Jak vydat vlastní knihu snadno a rychle (návod, zkušenosti, tipy)

Přemýšlíte o tom, že byste chtěli vydat vlastní knížku, a nevíte, jestli a jak se do toho pustit? Už nemusíte! Dneska je všechno tak jednoduché, že vám nic nebrání. Stačí jen chtít a dotáhnout to do konce.

Překonat obavy vám může pomoci konkrétní zkušenost, kterou jsem získal z vydání dvou publikací (České nesvědomí a Mediální revoluce). V textu najdete jednoduchý návod i konkrétní čísla o stahování a prodeji. Na New Media Inspiration 2014 jsem měl vystoupení na tohle téma, pro které jsem připravil slajdy s konkrétními čísly – na konci textu si je můžete projít. Bez kontextu však uvedné grafy nemusí být úplně jasné, proto ještě před tím přidám pár komentářů.

Proč vlastní cestou

V létě 2013 jsem chtěl dát ven jako jeden celek pod názvem České nesvědomí vybrané texty ze svého blogu Simindr.cz společně s úvodní zastřešující esejí. Chtěl jsem vyzkoušet, co to udělá, jaká bude odezva, jestli to vůbec dokážu někomu představit a zaujmout ho.

Bylo mi jasné, že klasickou cestou obvyklého vydání tištěné knihy jít nechci. Nechtěl jsem hledat vydavatele – pokud bych vůbec uspěl (protože nejde o široce populární téma, navíc většina textů kromě úvodní eseje je v nějaké podobě dostupná na webu), bylo by hledání časově náročné, což jsem si nemohl vedle práce dovolit. Navíc by se neúměrně prodloužila doba mezi napsáním textu a jeho vydáním, což by byla škoda – zvlášť když načasování vyšlo pěkně před parlamentní volby. Takže samovydání pro mě byla jasná volba. Ano, přišel jsem o marketingovou podporu nakladatelství, přišel jsem o distribuční kanály, kniha ani nemá ISBN, ale jak se ukazuje, opravdu to nevadí (aspoň taky nemusíte platit povinné výtisky pro knihovny).

Elektronická verze

Elektronická verze byla samozřejmost. Distribuce je naprosto jednoduchá, někam umístíte soubory, které si někdo stáhne. Pokud nechcete DRM, což jsem nechtěl, nic víc v tom není. Zaplatil jsem náklady na doménu, můj vzácný kolega Michal Krause mi na dané doméně rozjel WordPress, vybral jsem a upravil grafickou šablonu webu, vytvořil upoutávkové texty, instrukce pro stažení a bylo vymalováno.

Samotná výroba elektronické verze je velice jednoduchá záležitost. Osvědčený je bezplatně dostupný nástroj Calibre, s nímž může okamžitě pracovat i absolutní laik. K vytvoření e-booku pak stačí originální, zalámaný a zeditovaný text třeba ve Wordu (nebo jiných textových formátech) a software už udělá všechno sám. Pro hezký dojem z knížky je dobré vytvořit na začátek knihy grafickou obálku jako obrázek a nahrát ji k souboru, který ji při převodu v Calibre umístí na správné místo v e-booku. Je vhodné při výrobě obálky pracovat s klasickými formáty o rozměrech odpovídajících A4 a A5, na které jsou náhledy e-knih zvyklé.

Calibre dokáže zachovat i velkou část formátování – takže odlišené nápisy od prostého textu, umístění obrázků a další věci, jen to neplatí obecně a je potřeba to vyzkoušet a zkontrolovat. Ale pro nesložitý text je to naprosto dostačující, pohodlné a rychlé.

Formáty, které dávají smysl, jsou bezpochyby MOBI (pro Kindle) a EPUB (pro iPady apod.), žádné další po mně nikdo nechtěl. Doplňkově dává smysl PDF, pokud chcete lidem usnadnit, aby si sami obsah vytiskli. Tuhle cestu jsem například zvolil pro Mediální revoluci, u níž jsem tištěnou verzi sám nedělal.

Tištěná verze

Zvažoval jsem, jestli u Českého nesvědomí udělat čistou e-publikaci a nebo kombinaci s tiskem. Tištěnou verzi jsem chtěl z více důvodů. Jednak jako dárek, jednak jako přesvědčivější upoutávku pro lidi, jímž jsem chtěl dát existenci knihy na vědomí (a netušil jsem, jestli čtou elektronické knihy). I pro ostatní, co e-knihy nečtou, aby se ke knížce dostali.

U tisku se to zdálo být složitější, ale technologie je daleko už i v téhle oblasti. Existují služby, které jsou schopny vytisknout vám prakticky libovolnou publikaci v libovolném nákladu ve velice rychlém čase a ve slušné kvalitě. Olga Biernátová mi z vlastní zkušenosti doporučila službu Publikace24.cz a já ji rád doporučím dál.

