Shodou okolností se nedaleko našeho útulného paneláku od středy nachází největší obchodní centrum v Česku. Příjeďte se určitě podívat, všichni už tu byli.

V prostoru kolem stanice metra Chodov si ještě nedávno spokojeně plevelil plevel, od sametového pádu berlínské zdi, železné opony a vlády jedné strany tu odpočívaly nepoužité betonové bloky a kolem všeho bylo děravé pletivo, přes které se strašně rádi dostávali zajíci, bažanti a koroptve z Kunratického le­sa.

To všechno zmizelo, po intenzivním nájezdu stavebníků nezůstal beton na betonu, ani plevel na plevelu a teď tu je 210 obchodů a 10 restaurací a 6 kaváren a 3 000 parkovacích míst.

Takové počty by nám mohlo závidět nejedno okresní město, prostě nádhera. Od středy, kdy se to s velkou slávou všechno otevřelo, se tu vystřídala celá Praha a polovina středních Čech, protože co je tady, není nikde jinde a musí se to vidět. Až doteď jsem neměl ponětí, že je v Praze tolik lidí a vůbec nechápu, kde celou dobu byli, když nebyli u nás.

Všechno začalo hned ráno, když fronta lidí končící až někde v metru čekala v zimě na otvíračku, aby se všichni mohli poprat o nějaké kufříky od jedné cestovky, co v nich byly nějaké zájezdy zadarmo. K tomu jednorázové foťáky za devět korun, digitály za dva a půl a televize za 4444. Nějakej vášnivej fotograf si prý koupil digitál a ještě k tomu stovku devítikorunovejch; psali to v novinách, tak to bude pravda. Druhý den jsme viděli dva chlapíky, jak jednu tu televizi vezou zpátky do obchodu, asi se vrátili pochlubit a poděkovat, jakej mají krásnej obraz.

Při otevření si přivohřál polívčičku primátor Bém (já si ho ještě pamatuju, jak nám někdy na gymplu předával v kině Blaník svoje zkušenosti s drogama). Dopředu se se starostkou Prahy 11, která je taky z modré bandy, vsadil, že tak rychle, jak se to postavilo, se to nepostaví a že když sázku prohraje, postaví se on v tom centru za kasu. No, nemohl prohrát – buď by došlo na jeho slova a bylo by to v pohodě, a nebo nedošlo, což skutečně nedošlo, a on se postavil za kasu. Píáristický účel byl splněn hned dvojnásobně – vyzdvihlo se budovatelské úsilí na Praze 11 (všechno je to zásluha báječné starostky, jak jinak) a ještě všichni novináři svoje texty o otevření centra patolízalsky opatřili fotkou primátora a starostky v obchodu s hračkami s adekvátně análněalpinistickým textem o tom, jak se oba přibližují lidu. Po nafocení příslušných nearanžovaných fotek prý primátor prostor hbitě opustil a prý zamířil pečovat o blaho poddaných někam jinam.

No jinak obchodů je všude spousta, romanticky mezi nimi bloudí milenecké líbající se dvojice, rozjímají tu něžné duše nad novými logy dosud nepoznaných obchodů, jen ty zácpy v jídelním koutě by to chtělo trošku lépe logisticky vyřešit. A taky navigaci ze stanice metra by bylo potřeba dotáhnout. Vyjít z nástupiště metra se dá sice jenom jedním směrem, ale pak se chodba rozdvojuje a především starší a pomalejší jedinci mají problém, protože nevědí, kterou z cest se dát. A tak bezradně stojí a nesměle se snaží zeptat kolemjdoucích, kdeže je to centrum, co zabírá někde tady v okolí ty stovky tísiců metrů čtvercových. Kvůli absentujícím ukazatelům netuší, že je jedno, kterým směrem se vydají, protože všechny cesty vedou do centra. Ale snad se nenechali odradit. Pokud neumřeli, doufejme, že nebloudí dodnes.

Jedna z nových značek prodávajících bižuterii (snad je v Česku úplně poprvé) tu bižuterii prodává i v Berlíně, kde jsme udělali pár předvánočních nákupů, asi o třetinu levněji než tady. A pak že se máme proti Západu špatně! Varovat musíme taky před Creperií, protože místo francouzskych crepes tam dělají tradiční české palačinky, na což je lépe se dopředu připravit. Porce nic extra, vychucenost průměrná a pivo pod míru. To by se vám v McDonaldu nebo KFC stát nemohlo, takže si můžete se spolehlivě standardizovanými porcemi aspoň zkazit chuť tam.

Jinak rozdávali netradičně barevně pruhované deštníky s celkem decentním logem Centra Chodov; je to 100% nylon, takže to vypadá jako poskládaná umělá hmota, trochu odrbaná hned po prvním rozevření, a navíc to nejde složit zpátky do toho originálního obalu, takže berte taky, dokud dávají.

Skutečnost, že je přítomen i Hájek, tedy zmrzlinář od Světozoru, se svými legendárními poháry, představuje notně rizikový faktor pro hůře se ovládající mysl.

Do centra doporučujeme přijet autem, protože metrem jezdí jenom úplný socky a není nás málo a autem se dá úplně všude, dokonce i na střechu, takže vzrůstá šance, že si vás z balkonu všimneme (a když, tak aspoň ucítíme to auto). Jen se připravte, že až pojedete kolem našeho sídliště, tak vám skočí na novém semaforu červená. Naskakuje v pravidelných a velice krátkých intervalech, a to i v případě, že neskočí zelená chodcům. Chodci totiž musí zmáčknout tlačítko, aby zelená padla, když to neudělají, zůstane jim svítit červená, a to i v případě, že zároveň svítí červená autům. Nějakou chvíli tedy mají červenou všichni, přičemž chodci se zelené nedočkají a auta čekají zbytečně. Ale ono se to časem vyladí a budou mít všichni pořád zelenou. A vrátí se to tak do stavu, kdy ještě nebyl nainstalovanej semafor (tenkrát, asi před rokem, na tom místě přejeli jednu paní ze sousedství).

Přitom to ještě není konec, stavět se má až do roku 2010, zatím to stálo jen 4 miliardy, což se jim vrátí soudě podle návštěvnosti tak někdy těsně po Vánocích (akorát fakt nevím, jak to teď vypadá třeba v Tesku, Globusu nebo Sparu, když jsou všichni u nás v Hypernově) a budou další zdroje na další investice. Jestli budete chtít bydlet naproti obchodnímu centru, asi je nejvyšší čas s tím začít něco dělat.

Bude se vám u nás líbit, centrum vypadá z venku moc pěkně a nahoře na něm dokonce svítí různými barvami taková tyč, co vypadá skoro jako raketa země-vzduch. A centrum funguje taky trochu jako kostel, akorát místo zvonění v šest, nebo kdy to večer kostely obvykle zvonějí, ohlašuje v deset konec pracovní doby – repráky jsou nastavené na dosah zhruba pět kilometrů, takže příjem je na rozdíl třeba od digitální televize zaručen.

Jak to teď po sobě čtu, tak je to takový nějaký šestý přes devátý, ale zda se mi, že to tak má bejt – aspoň je to stejný, jako v tom centru. Ono upřímně – jejich prezentační stránky nejsou o nic horší, tedy pokud vám budou vůbec fungovat – no jen si to sami zkuste na http://www.cen­trumchodov.cz/.

A až k nám někdy pojedete, řekněte dopředu, abychom toho využili. Jeli bychom třeba na oplátku zase k vám, kde nebude tolik lidí. Uděláme si mezi sebou takovou zónu volného obchodu, co říkáte?