Verše, které měly premiéru na jevišti divadla Archa v kulisách provensálské kavárny v rámci slavnostního vyhlášení výsledků ankety Křišťálová Lupa 2013.
Sedím tu sám a sám
seschlý jak včerejší croasán.
Nad chladnou kávy sedlinou
stíny mé duše se vinou.
Židlička bez hosta naproti sedí
zoufám si v bezodstínové šedi.
Pohled můj do prázdna hledí
co schází mi modří už vědí.
Chtěl bych tě potkat v latté…
Blankytné oči a vlasy zlaté
chtěl bych tě vypít jak macchiatto
a říkat ti miláčku, lásko, zlato…
Já sice nezvednu benchpress
solidně zvládám však french press
kolik chceš kapučín, ristrett a press
abych k tvým nohám ti dnes snes?
Piju si tiše své americano
a zoufale toužím, řekni mi ano,
stačí tak málo… Budem si já a ty,
navzájem sdílet své tablety.
Dívej se dobře, až půjdeš okolo,
vykouzlím krémové piccolo
nasypu cukřík z hnědé třtiny
probleskne pohled z elektřiny.
Dokážu filtrem, mlýnkem, džezvou i mečem
dokážu před svou digitální čtečkou
chci být tvým kavárenským povalečem
buď ty mou kavárenskou povalečkou!
A záznam z vyhlašování v podání Tomáše Hanáka.
Líbilo? Můžete pokračovat dalšími verši:
Digitální sebevražda
Mít, či nemít feed…
A venku zas večer
[…] na obligátní báseň, kterou jsem si letos střihnul s chutí, protože je na oblíbené téma: Píseň kavárenského povaleče. Včerejší předávání cen @Kristalovka bylo parádní. Kloubouček @Simindr, #Hanák a celému […]