O podprsenkách se říká, že mohou klamat, ale v konečném důsledku nesmí zklamat. Stejného principu by se měla držet i reklama. Co se stane, když se jí to nezdaří?
Reklama, která propaguje čokoládu Aero od Orionky, je, zdá se, zdařilá – soudě podle ohlasů v našem okolí, podařilo se jí během velice krátké doby zapsat do povědomí obyvatelstva a vybudit celkem velkou touhu vyzkoušet, jak je to s těmi „bblnkmi“, které vám zabraňují mluvit. Avšak co naplat, že kreativci z reklamky dělali co mohli a vytvořili neotřelou a účinnou reklamu, když této reklamě a vlastnostem, jež propaguje, produkt samotný nedokáže dostát. Bublinky prostě nefungují.
V čokoládě je sice plno prázdného místa (kvůli tomu taky jeden její balíček o velikosti klasické tabulky neváží standardních 100 gramů, ale pouhých 74 gramů při srovnatelné ceně), avšak místo praskajících bublinek se vám do úst ženou silnější slova, která chtějí co nejpregnatněji popsat, jak jste se nechali nepálit. Ztráta důvěry je přitom to nejhorší, co může vztah firma-zákazník potkat. A Orionce (popřípadě její máti Nestlé) to viditelně nedošlo. Příště už se na špek bude skákat mnohem hůř.
(Na druhou stranu, kdo ví, zda není horší, když reklama od produktu rovnou odradí, jako (držme se stejného oboru činnosti) ten naprosto idiotský komentář, který o novém druhu čokolády Milka říká, že „ji odměřují s absolutní přesností“.)