Tak pražská zoologická má konečně nové logo. Zkusil jsem si dát dohromady první dojmy.
Příběh se změnou loga ZOO Praha je notoricky známý. Původní geniální linorytová stylizace celé zoo od Michala Cihláře včetně musela být nahrazena kvůli dost pitomému soudnímu sporu o autorskou odměnu.
Nedokážu právně posoudit, kdo měl větší podíl viny za nedomluvu (jestli Fejk nebo Cihlář), čistě dojmově jsou mé sympatie spíše na straně zoo – protože důvod nárokovat si po mnohaletech spolupráce a užívání další, nedomluvené odměny bez ohledu na to, jak špatně byla z pohledu zadavatele sepsaná smlouva, mi není úplně srozumitelný. V každém případě doplatila na to zoo a odnáší to, jak je vidět i z výsledku soutěže, do dnešní doby.
Staré logo a celý corporate styl zahrady byly nezaměnitelné, snadno rozeznatelné, měly výjimečnou osobitost, stavěly na řemesle a ruční práci, „přírodnosti“ a přátelském vstřícném dojmu, podobně jako domácí nábytek z masivního dřeva si dokázaly snadno a samozřejmě získat emoce návštěvníků a vytvářely dokonalé sepětí s podstatou zájmu celé organizace. V případě loga samotného zůstával hlavní tváří kůň Převalský – v historické tradici i v akcentu unikátnosti pražské zahrady vedle jiných světových zahrad.
Tohle všechno novému logu chybí. První, co mě při něm napadlo, byly olympijské hry. Mezi logy olympiád by zapadlo jako rutinní, nepříliš originální záležitost. Mezi zoologickými zahradami má větší šanci zaujmout, takže z tohoto pohledu budiž. Barevnost je veselá, hravá, na děti by mohla fungovat. Pokud nezůstane jen u loga, ale na stopy naváže i další grafická komunikace, mohly by vycházet jako celkem funkční spojující prvek.
Ale kromě stop samotných, resp. jejich kombinací a vazeb, s nimiž se ovšem dá celkem pěkně hrát, kdyby nad tím někdo chtěl přemýšlet a bavit se tím (zkuste aspoň to, prosím!), v logu už nějaký další velký komunikační potenciál nevidím. Černošedý (proč dopustili zrovna tak funerální barevnost u zoo?) a dost banální font nevyzařuje nic jiného než neosobní sterilní přístup, strohost, úřednickost a nudu.To je podle mě úplně špatně.
Speciální otázkou by myslím mělo být i to, proč byly do loga vybrány zrovna ty stopy, které tam jsou – jejich výběr a kombinace by nabízely dobrou cestu k upoutání pozornosti, k odlišení zvýraznění výjimečnosti zahrady (jejích záchranných programů apod., jako to bylo s koněm Převalského, který navzdory zadání z loga dost zmizel (zůstal otisk kopyta, pokud nepatří třeba zebře)) a vybudování a vyprávění příběhu. Takto je v logu pták, obojživelník, dva savci (kopytník, šelma) a jednu stopu nepoznám (což je dobře, viz níže). Ale de facto to, co mají k vidění všude jinde a dá se rozpoznat na první pohled.
Nebylo by ale zajímavější nahodit jako reprezentanty třeba méně známé stopy méně známých zvířat (na tomto principu jsou postaveny povedené billboardy s fotkami málo známých druhů poutajících konkrétní zvířata včetně jmen)? Vzbuzovalo by to touhu přijít na to, o jaké zvíře se jedná – a tedy symbolizovat objevitelskou chuť poznávat přírodu a její tajemství – což ovšem se zaměnitelnou šelmí nebo žabí stopou nevyvoláte.Dodatečné doplnění: Oficiální zdůvodnění výběru stop: „Nové logo představuje pět stop zvířat. Lví stopa připomíná jedno z prvních zvířat zahrady, lvici Šárku. Stopa ptáka upozorňuje na světově významné chovatelské úspěchy na příkladu kondora andského z roku 1937. Stopa koně Převalského zdůrazňuje podíl Zoo Praha na záchraně tohoto druhu. Stopa varana symbolizuje rozvoj zahrady po povodních a stopa velemloka má s odkazem na dílo Karla Čapka upozornit na širší kulturní význam zahrady.“
Můj komentář: té kombinaci po vysvětlení nerozumím. Lvice Šárka, fajn, ale proč ona? Proč ne nějaké jiné „jedno z prvních zvířat zahrady“. Myslím, že proto, že chtěli šelmí stopu. Kondor, kůň převalský budiž. Varan symbol rozvoje zahrady po povodních? Tak to jsem mimo. A velemlok jako upozornění na širší kulturní význam zahrady? To je tak přes ruku, jako bych tvrdil, že černý font v názvu zahrady je symbolickým protestem proti Čapkově Bílé nemoci.
Jsem zvědavý, co k tomu budou říkat autoři a zoologická zahrada. Zatím se mi zdá, že ten koncept nebyl příliš promyšlený a nepřevědčuje mě o nějakém skutečně silném záměru. Ale třeba se časem vyjeví – protože logo je jen hodně malý dílek komunikace a sebeprezentace a nemusí být ani nejdůležitější. Je „jen“ kotvou, z níž se dá celý projekt ovinout lanem, které v ideálním případě bude pevně držet, v tom horším případě bude povlávat ve větru rozplizlosti a nezajímavosti.Nicméně, já být na místě ředitele zahrady, vykašlal bych se na všechny soutěže a investice do nové podoby loga, komunikace a zahrady a dohodl se s Michalem Cihlářem na ukončení sporu, rozumné kompenzaci neošetřených autorských práv a navázal na přerušenou linorytovou linku. Ale chápu, že to už asi není možné.
Další zdroje ke sledování: Font.cz: ZOO Praha už má logo!
Když jsem to viděl, tak tohle mne přesně napadlo – dětská olympiáda :)
Za sebe musím říci, že jsem nikdy nepochopil, jak mohlo vedení Zoo dopustit, aby se spor s Cihlářem dostal do úrovně evidentní osobní nevraživosti. Ale to už je bohužel uzavřený příběh.
U tohohle nového loga by mne celkem dost zajímalo, jak s ním chtějí pracovat (mimochodem na černém podkladu mi přijde mnohem zajímavější než na bílém), no uvidíme.
Ze zdůvodnění ZOO mi přijde, že jim samotným to přijde spíše jako záležitost typu „hlavně abychom už nějaké logo měli“, a tak se spíš než kvalitou loga zaklínají kvalitní pověstí jeho autorů.
Cihlářův postoj chápu, protože si ZOO s jeho prací dělala doslova, co chtěla. Pokud grafici IV. kategorie mrvili na nejrůznějších derivátech jeho kvalitní práci, tak se mu nelze divit.
Nové logo je IMHO přeplácané a primitivní.
[2] Janku, ale nedošlo k tomu až potom, co zoo a Cihlář rozvázali spolupráci? Na mě to vždycky působilo tak, že se dva kohouti nedohodli a následně šli na právní kličky a na just.
A pokud by to bylo tak, jak píšete, pak bych být Cihlářem stavěl argumenty na tomto a nikoliv na tom, že nedostal zaplaceno za používání loga.
Totální kolaps soudnosti vedení zoo.