Tak to na
mě zase přišlo. Nejdřív jsem musel přešaltovat k malování, abych si
vyčistil hlavu, protože psaní už před nějakou dobou jako koníček
dost vyčerpávalo. Ale malování fakt
zachraňuje a snáz a koncentrovaněji se pak dělá všechno
ostatní. Takže teď jsem si mohl dát zase měsíc absťák od štětců a
oleje a dát dohromady svoje texty za poslední čtyři roky do jedné
knížky.
Ty čtyři roky skoro kopírují volební období vlády a hezky se to sešlo, protože vztah k volbám, životním nebo právě těm nadcházejícím, se dá najít skoro v každém tom textu. Tedy ono se to sešlo mimořádně špatně, protože v těch volbách můžeme udělat nejhorší možné „rozdání karet“ od roku 1989, ale víte, jak to myslím.
Nicméně čtyřletý interval se váže k něčemu jinému – k vydání prvního výboru mých textů, který vyšel pod názvem České nesvědomí v srpnu 2013. Jak píšu v předmluvě, „od té doby se událo mnoho nevídaného.“ A to jak ve světě, tak u nás a taky v mém osobním světě, protože díky Nesvědomí se odehrálo strašně moc dalších věcí a šťastných chvil. Jeden příklad za všechny - projekt Mé dětství v socialismu (2014), kdy se za pomoci více než 60 autorů podařilo dát dohromady úžasné vzpomínky na dobu před rokem 1989 a z prodeje knížky, která z toho vyšla, se získalo víc než 400 tisíc korun na pomoc dětem v ohrožení (detaily v textu Jak jsem se stal motýlem).
Teď je na světě knížka, která má skoro 460 tisíc znaků, což se nakonec vešlo na nějakých 248 stran. Vybral jsem do ní 67 textů a připsal navrch jeden bonusový. Esej Přelud svobody (je úplně, ale úplně nová a čerstvá, ještě nikde dřív nevyšla a řečeno reklamní hantýrkou je „víc než Simindr“) na úvod shrnuje, o co dnes hrajeme, protože jak stále dokola zjišťuji, i ti, kteří si mnohá rizika uvědomují, si pořád ještě nedovedou představit, natož připustit, že by to mohlo být až tak špatné. Tak to chci aspoň takhle připomenout a zdůraznit, protože k tomu stačí opravdu strašně málo.
Kniha bude na světě po 20. dubnu, ale objednat se dá už teď v e-shopu za zvýhodněnou předobjednávkovou cenu (e-knížka je v přípravě). Najdete v ní jak texty, které jsou na blogu, tak mé sloupky z Respektu a texty z Reportéra (poslední pod názvem Prokletí selského rozumu vyšel právě dnes), které jsou obvykle dostupné jen pro platící čtenáře, takže takhle pohromadě se k nim dostat jinak než v knížce nedá. Oběma šéfredaktorům, Eriku Taberymu i Robertu Čásenskému, za jejich velkoryst a souhlas s použitím textů moc děkuju. Poděkovat chci i spoustě dalších přátel, kamarádů, přísných editorů i oponentů, protože bez nich bych psát vůbec nedovedl. Pořád se učím a díky nim i rád.
Takže pokud si rádi čtete tenhle blog a chcete mít to podstatné pohromadě, není nic jednoduššího, než si knížku dát do košíku (nákup obrazu není podmínkou! :). Pro mě to bude znamenat velkou odměnu a povzbuzení. A taky nebudu doma muset vysvětlovat, kam jsem dal životní úspory.
Sejdeme se u voleb 🙂