Včera jsme měli štěstí a viděli už druhý pražský koncert Chrise Rey (ať žije skloňování anglických jmen!). Zážitek to byl moc příjemný. Některé reakce z odborných kruhů mě proto celkem překvapily.

Ne že bych byl nějaký odborník na hudební styl, žánry a kvalitu provedení.  Na rozdíl od filmů k muzice nepřistupuju tak „analyticky“. Takový Vladimír Vlasák na iDnes.cz to má asi víc na háku, ale tentokrát mě, laika, ve své analýze moc nepřesvědčil. A těší mě, že ani většinu diskutujících. Protože jediné, co se podle mě včerejšímu koncertu dalo vytknout, byla jenom nepříjemná zima ve Sportovní hale. Rozehřát publikum je v takových podmínkách opravdu těžký úkol, zvlášť pro zpěváka, který neplýtvá energií na banální vypalovačky. Ale Chris R.  zabral celkem spolehlivě.

Nevím proč, ale mám u něj vždycky pocit, že (mu) při jeho muzice o něco jde. O něco zásadnějšího než jenom o banální vyplnění pozadí rádiových vln, byť taková Julia nebo Josephine nebo Road to Hell jsou často „ohrávané“ a pro někoho taky dost ohrané. Sice nevím, jestli je to blues nebo rock nebo pop, ale je mi to na rozdíl od hudebních kritiků Mladé fronty celkem jedno, takže mi to pak nekazí zážitek, když se něco nevejde do učebnicových šablon.

Ano, začátek tvořený ze setu instrumentálek byl překvapením, ale osobně jsem byl nadšený, protože to byly živé, silné rytmy. A že některé známé kusy CH. R. včera zahrál jinak, než je má člověk možnost slyšet v rádiu ,by mělo podle mě být vnímané jako logický a sympatický pokus o odlišnou interpretaci, nikoliv jako nesplnění představy ve stylu „on mi to nezahrál tak, jak to znám z rádia, no toto!?“. Takový Bob Dylan se svými věcmi, zvlášť s těmi nejznámějšími, dělá panečku větší psí kusy – notorického Tambourine Mana bych při pražském koncertě nebýt refrénu a slov „Tambourine Man“ možná ani nepoznal.

Takže až budete zvažovat, jestli jít na nějaký příští koncert tohohle muzikanta, pusťe si nějakou ukázku na netu a neváhejte. Protože Chris Rea není hudebním teoretikem, jak píše Vlasák, ale sympatickým chlapíkem, který rozumí muzice, má ji rád a dokáže své nadšení přenést i na své posluchače.

4 komentářů