Skvělou vlastností je interaktivní ceník, ve kterém si můžete upravovat detailní parametry knížky a kde se vám hned automaticky propočítávají změny ceny, takže si sami navolíte optimální variantu poměru výkon/cena. Pro vytištění knihy následně potřebujete jen PDF s vnitřní částí textu, které vytvoříte snadným převodem například z Wordu, a kromě toho, což je trochu složitější, obálku knihy. Obálku musíte vytvořit v grafickém editoru, dostanete přesné podklady pro rozměry a parametry podkladů, takže pokud to neumíte sami, musíte najít někoho, kdo vám s tím pomůže. Následně e-mailem odešlete oba soubory (obálku a vnitřek knihy) a zhruba do týdny opravdu máte knížky hotové. Publikace působí solidně, dobře, vazba drží, brožovaná obálka působí kvalitně. Pokud bych měl nějaké lehké připomínky – místy mohl být sytější tisk, což se v tiskárnách při ubývání toneru stává, a v jednom balíku měla část výtisků na jednom rohu nedokonale oříznutou hranu. Při sto kusech, zhruba 150 stranách a základní brožované vazbě mě jeden kus tisku vyšel na 82 korun. Výhodou pro rozložení úvodního rizika bez znalosti čtenářské odezvy je, že při doobjednání dané várky, i při méně kusech, zaplatíte stejnou jednotkovou cenu, protože e-kniha už je připravená v systému a jen ji bez úprav dotisknou.

A čistě praktická drobnost, až budete vyzvedávat sto a více výtisků, počítejte s tím, že je to fakt těžký jako kráva 🙂 Z Publikace24.cz ještě jedna osobní zkušenost – nepamatuju si, kdy jsem naposledy dostal tak precizní, profesionální, rychlou a ochotnou podporu – obchodní ředitel Robert Vaníček předvedl naprosto skvělou proklientskou­ práci.

Placený obsah ano, či ne

Rozhodnout jsem se taky musel, jestli České nesvědomí dám k dispozici zdarma nebo za peníze. Ovšem když jsem chtěl mít naději na zaplacení tištěné verze (byť jsem byl připravený na to, že odezva žádná nebude a já náklady uhradím celé), dávalo smysl zpoplatnit i elektronickou. Ceny jsem stanovoval zcela intuitivně. 190 korun za tisk a 90 za e-knihu znamená zhruba stejnou marži při různých nákladech, chtěl jsem, aby to bylo podobné a nelišilo se to příliš od toho, co se obvykle prodává v knihkupectvích.

Výzvou jsou samozřejmě platební metody – neinstaloval jsem žádnou platební bránu, ani placení přes SMS, nenahrával jsem to do AppStoru či kamkoliv jinam. Kdyby tomu chtěl někdo věnovat čas a energii, určitě by uživatelům při placení zjednodušil život a peněz získal víc. Takže výsledek je nakonec bez registrace, bez DRM, bez kontroly, pouze výzva k úhradě platebním příkazem na účet. S ohledem na téma (politika, média, společnost) jsem zároveň chtěl, aby studenti a novináři, tedy velká část potenciální cílové skupiny, nic neplatili.

U Mediální revoluce byl cíl jiný – žádné náklady kromě mé práce a energie nebyly, takže jsem nemusel chtít nějakou velkou protihodnotu. Naopak jsem chtěl, aby se text především šířil, než aby vracel peníze. I když při počtu stažení si trochu říkám, že by se nějaké nastavení symbolické částky jako větší doporučení pro platbu hodilo 🙂 Nicméně hlavní účel byl splněn – počet stažení za dva a půl týdne se blíží třem tisícům, což je v daném tématu a oblasti úžasné číslo. Kolik odborných titulů zavedených autorů něco takového tak rychle nasbírá?

Marketing

V tomhle ohledu jen minimální možnosti. Okruh známých a přátel na FB (zhruba 400 lidí) a sledující na Twitteru, dnes nějakých 3 300, před půlrokem o dost stovek méně. Bez lidí, kteří vám drží palce a zajímá je, co děláte, se asi nelze obejít. Zhruba polovina nákupů je spojena s lidmi z mého okolí, známých, přátel, spolužáků, pracovních kolegů, lidí z Twitteru, se kterými si často vyměňujeme názory (identifikovat to lze z popisů příchozích plateb na účtu). Předpokládám, že jejich hodnocení a komentáře a doporučení měly vliv na ty ostatní – nicméně de facto jinak než před sociální sítě, se o těch knížkách nereferovalo. Pár drobných zmínek v médiích, v případě Mediální revoluce jeden velký rozhovor na MediaGuru s Martinou Vojtěchovskou, nic víc.

