Křišťálové bilancování

„Život začíná po Křišťálovce.“ Tohle jsem nedávno před slavnostním vyhlášením naší ankety v nadsázce napsal na Twitter, protože ten rozdíl „před tím“ a „po tom“ je hodně znát a užívám si ho čím dál víc.

Tak už to máme zase za sebou. Po vyhlášeních nazvaných Krize, kam se podíváš, Lapeni v síti, Konec tisku a Konec světa jsme s Tomášem Hanákem už popáté společně vyhlásili vítěze ankety Křišťálová Lupa – Cena českého internetu. Po loňském „konci světa“, přesněji až ve chvíli, kdy bylo jasné, že jsme ho všichni nakonec přežili, jsme byli pod jasným imperativem „Dost bylo konců!“. Museli jsme přijít se sluníčkovým prostředím, děj se co děj. Takže nakonec to vyhrálo prostředí kavárny, které je jednak dostatečně univerzální, jednak pro dnešní byznys dost charakteristické a aktuální. Aby sluníčkovost byla zajištěna na maximum, kavárna byla provensálská, a ještě jsme ji nazvali Au Roi du Soleil.

Nakonec to bylo hodně jiné než předchozí, divadelně vystavěný Konec světa. Žádné kázání z kazatelny a od oltáře, které by doprovázela likvidace hřbitova a obětovávání nejlepších lidí českého internetu, žádný odchod vítězů do tunelu, na jehož konci možná čeká světlo. Letos z toho vyšla příjemně komorní, téměř rodinná atmosféra. A to jsme se nejdřív trochu báli, že na sebe šijeme příliš velký bič s velkou mírou improvizace – chtěli jsme během vyhlášení naši kavárnu zaplnit všemi vítězi a netušili jsme, co to udělá. Jestli tam s námi budou chtít zůstávat celý večer, jestli je zvládneme obsloužit, aniž by to vadilo oficiálnímu průběhu vyhlášení, jak budou reagovat. Ale byli báječní, de facto hráli s námi a pomohli nám posunout večer o hodně výš. Takže všem vítězům moc gratuluju a děkuju! Těch chvil, které vítězové pomohli ozářit, bylo vážně hodně. Ministerstvo dopravy při přebírání anticeny za monopol na data o jízdních řádech (bravo za kuráž!) oznámilo, že má připravenou vyhlášku, která s tímto omezením skoncuje, takže konečně budeme moci monopolu udělat poslední Ahóóóój!. Čerstvá osobnost roku Petr Koubský zase oznámil, že již brzy spustí svůj nový projekt, a jak ho znám, resp. podle toho, co o tom vím, máme se na co těšit. Až dojemná byla chvíle, kdy šéfredaktor iDNES.cz Michal Hanák předal vyhranou cenu svému dřívějšímu dlouholetému kolegovi šéfredaktoru MF DNES Robertu Čásenskému, který nedávno na tomto postu skončil. Svůj part skvěle odehrál Zmikund a jsem vážně rád, že jsem se s ním mohl seznámit (a díky za věnovanou knížku!). Totéž platí pro Romana Vaňka z Pekla na talíři, který za velkou louží obětavě čekal na Skypu, abychom se s ním na dálku přes mnoho časových pásem mohli online spojit. Podařilo se to nakonec krásně a byla to dobrá tečka na konec představení. Jinak se musím aspoň takto trochu omluvit chlapíkovi, co nám přímo na jeviště přivezl objednávku z DámeJídlo.cz, že jsme ho zdrželi, než na Tomáše Čupra přišla řada s přebíráním ceny, všechny komplikace s případným zpožděním další objednávky beru na svá bedra a doufám, že dostane nějakou prémii za to, že nám vyhověl 🙂 Trochu se mi naopak ulevilo, že se nemusím omlouvat za důsledky našeho nápadu, že po testu s rozbíjením vajíček na jevišti hodíme pár vajíček i do hlediště – vyfoukli jsme je, ale zděšení v očích diváků bylo nefalšované a člověk dopředu nikdy neví. Pro ty, co na místě být nemohli, je k dispozici dlouhý záznam, k dispozici je i bohatá fotogalerie, a už teď si můžete pustit videa, která jsme pro vyhlášení připravili. Největší ohlas asi způsobila „další parodie na Hitlera“, která začala sbírat přídomky jako „BEST EVER“, o což se teda nebudu hádat, snad jen, že pěkně děkuju. Díky Mikovi za to, že mě naučil, jak se v iMovie dělají titulky, dost jsem si to užil.  Další video ilustruje fenomén Milionových impérií a jeho klonů. Stříhání byla velká práce – vybrat to nejlepší je totiž nadlidský úkol. Abyste mi rozuměli, co slovo to perla, a ochudit výsledek o jakoukoliv frázi, pohled či přesvědčovací argument je velká škoda. Takže můžu jen doporučit projít si každého ze zastoupených specialistů na videomarketing jednoho po druhém (například na webu Milionováimpe­ria.cz je dobrý rozcestník). Na Youtube je velká hromada dalších videí z jejich produkce, takže na prokrastinovací chvilky to je skutečně mocná zbraň. A ano, jsou to skuteční lidé a myslí to vážně, to byla jedna z nejčastějších otázek, na které jsem musel odpovídat. A ano, bohužel, na druhé straně existují skuteční lidé, kteří jim za něco podobného platí. Nemělo by zapadnout, že záslužnou práci v péči o tento druh exotiky odvádí Petr Janík, v případě zájmu o tyto cizokrajné organismy doporučuji sledovat. Ležet jsme nemohli nechat ladem ani Poslední sbohem Steva Ballmera, které vyslal