Vídeňský hotel s hororovou atmosférou

Už minule jsme se zmiňovali, že atmosféra ve Vídni je něčím divná. K tomu dojmu přispěl i náš hotel, jehož interér by mohl sloužit jako filmová kulisa nějakého hororu s perverzní tématikou. Navíc jsme dostali pokoj, který to jenom potvrdil.

Když máte v místnosti, kde se podává snídaně, jako dominantu obraz, na kterém jsou dvě nahá těla milenců, které zřejmě právě vyplavilo moře, s mrtvolnou žlutozelenou barvou kůže (on ji vkleče drží v náručí), nechutná vám o to lépe. Když jsou po stěnách schodiště staré obrazy s bizarní tématikou, kráčíte do pokoje v patře lehce nervózně. A když otevřete dveře do pokoje s názvem Slunečnice, tmavé místnosti s černým nábytkem, zlatohnědými tapetami, jejichž vzorek zřejmě navrhoval císařský navrhovač tapet, a s lustrem, podle něhož se v pravěku evoluce inspirovala při stavbě pavoučího těla, přestáváte si být jisti, jestli jste ve správném století a jestli jste normální. Velkou roli hrají detaily – těžké závěsy, starodávné rádio a zrcadlo zapuštěné v čele postele, umělé květiny, stolek v podobě medvěda ležícího na zádech, který na zvednutých tlapkách podpírá skleněnou desku, inzertní časopis s nabídkou služeb pro gaye v nočním stolku…

Můžete se utěšovat, že každý pokoj v hotelu je vyvedený v odlišném stylu. Některé jsou se zcela moderním nábytkem, jiné třeba s kachlíkovaným nábytkem ve stylu Hundertwassera. Takže buď se domluvte předem, čemu dáváte přednost, nebo se nechte překvapit. Osobitý zážitek jistě musí přinést například samotka na pokoji nazvaném Egon Schiele. Pokud byste někdy zvažovali sebevraždu, tady se vám bude rozhodovat snadno.

Tahle atmosféra hotelu (nutno říci, že jinak vše zcela v pohodě) se nám pro Vídeň zdála zvláštně symptomatická. Těžko říci, v čem to celé spočívá, ten dojem se definuje nesnadno. Je z toho cítit něco vymknutého, bolest, zoufalství, opuštěnost, prázdnota, šílenství. Chuť do života prostě musíte hledat jinde – třeba nad kávou a sacherdortem nebo ve skvělé zoologické v Schonbrunnu. Třeba pro přestavu pomůžou fotky. Více jich je ve vídeňské fotogalerii.

Nepřehlédněte: kniha Přelud svobody

Výbor textů novináře a vydavatele Jána Simkaniče z let 2013 – 2017 Přelud svobody, které se týkají veřejného života, vývoje české společnosti a politické scény, proměn mediálního prostředí a komunikace. Knihu lze vnímat jako upozornění na zásadní rizika dalšího vývoje, stejně jako inspiraci k jejich překonávání.

Kniha obsahuje 68 textů sebraných z blogu Simindr.cz, týdeníku Respekt, magazínu Reportér a dalších médií. A to včetně zcela nové šestnáctistránkové eseje Přelud svobody, která výbor uvozuje a zasazuje do kontextu současné společenské a politické situace.

Tištěnou knihu můžete ihned zakoupit v e-shopu.

Simindr Autor článku:

Ján Simkanič, bloger, publicista, vydavatel.

Jeden komentář

Napsat komentář