Nic výstižnějšího se k dnešku asi říct nedá. Přitom slova v titulku jsou vypůjčená a jsou stará 70 let. Napsal je v roce 1949 Jaroslav Žák, známý svými studentskými příběhy o študácích a kantorech, v geniálním dvojrománu Konec starých časů a Na úsvitě nové doby.

Ty dvě knihy pojednávají v groteskní tragikomické nadsázce o slavném vítězství 25. února 1948, kdy pokrok porazil reakci a čtyřicet let vládl celé zemi na věčné časy. Napsané záhy po Únoru, mohly obě vyjít až na začátku 90. let.

Když komunisti měli v románovém Pepově Týnci (za předlohu posloužila Jaroměř) převzít moc, úplně to toho 25. února nešlo podle plánu, takže na připraveném pódiu na náměstí se místo politruků ocitl rázovitý otec Breburda. A ten ke svým spoluobčanům promluvil krátce a jasně:

„Vážení spoluobčani! Vy jste se tady sešli, abyste vyslechli výklad o politický situaci. Jelikož se nikdo nemá k tomu, aby vám ty události vysvětlil, řeknu vám stručně, o co de: sme podruhý ve sračkách, a podruhý až po uši.“

A takhle jednoduché je to i dneska:

Prezident, několikrát soudně uznaný lhář, a stále bezostyšnější ruský slouha, který ohrožuje bezpečnostní zájmy země a spojenecké vazby.

Vláda bez důvěry už půl roku.

Premiér trestně stíhaný za dotační podvod, který potvrdily orgány EU, a podle soudu řádně vedený v seznamech StB.

Za půl roku ovládnutá státní správa, policie a zpravodajské služby, většina změn s podezřením na střet zájmů.

Třetina národa, které nic z toho nevadí, a dál vládnoucí stranu spokojeně podporuje.

Další pětina národa volí fašisty a komunisty.

Takže ve Sněmovně spolehlivě funguje hlasovací většina ANO + SPD + KSČ.

Rozložená ČSSD, která neví, jestli si má řezat zápěstí dlouho a pomalu tupým nožem, nebo rovnou skočit z mostu.

ODS se zadrhla v rozkročení mezi starým zastydlým, latentně nahnědlým klausovským dogmatismem a opatrnými pokusy stát se moderní stranou.

Neexistující alternativa liberálně demokratické opozice, která se nedokáže vzpamatovat.

Piráti potvrzující obavy skeptiků, že se liberálně vypadající naděje amatérsky utopí – jen nikdo dopředu netušil, že se utopí v ruských pelmeních a komunistických básničkách zasloužilých umělců píšících ve jménu Haló novin, snad jen sázka na kryptoměny vytápějící promrzlé poslanecké byty mohla někomu vyjít.

A na obzoru nic, co by zoufalství politické reprezentace mělo jakkoliv narušit.

Tragická úroveň školství, která zaručuje, že ani za dvacet let se za vlasy sami z té bažiny nevytáhneme.

A vážení spoluobčani, který nemaj šajna, co se tu děje, je jim to jedno, nebo se odmítaj nechat zbytečně plašit, a nebo číhaj, jak z toho dostat pro sebe co nejvíc, před kým se ohnout a koho podrazit. Naprosté hodnotové zmatení, kdy lidem chybějí informace, historické povědomí, ukotvení v principech i res­pekt k právu. Stejně jako v tom roce 1948, kdy tu sice byla bezohledná skupina organizovaných agresivních, odhodlaných hovad se sovětskými poradci v zádech, ale vyhrála mimo jiné proto, že jí to umožnili slaboši, lůzři, přizdisráči, zbabělci, vychcánci, ignoranti, pitomci, konjunkturalisti, cynici a oportunisti s velkou dávkou naivity, iluzí a neschopnosti dát si dohromady jedna a jedna.

Tohle je smutné poselství Jaroslava Žáka a jak se ukazuje, nic zásadního se tu nezměnilo.

