonala všechna očekávání.
Knížka Mé dětství v socialismus už přichystala nejedno překvapení. Tohle je jedno z nejpěknějších.
Přiznám se, že jsem byl před Vánoci trochu nervózní při představě, že třeba dva tři tisíce lidí dostane pod stromeček Mé dětství v socialismu. Ale po prvních reakcích na Twitteru se zdá, že z toho měli radost. A já mám taky. Tak pak ještě dejte vědět, až to dočtete.
Dnes oficiálně vychází knížka Mé dětství v socialismu. Co všechno k tomu potřebujete vědět, se dozvíte přehledně právě na tomto místě.
Projekt Mé dětství v socialismu od samého začátku provázely neuvěřitelné souhry šťastných náhod. Byly to všechno takové ty chvíle, které si člověk rád připomene, až zas někdy bude všechno na levačku.
Jak už jsem psal nedávno, stále se v Česku najdou lidé, kteří nemají úplně jasno o záměrech a metodách současné ruské expanze. Přitom jen máloco je tak průzračné a nemusí se složitě studovat a dešifrovat z tajných zpráv tajných služeb.
Přemýšlíte o tom, že byste chtěli vydat vlastní knížku, a nevíte, jestli a jak se do toho pustit? Už nemusíte! Dneska je všechno tak jednoduché, že vám nic nebrání. Stačí jen chtít a dotáhnout to do konce.
Nejspíš velká část z vás ví, že jsem na konci srpna vydal do světa svoji knížku. Tady je pár důvodů, proč jsem to udělal. No jo, reklama je to, co vám budu povídat, tak to nemusíte číst.
Přečetl jsem si Platonovu „Obranu Sokratovu“ a tohle mi přijde důležité i po všech těch tisíci letech: „Pravím tedy vám, mužové, kteří jste mi vzali život, že na vás přijde trest hned po mé smrti, a to mnohem těžší, u Dia, než je ten, kterým jste mi vzali život. Vy jste to totiž udělali v domnění, že se…
Stalo se, že mi vyšla knížka. Nikoliv autorská, ale překlad dvou francouzských divadelních her. A protože jsem byl nucen ten příběh vyprávět už několikrát, lepší je vyřídit si to s tím jednou provždy. Tak to napíšu sem a hotovo. Je to trochu delší historie, tak sorry.
Minulý týden jsem držel přednášku před vydavateli časopisů s názvem Jak skončí tištěná média? (viz Slideshare). Otázku Proč? jsem nechal stranou a dodatečně to napravuji.