Zbytek marketingu už jsou ohlasy, například Poznámky Erika Taberyho určitě přivedly čtenáře, na které bych sám nedosáhl. Co určitě pomáhá, tak k šíření ohlasů aktivně přispívat – retweetovat je, upozorňovat na zajímavé články související s tématem (založil jsem Twitter účet České nesvědomí, kde odkazuji na články o vyrovnávání se s minulostí apod.), připomínat se. Špatně se hledá rozumná míra, člověk vlastně tím chválí sám sebe, což nemusí vyznívat dobře, ale bez finančních prostředků na podporu bohužel není jiná možnost. A zároveň to funguje. Retweet je v tomhle ještě snesitelný – jen zesilujete jiný názor, byť se týká vaší práce.

Pár závěrů

Nebojte se. Za pokus nemusíte opravdu nic dát, kromě invence a vlastní práce. Nevyjde to, nic se neděje. Nevyjde první, vyjde druhý pokus. Vyjde trochu první, vyjde ještě lépe ten druhý.

Placený obsah má určitě budoucnost. Můžete najít prostředky na crowdfundingových serverech, ale můžete si o ně říct i s hotovým produktem. Musíte mít kolem sebe dostatek lidí, kteří vám chtějí pomoci, které zajímá to, co děláte, ale musíte jim to i umět a chtít nabídnout. Musíte být aktivní, nikdo si vás nenajde sám od sebe. A musíte se připomínat, musíte na několikrát váhavé přesvědčit, že opravdu má smysl vám věnovat pozornost – protože se to někomu líbí, protože o tom někdo řekl něco pozitivního, protože osobnost v oboru řekla, že to stojí za to.

Vydání obou textů se mi vrátilo v neskutečně velké míře. Nejde o peníze, kdy čistý zisk před zdaněním zatím představuje něco přes deset tisíc korun, což jsem vážně nečekal (pro srovnání, v případě vydání knihy tradičním nakladatelství bych při ceně 200 korun musel prodat cca 500 kusů, abych se dostal na podobnou částku). Jde o to, že díky odezvě jsem se seznámil s mnoha lidmi, ke kterým bych se vůbec nedostal tak snadno, pomohli mi rozšířit obzory o nové pohledy na věc, doplnili mi znalosti a fakta, s některými jsem v pravidelném kontaktu a jak se říká na konci Casablanky, mám pocit, že to může znamenat i začátek skvělých přátelství. Získané ohlasy jak na Nesvědomí, tak ohlasy na Revoluci zaručeně zlepší náladu, kdykoliv se na ně v budoucnu podívám. A pocit, že se mi podařilo něco takového dotáhnout do konce, je taky k nezaplacení.

Pro to, abych vás přesvědčil, že to máte zkusit, už asi nemůžu udělat víc. Tak až se rozhoupete (neodkládejte to!) a něco vydáte, dejte vědět.

 

 

Sdílejte tento článek na sociálních sítích!
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Nepřehlédněte: kniha Přelud svobody

Výbor textů novináře a vydavatele Jána Simkaniče z let 2013 – 2017 Přelud svobody, které se týkají veřejného života, vývoje české společnosti a politické scény, proměn mediálního prostředí a komunikace. Knihu lze vnímat jako upozornění na zásadní rizika dalšího vývoje, stejně jako inspiraci k jejich překonávání.

Kniha obsahuje 68 textů sebraných z blogu Simindr.cz, týdeníku Respekt, magazínu Reportér a dalších médií. A to včetně zcela nové šestnáctistránkové eseje Přelud svobody, která výbor uvozuje a zasazuje do kontextu současné společenské a politické situace.

Tištěnou knihu můžete ihned zakoupit v e-shopu.

Simindr Written by:

Ján Simkanič, bloger, publicista, vydavatel.

3 komentáře

  1. Luděk
    9. 2. 2014
    Reply

    Ohromně zajímavé.

    Snížíme náklady na vstup a zisk počítáme ve vztazích, které jsme získali nebo upevnili a máme onen hledaný model publikování na internetu.

    Papírové vydání je dobré pro ego tvůrce, cena za elektronickou verzi je zbytečná bariéra pro čtenáře a publikovat bude nyní kdokoliv, nejen profesor ze slovutné univerzity.

    Vezměte fotky na twitteru například z olympiády.Často profesně nekvalitní, ale autenticita to vyvažuje. Text od pana Simkaniče je velmi aktuální, proto si přes sociální sítě (elektronické nebo nevirtuální) našel ohromný počet lidí, kteří mu věnovali hodinu svého času.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *