Podle Jilma Lidové noviny neumějí počítat. A podle mě, neumějí česky. A možná ani chemii.
Článek z Lidovek o fících, o jejich chuti a prospěšnosti a stručný popis obsažených látek: „Je vědecky dokázané, že fíky jsou bohaté na kalcium, fosfor, beta karoten, vitamin C, tím pádem jsou významným antioxidantem.“
První postřeh – v Čechách už na vápník nenarazíte. Dávno to není sexy slovo, jako za dob, kdy se povinně pilo mléko z kolektivistických kravínů, milé děti. Teď ho naštěstí nahradilo mnohem, ale skutečně mnohem účinnější kalcium, pro něž dobrá hospodyňka i přes nákupní vozík v hypermarketu skočí. Japa by ne, když potravinářské firmy kalcium cpou horem dolem v každé reklamě na jogurt, který je ovoce a kalcia plný. Ještěže v něm není vápník, to by byl hnus.
Ale tím výčet příznivých vlastností fíků v článků nekončí, naopak vrcholí v patřičně vědecky znějícím důkazu autorčiny odbornosti: „Obsahují též vysoké množství minerálu potasium, který pomáhá snižovat krevní tlak, vlákniny a (myšleno fíky) jsou i přírodním laxativem.“
Abych použil nedávno slyšenou větu z filmu Do hlubin študákovy duše, paní autorka nám „trochu plave v minerálech“. On totiž minerál potasium, byť to zní učeně, příliš mezi lidem českým známý není. Jo, to takový draslík, o tom se učí i děti na základní škole.
Tak to máme dvě možnosti – buď je autorka natolik navyklá na mimočeské jazykové prostředí, že jí to prostě nepřijde (Ale co pak v Lidovkách dělají korektoři a editoři?), a nebo jen ze zdrojů opisovala, jak už to tak bývá, bez znalosti věci (Ale co pak v Lidovkách dělají korektoři a editoři?).
Bohužel, lid český si toho z většinou neoblíbených hodin chémie moc nepamatuje (a já bych na to taky nepřišel nebýt postižení z francouzštiny). A tak mu taková záplava odbornosti zní věrohodně a o jejím závažném účinku není třeba pochybovat. Ono to ostatně není nic nového a v již zmiňovaných reklamách se na to prověřeným způsobem hraje dlouhá léta.
Někdo si ještě vzpomene na bájné silanizování a dnes kromě všech kosmetik určitě nepřehlédnete „nejvědečtější“ jogurtové výrobky z Activie a Actimelu s jejich zcela unikátními bakteriemi L. casei imunitass, které sice zná úplně každý, ale ve skutečnosti o nich neví nikdo vůbec nic. Ale v Danone je to samý vědec, tak to přece musí fungovat. Že realita bývá poněkud prozaičtější, se můžete přesvědčit sami.
Ačkoliv možná to s námi přece jenom není tak zlé – díky S+S se už asi vždycky do Humpolce bude stěhovat Hliník a nikoliv Alluminium. Snad.
K těm „L.“ bakteriím se došlo právě, protože říkat správný název lactobacillus v reklamě (myslím, že ve starších televizních reklamách bychom ho ještě našli) lidem příliš nevonělo. „Prý v tom jsou nějaké bacilly“. Samotné „L.“ má pěkný zvuk a není pro sprostý lid tak děsivé.
Je zbytečné používat cizí názvy chemických prvků. Čeština je tak bohatá. Bohužel mnohé velice zvukomalebné české názvy, jako smrdík, pochvistík, zemík nebo tihotík se neujaly.