Nevěříte? Chcete důkaz? Teď se aktuálně probírá poslanecká nominace básníka Karla Sýse na státní vyznamenání. Banalita? Nikoliv, naopak dokonalá ilustrace situace, příznak a symptom, proto po právu diskutovaná:

Komunistický poslanec Leo Luzar navrhl vyznamenat Karla Sýse. Ve zdůvodnění se píše, že prý patří k „nejpřednějším a nejoriginálnějším současným českým básníkům“, což může vážně tvrdit jen člověk, který za současnou českou poezii považuje verše recitované při Puškinově památníku v 80. letech, popřípadě soudružkou Pelikánovou v Křesle pro hosta. Sýs byl komunistický prominent před revolucí a zůstal myšlenkám internacionály věrný dodnes, jak dokazoval svou vytrvalou prací pro Haló noviny a další orgány strany, včetně svých angažovaných veršovánek, za něž má být podle svého spolustraníka oceněn.

IMG_6466K návrhu se přidal poslanec ANO, Stanislav Berkovec, který byl dozorovat ruské pseudoreferendum na Krymu, a primátor Olomouce Antonín Staněk z ČSSD, dřívější proděkan pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a kandidát ČSSD na ministra kultury v nové vládě, pokud bude schválena stranickým referendem. Za osvojením návrhu si stojí, protože ho k tomu vede myšlenkový pochod, jenž není možné pochopit ani na třetí přečtení. Jestli podobným způsobem argumentace vyučuje studenty této země a o literatuře a historii vykládá podobné zrůdnosti, utečte všichni, dokud je čas. Palacký rotuje v hrobě, že jeho jméno nese univerzita s takovými pedagogy.

33477492_10214315681264026_2220350388106690560_n

Pro srovnání by si pan pedagog a češtinář mohl doplnit vzdělání o českém básnickém nobelistovi ze vzpomínek re­žiséra Jana Hřebejka:

Snímek obrazovky 2018-05-27 v 1.59.06

Kromě ANO+SPD+KSČ+ČSSD, u nichž to zas tak nepřekvapí, naopak se s tím dá počítat, se však k návrhu připojili i Piráti, naděje této země, poslové světla budoucnosti. Tam už si lidé začali ťukat na čelo. A co na to Piráti? Nasadili osvědčenou vysvětlovací taktiku – rozmaž to ještě víc, budeš vypadat ještě hloupěji - která se jim tolik vyplatila jak po ruské ambasádě, tak po zahřátí poslaneckého bytu počítačem (i Míla Rozner dávno pochopil, že nemůže dál zabrušovat do něčeho, z čeho nemůže vybrousit, ale lze lidsky chápat, že se Piráti nechtějí učit zrovna od Pitomiova týmu).

DeGOZYgXUAAILAt

Takže poslanec Pikal s upřímnosti sobě vlastní přiznal, že to „posral“ (dokonce by rád pykal a žádá trest), protože prolustrovat básníky ho nenapadlo, i když na naše válečné letce si pozor dal, aby nedostali řád jen proto, že v zásadě za války jen plnili rozkazy, znáte to, takové ty obyčejné stroje na zabíjení nacistů, copak za to se dává vyznamenání? A ani to mu nestačilo, ještě zvýraznil svou schopnost orientovat se v psaném textu dalším argumentem, že na základě popsaného návrhu ocenění pro Karla Sýse neměl důvod „zbystřit“. Co víc chtít slyšet od poslance, než že nedokáže zbystřit u informace, že někdo zasloužilý vede přílohu Haló novin? Do háje, co už byste ke zbystření ještě chtěli?!

Snímek obrazovky 2018-05-27 v 1.08.53

A když už si myslíte, že to vážně nejde nijak trumfnout, zjistíte, že si při hlasování poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková spletla Karla Sýse s Petrem Sísem…

DeJiY1BX4AMKtec

Takto politická reprezentace rozhoduje o naprosto zjevných, banálních a samozřejmých věcech, na které stačí být jen trochu při smyslech. Jak asi může rozhodovat o něčem jen krapítek složitějším a důležitějším? O našem geopolitickém ukotvení, o reformách, o daních, o sociálním bydlení, o exekucích a lichvě, o zpravodajských službách… Jak lépe pochopit, že se mocenská elita buď nevyzná vůbec v ničem, nebo že je jim všechno jedno, a nebo že naopak dělají všechno pro to, aby co nejvíc rozmazali hodnotové rozdíly mezi knedlíkovou to­talitou a dneškem a v pěně dní uchvátili stát?

Snímek obrazovky 2018-05-27 v 1.25.09

Vážení spoluobčani! Vy jste se tady sešli, abyste vyslechli výklad o politický situaci. Jelikož se nikdo nemá k tomu, aby vám ty události vysvětlil, řeknu vám stručně, o co de: sme už zase ve sračkách, a už zase až po uši.

Přeloženo se slovníkem Jiřího Hoška: Česko is FUCKED.

Při oslavách 100. narozenin neexistujícícho státu budeme moci být na sebe patřičně hrdí. V ten den jistě dostane státní vyznamenání i Karel Sýs. Měla by to být Mediale Za zásluhy o potvrzení české ubohosti. A zatím, ve světle všech těchto směšných historek, zase přijdeme o celou zemi, v jejímž čele zase stojí bolševici.

Ale nač končit melancholicky! Pomožme si slovy velkého básníka Karla Sýse a vlejme do žil trochu optimismu a radosti ze života, protože český člověk s ohnutou páteří přežije cokoliv!

IMG_6467

 

P. S. Dnes je výročí atentátu na Reinharda Hey­dricha, druhého muže Říše. O tom, jaké zhovadilosti Karel Sýs píše o jedné z nejvýraznějších odbojových akcí celé druhé světové války, si můžete přečíst v mimořádně důkladném rozboru z dílny Manipulátoři.cz. Posvětit vyznamenání takovému člověku může jen bolševik, nebo naprostý diletant.
Karel Sýs skutečně není historikem ani spisovatelem literatury faktu. (…) Rozbor všech tří výše uvedených knih jasně dokládá, že autor neumí pracovat s fakty, překrucuje je v duchu komunistické ideologie, vyzdvihuje sebe sama, používá zcela pochybné, ba konspirační zdroje a zcela nepřípustně manipuluje s citáty. Jeho knihy jsou proto zbytečné.
 

3 komentářů

  • Komentář k Vážení spoluobcani?: Tak výbornou analýzu jsem ještě nečetla! Dekuju za ni moc, Utřídila jsem si myšlenky, ale bylo mi při čtení stydno. Vše bych podepsala! A k našemu primátorovi Stankovi- výstižné a tragické vzhledem k jeho oběma, nebo třem funkcím?!

  • Nemůžete si zapírat, že viníkem Vámi popsaného stavu je skutečnost, že zde selhává rozum (či ideologie sám si nejsem jist) inteligentních lidí, s klíčovou tezí: ,,Vracat do hry (myšleno do politiky) zdiskreditované figury je nerozumné. Lepšou volbou je najst neskorumpovaných lidrov". Tato ideologie, která je jako slon v místnosti, přičemž tou místnosti je myšlena ČR, vede zásadně k tomu, že většina lidi, o které Váš článek referuje, proto volí ty nové, kteří odvozená hesla nejvíce prosazují viz známé ,, 25 let nám tady vládli politici, kteří nemakali a kradli" nebo v bleděmodrém ,,pusť tě nás na ně„. Rovněž i vy jste oddaný této tezi viz vaše vyjádření o hledání alternativy. Tato ideologie se alespoň nálepkuje jako "rozumná“, ale další nejméně stejně velká skupina inteligentních lidi se řídí zcela jinými motivacemi, které nejlépe popsal pan Constant:
    Poddaní, které své pány podezřívají z dvojakosti a proradnosti, se proradnosti a dvojakosti přizpůsobují. Ten, kdo slyší, jak vedoucí činitel, který mu vládne, je označován za velkého politika jen proto, že každá řádka, kterou publikuje je podvod, chce také být velkým politikem, ovšem v podřízenější sféře. Pravdu považuje za pošetilost, podvod za obratnost. Kdysi lhával pouze ze zištnosti, napříště bude lhát ze zištnosti a z ješitnosti. Pokud se taková nákaza rozšíří mezi lidem svou podstatou samolibým a nápodobivím, v národě, kde se každý ze všeho nejvíce obává toho, že bude považován za snadno napálitelného hlupáka, nebude trvat dlouho, než bude soukromá morálka pohlcena zhroucením morálky veřejné.

  • Nádherné ale mám strach , že zbytečně napsané.