Lobby pražských odtahových firem

Dnes už podruhé v tomto roce se v naší ulici proháněla čistící auta. Asi to znáte – s párdenním předstihem se všude objeví mobilní značky zákazu zastavení pro jeden konkrétní den – od 7:00 do 16:00. A probíhá to pokaždé stejně. A já mám čím dál větší podezření, že nejde o čistotu ulic. Ale o to, aby odtahové služby měly zajištěný slušný obrat.

V sedm hodin nastoupí několik odtahových aut, policie a začnou neuvěřitelně kmitat – během pár minut po zapomenutých autech není ani památky, takže čisticí vozy mohou nastoupit naplno. To je vyřízeno za pár chvil, pak po nich občas lenivě nastoupí zametači, kteří dotáhnou zbytky, a odhaduju kolem desáté je všechno hotovo.

No, bezva, ale ulice je zablokovaná až do čtyř naprosto zbytečně, to je jedna věc. Druhá, ještě horší, že se s celou akcí začíná bůhvíproč už v sedm, kdy velká část lidí zrovna vstává a musí si tak většinou přivstat, aby s vozem odjela včas, než se stane obětí hladové odtahovky. Jasně, řeklo by se, že dopředu vědí, že v dané ráno něco takového přijde, a že tedy mohou večer předtím zaparkovat jinde, ale to je v sídlištních podmínkách dost naivní představa – pokud nechcete parkovat dvě zastávky metra daleko.

Přitom by stačilo tak málo – začít s manévry o dvě hodiny později, kdy prakticky všichni domorodci mohou v klidu vyrazit do práce a svoje vehikly vzít s sebou. Bez stresu, bez pokut a bez starostí navíc. Bez všeho, co je úplně zbytečné, pokud se na to podíváte z pohledu místních, kteří si jistě ty dvě hodiny rádi na svou čistou ulici počkají.

A právě proto, že tenhle nesmysl je tak do očí bijící a jeho náprava by zabrala zhruba tak jeden mejl pro ty, co mají tohle plánování na starosti, stále více začínám být přesvědčen o tom, že je to všechno vymyšleno kvůli kšeftu odtahovek. Pro ně to je dokonalé naplnění rafinovaného byznys plánu. Společně s modrými zónami, samozřejmě. Inu, modrá je dobrá.

Nepřehlédněte: kniha Přelud svobody

Výbor textů novináře a vydavatele Jána Simkaniče z let 2013 – 2017 Přelud svobody, které se týkají veřejného života, vývoje české společnosti a politické scény, proměn mediálního prostředí a komunikace. Knihu lze vnímat jako upozornění na zásadní rizika dalšího vývoje, stejně jako inspiraci k jejich překonávání.

Kniha obsahuje 68 textů sebraných z blogu Simindr.cz, týdeníku Respekt, magazínu Reportér a dalších médií. A to včetně zcela nové šestnáctistránkové eseje Přelud svobody, která výbor uvozuje a zasazuje do kontextu současné společenské a politické situace.

Tištěnou knihu můžete ihned zakoupit v e-shopu.

Simindr Autor článku:

Ján Simkanič, bloger, publicista, vydavatel.

Jeden komentář

  1. Honzo, pošli mail nebo dopis na organizátora těchto akcí. Nejspíš ti napíšou, že z organizačních důvodů bla bla bla, ale za pokus to stojí. Já to tak dělám – když mi něco vadí, tak to zkusím řešit, i když to má třeba malou šanci na úspěch.

Napsat komentář