Krize udělila výchovný políček

Dva roky zpátky: Hledáme posily a inzeráty jsou vyvěšeny hodně dlouho. Pomalá reakční doba uchazečů, kterých navíc není mnoho. Vstoupí do kanceláře a ještě než dosednou, obvykle je hned zajímá výše platu, klidně žádají dvojnásobek obvyklé odměny. Když chci znát zkušenosti, objeví se první zaváhání, firmu neznají, v tématu se neorientují, v životopisu jen krátkodobé praxe, nevyhovovalo tohle a tamto. Nevědí, co chtějí dělat.

Po dvou letech, tedy dnes, inzeráty skoro nemusíme vypisovat. Nevíš o něčem? Zní stále častěji. Na první schůzce otázka peněz často ani nepadne. Je vidět zájem, snaha pochopit podstatu věci, najít jistotu a oplatit stejnou mincí, chuť něco dokázat. Zapracování probíhá rychle a intenzivně, motivace nechybí a nemusí se uměle vyvolávat. Takový výchovný políček od krize dokáže být užitečný. Řadě lidí srovná priority. Jen musíme doufat, aby u toho zůstalo. Aby nezačalo přibývat těch, kteří s nasazením nikdy neměli problém, ale už pro ně nezbylo místo.

 

(psáno pro E15)

Sdílejte tento článek na sociálních sítích!
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Nepřehlédněte: kniha Přelud svobody

Výbor textů novináře a vydavatele Jána Simkaniče z let 2013 – 2017 Přelud svobody, které se týkají veřejného života, vývoje české společnosti a politické scény, proměn mediálního prostředí a komunikace. Knihu lze vnímat jako upozornění na zásadní rizika dalšího vývoje, stejně jako inspiraci k jejich překonávání.

Kniha obsahuje 68 textů sebraných z blogu Simindr.cz, týdeníku Respekt, magazínu Reportér a dalších médií. A to včetně zcela nové šestnáctistránkové eseje Přelud svobody, která výbor uvozuje a zasazuje do kontextu současné společenské a politické situace.

Tištěnou knihu můžete ihned zakoupit v e-shopu.

Simindr Written by:

Ján Simkanič, bloger, publicista, vydavatel.

2 komentáře

  1. Roman
    10. 12. 2009
    Reply

    Před rokem bych nad tímto článkem pokýval hlavou a řekl si, že má autor pravdu a přeji si totéž. Dnes je však nad slunce jasné, že pisatel skutečně rok zaspal. Kromě Prahy je všude v ČR kolem třiceti uchazečů o práci na jedno místo.
    A mohu potvrdit, že dobrá polovina z nich jsou kvalifikovaní lidé, kteří pracovat uměli a chtěli, ale byli vyštípaní ze svých předchozích míst, aby zbylo víc peněz na manažerské bonusy.
    Změny v této společnosti, nastartované před dvaceti lety, nesly v sobě kvas a šlínu. Desinfekce se podcenila a nyní tu máme akutní zánět. Republika hnije zaživa. Ve státní správě sedí ( z morálního hlediska ) stejná svoloč jako za socialismu. Většina podnikatelů má manýry jak sicilští mafiáni.
    Kryl to tušil už v letech 1991 – 93. Kdekdo se na něj tehdy díval jako na „škarohlída“. Dnes bolestně vidím, že měl pravdu.

  2. 22. 4. 2010
    Reply

    Druhá část Romanova komentáře to trefuje nebezpečně přesně. Nejde jen o pracovní místa. Veřejné zakázky a kontrakty pro větší korporace jsou v podobném stadiu hniloby. Rozhoduje jánabráchismus, silnější bouchnutí do stolu, krátkodobé efekty – dokud z toho něco můžu mít. Za posledních cca 10 let se podnikatelský ekosystém výrazně proměnil k horšímu. Naboraná důvěra, ústup od kvality. Nejvíce je to vidět ve srovnání se zahraničím. Ztrácí se smysl, étos, tahle společnost se rozpadá.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *