Přepsáno z odposlechů:

Petro, hele, něco bysme měli udělat, klesá mi popularita, vejce už jsou sice zapomenutý, ale Rath už je vodvařenej, a procenta mám stejný jako ten naháč vod Berlusconiho, to je fakt strašný. Brožová nezabrala, Borůvková v tahu a teď ještě začli vyšilovat na výboru vo tom posledním víkendu, já fakt už nevim, co mám dělat.

Jirko, ty všechno překonáš!

To je jasný. Však mi jim vytřeme zrak. Řikám si, že ty ještě nejseš tak vokoukaná, sluší ti to, jak jsi teď přibrala, třeba ti na to lidi skočej, co kdybys něco hezkýho zařídila? Blondýně nikdo neodolá, i když si o ní lidi myslej, co chtěj.

No Jirko, tobě to vždycky pálí, ale co jako by to mělo bejt?

Víš, že sem dobrej v psaní, že za minutu vysolím text na jakéjkoliv blábol, co vo mně nějakej pisálek hodí do novin. Tak že bysme něco dali dohromady a jako že se pod to podepíšeš?

Hergot, to by šlo. Ty seš moje hlavička.

A dal bych to někam na ten internet. Třeba na ten blog, ať se to šíří a lidi si to posílaj, odkazujou to a maj toho plnou hlavu. Takovej jako virál, aby to byl, víš? To jsem čet, že teď jako nejvíc zabírá, teda čet to Tvrdík, přej mu to řikal Dimun.

A jak to chceš pojmout?

No, co lidem dát vědět, jak se máme rádi a jak nám to spolu klape. Jak jsme načasovali to mimino, to vyšlo bezvadně, to lidi chroupou jedna radost, už i do Blesku a v dobrým se to dostalo. Něco v tom duchu, ale taky trochu vo nás.

Jakože bych tě vychválila, jakej seš úžasnej, skvělej a manžel a tak?

No, to by mělo bejt jednoduchý. A nebude to vypadat, jakože opakuješ samý známý věci?

Já myslím, že není od věci to lidem připomínat. Pro to špatný na to dobrý hned rádi zapomenou.

Tak jo, to zní přesvědčivě.

Nazveme to Óda na manžela. Zní to případně a tak akorát.

Jo, to by šlo. Nesmí to vypadat, že si to vymejšlíme. Musíš před nima jako přiznat, že ani já občas nejsem tak dokonalej, abysme vypadali skromně.

No, dobře, ale hned to jako přejdu, protože nad nějaký bezvýznamný chyby jsme povznesený, když se tak milujem. A že se ti dělaj žmolky v pupíku, to přece každej vědět nemusí.

Hele, hele, a napiš, jak jsem tuhle volal s Ficem. Akorát neříkej, že s nim, napiš, že s jedním evropským politikem, ať do toho hned nešijou ty svině pravičácký. A nezapomeň se pochlubit, že budeš mít tu dizertačku. Už ti to ta sekretářka vůbec napsala?

Prej je v půlce, vypadá pořádně neschopná, ale aspoň je levná a nerozkecá to.

Hele, to nějak zařídíme. Stejně to dostaneš a nikdo to číst nebude. A že při těhotenství a na dovolený pracuješ, ale vlastně jen tak mimochodem, to lidi dostane.

A co kdybych napsala, jak se o mě staráš? To lidi spolknou. A že plaveš a cvičíš. Jak hubneš, to lidi sledujou víc, než co řikáš.

Jo, to cvičení tam napiš. To zní vždycky dobře. Jen kdybych u toho moh aspoň trochu normálně jíst. Fakt nevim, jestli mi za to hubnutí ty volby stojej.

Ale ty víš, že stojej. Pak to všem vrátíš i s úrokama.

Já vim, ale někdy je ten hlad k nesnesení.

Už jen tři měsíce a pak si zas budeš moc dát pořádnej nášup!

Hele, napiš tam, že tě ráno budim a že venčím psa!

A nebude to už moc dokonalý?

Lidi si na něžnosti potrpěj. A zvířat není nikdy dost. A humoru. Napiš, že sem vtipnej. A že bych měl smát víc, si mi troufal radit i ten suchar Sobotka.

Ale lidi si budou řikat, že to píšu jen proto, že jsem těhotná a můžou za to hormony.

Lidi jsou blbý, ty uvěřej všemu. Stačí napsat, že víš, že seš těhotná a že jsi naprosto při smyslech.

No ještě abych nebyla!

Já vím drahoušku. Vždyť jsi ta nejúžasnější manželka na světě. Hele, a nějak hezky se s těma lidma rozluč, ať viděj, že na ně myslíme. Ale kde jsme na dovolený, to radši nepiš, ještě by záviděli, jsou to hrozný šmejdi.

A tady je výsledek.

2 komentářů