směrem ke svým kolegům z Microsoftu. Symbolicky si do svých slz vybral jednu speciální píseň, a nemohu nepřiznat, že kombinace toho hromotluka s tímhle ohraným slaďákem mě dost překvapila. Přijde mi, že podle tohohle mustru by si musel takový Pavel Zima, šéf Seznamu, pro své loučení vybrat asi Discopříběh… Naprosto zázračně a nad očekávání pak vyšla scénka s čtením pohádky. Je krátká, takže ji sem opíšu celou. Tomáš Hanák se usadí na židli, zazní rozhlasová znělka pohádkového Hajaji a do ticha zazní: „Pohádka z Lán. Michal Hašek. Bylo? Nebylo…“ A zní závěrečná znělka Hajaji. No a pro úplnost odkaz na obligátní báseň, kterou jsem si letos střihnul s chutí, protože je na oblíbené téma: Píseň kavárenského povaleče. A nakonec to nejdůležitější. Na výsledku se podílely spousty lidí a jen součtem jejich invence, nasazení a obětavé práce se to povedlo dotáhnout, takže velké díky všem:
  • Divadlo Archa je prostě to nej a nej a nej! Parlamentní listy sice odhalily spiknutí, které se v něm odehrává, ale já se k němu budu hrdě hlásit, protože pro vás udělají první poslední a protože byste bez nich neměli šanci. Když si na jevišti vymyslíte výbuch, dostanete výbuch, když požádáte o bouřku, tak dostanete bouřku. A když jsem jim teď řekl téma příštího ročníku, Helena se jen zasmála a lakonicky odvětila, že už tedy začne domlouvat hasiče. Takže díky moc Heleno, Zbyňku, Míro, Uzi a všichni ostatní, za rok jsme zase u vás! A mezitím se tam koná spousta skvělých akcí, takže váhat do divadla zajít nemusíte.
  • Děkuju Davidovi, který dokáže zhmotnit do dokonalosti jakoukoliv scénu, kterou si v hlavě představím a navymýšlím!
  • Děkuju extrémně expertním panelistům. Ta dvacítka kolegů z branže, která obětuje pět hodin života, aby se zaujetím protřídila všechny možné návrhy na to, kdo by se měl ve finále ucházet o prvenství, si zaslouží velký respekt. Myslím, že se jim to letos podařilo namíchat opravdu pestře, zajímavě a že dobře vystihli, co se na netu v poslední době dělo a děje. Moc si jejich nasazení vážím.
  • Kdyby v roce 2006 někdo říkal, že Internet Info udělá anketu, která v počtu hlasujících trumfne i Zlatého slavíka, tvářil bych se shovívavě. Ale stalo se a jsme za tu dlouhou přízeň moc vděční. Přitom platí, že každý hlas rozhoduje, protože například v kategorii Nástroje a služby jen 24 hlasů dělilo ČSFD.cz od vítězného Stream.cz, což je při celkovém počtu skoro 65 tisíc hlasujících docela těsné, že jo.
  • Děkuju skvělé partě v Internet Info, která člověka nenechá ve štychu. Mikovi, který bezvadně namluvil úvodní píseň (Matuškovo Svítá) a ochotně si nechal lámat jazyk francouzštinou. Ivanovi, který nakreslí cokoliv. Lence, co dokáže zařídit úplně všechno a vedle toho stihne ještě dalších tisíc dalších věcí. Míše a Hance, díky nimž kavárna během vyhlášení jela jako na drátkách. Pavle, Kamile, Mirce, Julii, Verče a Michalovi, Renatě, Karolíně a Katce, Davidovi, Martinovi, Markovi a Alešovi. Bez nich by celá ta věc vůbec nebyla.
  • Radiožurnálu, že mi v den vyhlášení dali slovo: Přehrát (záz­nam ranního Radiožurnálu si můžete pustit od 51:25) a Frekvenci 1, kde jsem mluvil po vyhlášení v Pressklubu.
  • Díky Honzovi z T-Mobilu za to, že nám drží palce, Symbiu za krásné lampiony, Olze za to, že jsme v kavárně mohli rozdávat jejich skvělé knížky. A taky všem ostatním partnerům za to, že u toho s námi chtějí být.
  • Speciální dík patří úžasné Kamile, která se dokáže převtělit do čehokoliv – vloni do skvělé zombie ze hřbitova, letos do půvabné francouzské servírky, která „Má právo sedět!“ a nakonec to dokáže i pořádně zařvat.
  • A samozřejmě Tomášovi. Poklona, Monsieur! Je to čest.
  • Mým nejbližším nebudu děkovat. Budu je prosit o odpuštění 🙂
Takže krásný advent a příští rok u Křišťálovky, slovníkem ministerstva dopravy, zase Ahóóóój!

 

IMG_9120
Sdílejte tento článek na sociálních sítích!
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Nepřehlédněte: kniha Přelud svobody

Výbor textů novináře a vydavatele Jána Simkaniče z let 2013 – 2017 Přelud svobody, které se týkají veřejného života, vývoje české společnosti a politické scény, proměn mediálního prostředí a komunikace. Knihu lze vnímat jako upozornění na zásadní rizika dalšího vývoje, stejně jako inspiraci k jejich překonávání.

Kniha obsahuje 68 textů sebraných z blogu Simindr.cz, týdeníku Respekt, magazínu Reportér a dalších médií. A to včetně zcela nové šestnáctistránkové eseje Přelud svobody, která výbor uvozuje a zasazuje do kontextu současné společenské a politické situace.

Tištěnou knihu můžete ihned zakoupit v e-shopu.

Simindr Written by:

Ján Simkanič, bloger, publicista, vydavatel.

Be First to Comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *