O svátečně prodlouženém listopadovém víkendu se do Vídně přestěhovala půlka Prahy. Končící výstava van Gogha a začínající adventní trhy z rakouské metropole udělaly dokonalý středoevropský mix z c.k. dob. Kdyby Rakušáci neměli své dřívější poddané, kleslo by jim HDP nejméně o 20 %. Naštěstí je tam docela fajn.
Všechny fotky z předadventní Vídně naleznete v naší vídeňské fotogalerii.
Cesta vlakem z Holešovic je vážně příjemná, uteče to rychle a člověk se neunaví jako v autobuse nebo autem. Bylo krásně, obloha vymetená a chladno tak akorát, aby se příjemně procházelo mezi uličkami a zároveň byla chuť k zastávkám v kavárnách a na nějaký ten schnitzel. A Sacher, samozřejmě. Ten z hotelu Sacher je fakt asi nejlepší, byť na tyhle marketingové hrátky obykle moc nedáme. Ale třeba s tím, co dávají v přeslavné kavárně Central, kde před sto lety musel povinně vysedávat každý, kdo si chtěl nechat nadávat do intelektuálů, se to vážně nedá srovnat – ten pravý má stoprocentní rozplývavost, dokonalé propojení všech součástí a jemnost za pět hvězdiček. Odpovídá tomu cena, ale v tom Centralu na tom nebudete o moc líp.
Pravý telecí vídeňský řízek od Figlmullera. Není co řešit.
V neděli 16. listopadu začaly vánoční trhy před radnicí. Vše při starém jako před lety. Akorát těch lidí bylo vážně moc, takže jsme tam dlouho nepobyli, abychom se s někým nepobili.
Fronta na schodech do Albertiny. Nepomůžou ani lístky koupené přes internet. Ačkoliv…
Vídeň má však kromě všech půvabů ještě zvláštní přídech něčeho divného, nezdravého. Jako by se nad tím městem vznášel takový ten zaprášený odér mocnářství, neopečovávaného luxusu, zakonzervovaného a bez života. Třeba vybavení našeho hotelu bylo zhmotněním té atmosféry, ale o tom někdy příště s fotkami.I tady jsou cítit příznaky krize – krach, krach
A ještě jeden postřeh z těch tří dnů – ve Vídni prakticky nejsou přirozeně vypadající muži, ale metrosexuálové. Opečovávají svůj vzhled ve vyumělkovaném stylu Joerg Haider, vlasy na milimetr upravené lesklou pomádou, nažehlení, vysolárkovaní, v těsném oblečení, vypadají jako by se celé město domluvilo na nošení jednotných uniforem a na jednotné grafické úpravě obličeje. Jeden gel, jeden národ. Zvláštní.