Týden před parlamentními volbami se v Čechách udála revoluce v politickém marketingu. A to nikoliv prolomením dalšího dna ubohosti. Právě naopak!

Zelení byli ve veřejném prostoru při absenci v poslanecké sněmovně velice dlouho velice málo slyšet. Člověk si u nich vybavil jen těžko nějakou výraznější emoci, a kdyžtak spíš negativní – biomasa (dávné a fakticky bezvýznamné selhání bývalé členky) nebo solární dotace (za které Zelení nemůžou, protože je prosadil někdo jiný). Své úspěchy a zásluhy v komunální politice nedokázali dost nahlas prodat, priority programu byly v obecném povědomí redukovány na klausovsky denunciovaný ekologismus, chyběly všeobecně známé tváře, s nimiž by bylo snadné se identifikovat.

Ale teď se jim z hlediska politického marketingu povedl majstrštyk. Bezkonkurenčně nejlepší předvolební klip Barva tvýho hlasu už od pátečního zveřejnění na internetu viděly desítky tisíc lidí a jeho virální šíření dál pokračuje. Není třeba z toho dělat velkou vědu, ani tomu dávat Oskary, ale je to v rámci všeobecné frustrace a trapnosti téměř živá voda. Moderně střižená věc, která se netopí v křeči, sebevědomý projev, odhodlání, energie, pohodová atmosféra, pozitivní přístup. V politickém žánru se jedná o textově i melodicky vysoký nadstandard (stačí porovnat s protestsongy nedávné doby), sdělení překonává veškeré parametry českého politického copywritingu a zacílení na poteciální mladé městské publikum je velice přesné.

Ano, lze to odmítnout jako pouhé jedno atraktivní balení nebo banální upoutávku, která potěší přesvědčené, ale nepřesvědčí nikoho dalšího. Ale obávám se, že by to nebylo výstižné.

Když si všimnete, na těch dvou minutách dojde k věrohodnému představení politického programu včetně vybudování emoce kolem něj. Ondřej Liška, ten obvykle lehce nejistě působící, obyčejně ve složitých souvětích mluvící intelektuál z pražské kavárny, má v tom klipu nečekaný drajv, odvahu risknout nevypočitatelnou věc, hudba mu pomáhá strhávat. To všechno navíc shrnuté do jednoduchého, snadno zapamatovatelného chytlavého sloganu, který nese význam, značku i motivaci jít k volbám. Zeleným se podařilo vytvořit esenci sebe sama jako progresivní, ekologické, mladě uvažující, liberální strany, která se nebere smrtelně vážně a zároveň chce a umí udělat profesionální výsledek.

S něčím takovým nebude pro řadu lidí problém se ztotožnit, a troufám si říci, že po dnešku jich bude jistě mnohem víc než do chvíle, kdy tuhle píseň slyšeli. Jasně, není to pro každého, někomu bude vadit legrácka s Babišovými kuřaty, další si neporadí s „prdelí“ a „kurvou“, které jsou však směrem k mladé generaci vysoce „funkční“, jinému bude celá tahle podoba městské kultury úplně cizí. Ale množina potenciálních voličů Zelených na tohle uslyší. Ostatně podobně, jako se část populace povedlo zaujmout pankáčským stylem při prezidentských volbách, proti němuž je tohle navíc mnohem věrohodnější. Zelení se před svým publikem symbolicky předvedli jako výrazná a životaschopná alternativa.

Načasování taky nemohlo být o moc lepší. Během týdne se klip stihne po sociálních sítích, kde je soustředěna hlavní potenciální cílovka Zelených, rozšířit dostatečně a zároveň ještě zůstane v hlavě i cestou k hlasovacím urnám. To zrovna letos bude klíčové, když obrovské množství lidí dosud netuší, koho bude volit, a rozhodne se až na poslední chvíli.

Takže tenhle politickej marketing za mě dobrý.

A protože po mém předchozím textu jste se někteří ptali, komu to hodím, a protože to chce na konec nějaký disclaimer k mé osobní zaujatosti, tak po všech plusech a mínusech, které jsem si srovnal v hlavě, bude při všech výhradách a pochybách nakonec i můj hlas zelenej. Když člověk nechce volit dinosaury, troglodyty, rasisty, demagogy, psychopaty, manipulátory, papaláše, estébáky, komunisty, fašouny, autokraty, podvodníky, zloděje a parazity na veřejných rozpočtech, moc velký výběr k dispozici nemá.

Nakonec jsem se rozhodl netaktizovat, kašlat na předvolební průzkumy a z úzkého spektra vybrat to, co je mi jako celek asi nejbližší, i když budu rád, když uspějí i jiní jednotlivci v jiných stranách, kterým osobně fandím. A i kdyby Zelení dostali byť jen 3 procenta, aby si sáhli na státní příspěvek umožňující jim další rozvoj, a je velice pravděpodobné, že se jim to podaří, bude to dávat smysl, protože tenhle progresivní směr by v téhle zemi měl určitě do budoucna dostat šanci.

Poznámka: Děkuji všem, kteří tenhle článek četli ještě před vydáním, pomohlo to.

Související texty:

Rukověť voliče, který to pořád nechce vzdát

Proč budu volit Zelené (před volbami 2010)

 

 

Ještě jste nečetli mou knížku České nesvědomí o české duši, politice a médiích? Pak je nejlepší chvíle to napravit! Praktičtější příručku před volbami nenajdete! K dispozici jako e-kniha i jako tištěná kniha. Koupí této knihy podpoříte tento blog a světový mír.

 

 

 

4 komentářů

  • Můj hlas je taky zelenej.
    Spíše, nežli rapující video mě přesvědčily dlouhodobé hodnoty Zelených (např. hájení svobody a demokracie na úkor obchodu ).
    Také si mi líbí, že jsou jedinou stranou bez korupčního skandálu a osvědčili se v kauze „milion za zákon“ , kde jasně a rychle odmítli úplatek.
    Jejich moderní a svižné pojetí politiky jsou mi sympatické… je toho mnohem víc proč jsem se rozhodl dát této straně hlas, ale to by vydalo na nový článek :D

  • Sice už nepatřím do „mladé“ generace (je mi 55), ale mé srdce vždy táhlo k zeleným. Volil jsem je od jejich vzniku a budu je volit i nadále.
    Držme jim opět palce!

    Dovolte mi citát (úryvek z textu písně staršího data, původem nikoliv českého, ale to nevadí):

    Zelená je tráva.
    Fotbal to je hra.
    A kdo góly dává,
    Jen ten vyhrává!