George Cloony, Brad Pitt, Julia Robertsová, Matt Damon či Andy Garcia tvoří jen část týmu, který si po klasickém způsobu zahrál na zloděje. Můžete se vsadit, že jejich kouzlu podlehnete. Vyloupit tři nejlépe zabezpečená kasina v Las Vegas je nápad hodný svižného amerického velkofilmu. A když se ho ujme oscarový režisér s tlupou nejvyhledávanějších hereckých hvězd, ani nepoznáte, jak snadno a rádi jste se nechali utáhnout na vařené nudli.
Režisér Steven Soderbergh vloni zabodoval hned dvakrát: populární Erin Brockovich v podání Julie Robertsové (Oscar za hl. roli) pobavila a dojala snad každou citlivější duši a hloubková sonda Traffic (Oscar za režii) zase nekompromisně rozkryla neřešitelnost drogového problému v moderní společnosti. Oběma filmům byla společná silná sociální angažovanost, suverénní režijní práce, spolehlivé herecké výkony a bezprostřední sugestivita příběhu.
Vynecháme-li první bod, dostaneme základ Dannyho parťáků. Soderbergh, jeden z nejvyhledávanějších filmařů současnosti, se chtěl viditelně oprostit od všech „vážných“ témat a rozhodl se zrelaxovat při natáčení remaku úspěšného, ale prý ne příliš zdařilého zlodějského filmu Dannyho jedenáctka z roku 1960. Díky svému jménu a za vydatné pomoci George Clooneyho přesvědčil herce první kategorie, aby se pobavili s ním.
A tak ve strhujícím tempu sledujeme, jak prvotřídní zloděj Danny Ocean (G. Clooney) hned po propuštění z vězení dává dohromady partu stejně kvalitních pomocníků, s nimiž má nejmocnějšímu muži Las Vegas ukrást nejen 150 milionů dolarů, ale i svou bývalou manželku. Těchto jedenáct profíků společně dokáže překonat i tu nejnepředvídatelnější překážku, přelstít všechny bezpečnostní pojistky, narušit nejsofistikovanější systém, zlomit jakýkoli zámek a taky každé dívčí a dámské srdce v potemnělém sále kina.
Charismatický elegán tradičního hoollywoodského střihu George Clooney (v předloze tuto roli hrál Frank Sinatra), jeho pravá ruka suverén Brad Pitt, obrýlený Matt Damon, pohodář Basher Tarr, zasloužilý Carl Reiner, gumový Shaobo Qin a nakonec i záporák Andy Garcia spolu s dalšími dohromady tvoří bezpečně rozložené portfolio okouzlujících mužských typů, v nichž si každá příslušnice něžného pohlaví najde ten svůj ideál (pánové vězte, že vstupenky na tento film budou pro vaše polovičky důstojný způsob oslavy MDŽ, a vy se přitom navíc pobavíte). Aby ne, na věčně usměvavé pány je radost pohledět, jejich nadšení jasně trumfne nakažlivost jarní chřipky a všechny řady v kině jim musí s občasným radostným zavýsknutím bláznivě držet palce, i když úplně všechny dopředu vědí, že to nemůže dopadnou jinak než jak nejlíp to jde.
Navzdory všem sympatiím, které všichni „parťáci“ (a spíš jako módní doplněk i jedna dáma) vzbuzují, jejich tváře nejsou tím hlavním, co z filmu dělá výbornou zábavu. Sebelepší herci by byli málo platní, kdyby je nedržel vtipný scénář a bravurní režie. Po odchodu z kina sice ve scénáři přijdete na řadu nelogických míst a nepravděpodobných momentů, ale proč byste si kazili náladu takovými „detaily“ (ačkoliv jsou docela podstatné). Soderbergh vám navíc ani nedá vydechnout, rafinovaně vrší akci za akcí, úsměv za úsměvem a ironickou poznámku za ironickou poznámkou. Vtip, střih, akce, radost, euforie. Dialogy mají šťávu a spád, vše okořeněné suchým humorem a nadhledem. Realizace celé krádeže zase překvapuje neokoukanými gagy (opravdu nečekáte, že Matt Damon ve výtahu potká George Clooneyho).
Zkrátka a dobře, komedie jako vystřižená z učebnice staré dobré klasiky jen převlečená do moderního hávu. Není ničím víc, než tím čím je, ale je tím téměř dokonale – filmaři si zkrátka s chutí zahráli na zloděje. (Jen tak pro zajímavost: film už stačil vydělat víc peněz, než v něm zloději ukradnou.)
Dannyho parťáci leckomu připomenou slavný a nedostižný Podraz s Newmanem a Redfordem. Ovšem srovnávat s Podrazem by bylo trochu nefér, protože takové ambice Dannyho parťáci neměli (i když mohli mít). Podraz totiž není jen zábava a radost ze hry (i když v něm jednotliví herci dostali mnohem víc prostoru), ale při vší diváckosti v sobě skrývá až filozofickou hloubku (vzpomeňte jen na hlavní sociálně laděný motiv obyčejný zlodějíček chce za každou cenu pomstít smrt svého kamaráda a vyzrát na toho nejobávanějšího muže podsvětí). Podraz je také mnohem propracovanější, past na diváka je nastražena důkladněji a prakticky ji nelze předem prokouknout. A konečně, Redford i Newman jsou kouzelně starosvětší mistři podvodu, kteří ve své výbavě nemusí mít elektronické triky ani žádná jiná moderní zařízení.
Přesto je však jisté, že kdo se přidá ke hře Dannyho parťáků byť jen jako divák, dozajista nebude litovat. Je to jen hra, iluze, pomíjivé mihotání lasvegaských neónů, ale hra povznášející a podmanivá.
(psáno pro Novinky.cz, článek tam vyšel 8.března 2002)