Když se mladému člověku řekne „z tebe by mohlo něco být“, jen málokdo si tu větu spojí s aktivitou jedné perspektivní společnosti, která teď z uhlíků, co zbydou po kremaci člověka, dokáže za příslušného působení tlaku a teploty udělat diamant.
Ale to, co se dříve spojovalo jen s alchymistickými sny dvořanů Rudolfa II., je dnes celkem banální skutečností – za bratru dvě stě tisíc můžete mít z nudného a otravného příbuzného rázem třpytivý a okouzlující šperk. Zmíněná společnost se právě chystá proniknout na český trh, takže ten lákavý transformační proces bude na dosah ruky.
Na věci není třeba vidět něco špatného – rozhodně lepší, než dělat z lidí třeba mýdlo, jak se o to mnozí pokoušeli v minulosti. Pokud někdo osobně svolí k tomu, aby se nechal přeměnit v drahý kámen, budiž mu přáno. Navíc řadě lidí takový osud jistě poskytne útěchu a naději, že se od svých blízkých alespoň po jejich smrti dočkají něčeho pozitivního. Na druhou stranu, do mezilidských vztahů mohou nové posmrtné perspektivy přinést některé komplikace.
Otázka „čím bys chtěl být v příštím životě“ v tomto kontextu pozbývá své dosavadní nezávaznosti, nereálnosti a neuchopitelnosti, díky zmíněnému podnikatelskému záměru naopak může být váš příští život doslova hmatatelný. Navíc v případě, že o někom bude známo, že se chce stát diamantem, může být začít považován za investiční příležitost, což může jeho převtělení jenom uspíšit.
Doslova mrazení pak může vyvolat dnes naprosto běžná milostná přímluva: „Jsi můj poklad!“; od milovaného, který tuto větu vysloví, se totiž od teď dá čekat cokoliv. A lichotka „oči jako drahokamy“ je ještě přímočařejší a od jejího autora se doporučuje držet co nejdál.
Na druhou stranu bude méně jasno v tom, když řekneme, že třeba někdo na někom „visí“. Představa nějaké hvězdy showbyznysu, kterak si vykračuje po rudém koberci s náhrdelníkem ze svých příbuzných, potažmo kolegů, není vůbec nereálná. Taková Liz Taylor se svými osmi manžely…
Nová móda implantovat diamanty do zubní skloviny zase dokáže zhmotnit více než dobře dnešní metaforu „mám tě plné zuby“.
Nejhorší představou je však masové rozšíření diamantového převtělování – až se o službu zvýší zájem, s rozsahem výroby logicky klesnou náklady a ceny, diamantem se rázem bude chtít stát každý Lojza, v důsledku čehož následně dojde k totálnímu rozložení trhu s drahými kameny, protože diamanty zcela zevšední. Pak budeme místo hřbitovů muset zakládat úložiště drahých kamenů. Ale naštěstí, než se tak stane, tak nás jistě nějaká podnikavá společnost už bude umět převtělit v něco jiného.
Napište první komentář