Tuhle otázku v Marečku, podejte mi pero! vznáší pan profesor češtiny poté, co utrápený Jiří Sovák dodeklamuje „My přijdem!“ Dnes je více než pravděpodobné, že se takhle musíme začít ptát my v souvislosti s Ukrajinou.
Protože invaze na Ukrajinu nepřichází, ale jde naplno. Podíváte-li se na tuhle mapu k 4. únoru 2015, je celá fronta pod útokem z východu. Takový obrázek nikdy vidět nebyl, vždy šlo o lokálně omezené boje, nikoliv o široce rozkročenou ofenzívu.
Kdo věří, že by něčeho podobného byli schopni nějací separatisté, kteří si bez armádního a státního zázemí těžkou techniku i další vojenské vybavení vyrobí sami na koleni, už opravdu nedovede vyhodnocovat realitu. Ať už je ruská angažovanost jakákoliv, je naprosto zásadní pro to, aby tzv. separatisti tváří v tvář armádním ukrajinským jednotkám postupně zabírali stále větší a větší prostor (až do září loňského roku naopak území pod soustředěným tlakem ukrajinské armády ztráceli, dokud nezačaly z východu proudit humanitární konvoje plné živé vody).
Je více než pravděpodobné, že při ostýchavosti Západu otevřeně pomoci zbraněmi a vybavením, natož vojenským angažmá, Ukrajina ztratí celý Donbas. Té ostýchavosti lze rozumět, protože Západ nechce dát Rusku, které ještě stále nepřipouští, že by v konfliktu cokoliv znamenalo, zjevnou záminku pro takzvanou „odvetu“. Ale dříve nebo později už konflikt bude otevřený a ruská pozice přiznaná (a nebude třeba takových tragických komedií, jako je tenhle případ). A co se stane pak? Jakou pozici zaujme svět, když celá východní Ukrajina bude pod kontrolou Ruska? Tohle je nejnaléhavější otázka dneška, ač všichni dělají všechno pro to, aby si nemuseli připustit, že na ni budou muset najít odpověď. Ale tu odpověď, ať už bude jakákoliv, bohužel najít budeme muset.
Související:
Co nám chybí k probuzení? Kalašnikov?
Ruská anexe běží podle stalinského vzoru
Česká špička nosu
Čistě technická: když už bereme za základ mapku vydanou ukrajinským ministerstvem míru, měli bychom použít i jeho terminologii. A podle něj neútočí „separatisté“, ale „teroristé“. A protože kyjevské vládě věříme vše, zatímco protistraně ani slovo, tak je prostě jasné, že u teroristů jsou mohutné ofenzívy na celé šířce fronty s použitím těžké techniky naprosto běžné.
Jak prosté, milý Watsone!