Když po celé Praze před nějakou dobou visely fotky Jana Saudka s vystrčeným nahým zadkem „náctiletě“ vypadající modelky, nezdálo se to ve veřejném prostoru jako úplně vhodný nápad. Ovšem zakázat plakát s pět set let starou malbou Cranachovy Venuše, to už je hodně ujeté.

Jestli je zpráva o zákazu pravdivá, pak v Británii žijí opravdu dost prudérní dopraváci. V dnešní době přistupovat k výtvarnému umění tímto pokryteckým způsobem je na pováženou. Každá druhá reklama akcentuje erotický nebo sexuální význam mnohem vyhrocenějším způsobem než na dnešní dobu téměř decentní, byť otevřené zobrazení ženské postavy (na rozdíl od Saudka, který v daném případě hraje na lascivní notu).

Nahotou, která má fungovat jako primitivní prvosignální atraktor, jsme zavaleni ze všech stran, na internetu největší návštěvnost generují pornostránky a bulvár a v takové situaci se někdo chce tvářit jako ochránce nevinnosti takhle trapným způsobem.

Svědčí to opět o nevyzrálém postoji dnešní zmatené civilizace, která na jednu stranu bezproblémově přijímá daný stav věcí, na které nestačí (maximálně se tváří, že problém, jako je třeba dětem snadno dostupná online pornografie, neexistuje) a na druhou stranu si svou „sílu“ dokazuje na malichernostech. To jsme to tomu Cranachovi natřeli!

A opět jde o ten panický strach před nahotou, před konstatováním, že člověk je takový, jaký je. Nevadí selektivní preference negativních a agresivních obrazů ze strany médií, jež realitu deformuje do podoby hypertrofovaně degenerovaného pekla na zemi, vadí pět set let starý omšelý obraz nahého ženského přirození. To by se v Paříži nestalo. Ils sont fous ses Londoniens!