Označit živnostníky, nebo kohokoliv, kdo v rámci legálního nastavení využívá na maximum zákonných výhod daňového systému, ať je tento systém jakkoliv nesmyslný nebo špatný, za parazity, svědčí o naprosté ztrátě soudnosti. Parazitující, protože neschopná či všehoschopná, je celá politická elita, která nedokázala nastavit pravidla daňového systému, jeho kontroly a vymáhání plateb tak, aby byl spravedlivý, odolný vůči korupci a obcházení, transparentní, motivační a důvěryhodný.
Zdanění práce je v téhle zemi nastaveno mimořádně špatně. Nepoměr mezi zaměstnanci a živnostníky je tak velký, že není ospravedlnitelný logikou, rozdílnou mírou rizika ani dalšími faktory. Upozorňuji, že mluvím o nespravedlnosti nepoměru, nikoliv o tom, jaká je či má být výše daňové zátěže na jedné či druhé straně.
Do zdanění zaměstnanců je třeba počítat i odvody, které za ně odvádí zaměstnavatel (tedy součet daně z příjmů, sociální a zdravotní pojištění odvedené zaměstnancem i zaměstnavatelem). Vedle součtu těchto plateb podpora živnostníků v podobě vysokých daňových paušálů není zdůvodnitelná.
Daňové paušály mají usnadňovat (a zlevňovat) práci živnostníků a daňových úředníků tím, že místo vykazování a procházení tisíců položek v účetnictví provedou jednoduchý odečet nákladů. Tyto odvody by však měly být z logiky věci o něco méně výhodné než detailní účetnictví, právě z důvodů, že šetří náklady nefinančního charakteru. Proč má mít instalatér nebo truhlář možnost paušálně odečíst 80 % nákladů?
Největší problém ovšem není výše zdanění, ale šedá ekonomika, kde utíkají peníze jedna radost. Instalatér, který nám kvůli pojistné události vloni v polovině dubna (!) vystavoval fakturu, označil ji číslem 01/2012. Zakázky přitom měl pravidelné. Stát přišel o peníze na dani z příjmu, na pojištěních, na DPH. Dnes běžná praxe, na níž se podílejí jak dodavatelé, tak zákazníci. Kdo jste bez viny, hoďte kamenem.
Diskuse o tom, jak mají být nastavena pravidla pro živnostníky a zaměstnance v daňové oblasti, je pochopitelně v pořádku a naprosto legitimní. Zároveň je toto téma zahlceno tolika předsudky, zavádějícími či nedostatečnými informacemi, ale i etickou či morální dezorientací, že dojít k nějakému obecně přijatelnému a srozumitelnému výsledku je a bude téměř nemožné.
V každém případě, čeští politici by si měli zapamatovat, že nejen při této příležitosti by o lidech této země měli mluvit slušně a s respektem zaměstnanců vůči zaměstnavateli, který jim zajišťuje zdanitelný příjem. Obzvlášť, pokud chtějí jejich pochopení, respekt, hlasy a daně. Obzvlášť, pokud za nimi samotnými je jen minimální produktivní činnost s reálnými výsledky. Obzvlášť, pokud za nimi je primárně jen velké množství pokusů, jak prostředky vybrané od občanů odklonit. A obzvlášť, pokud brání jakékoliv snaze, aby se do celého systému vznesla větší transparentnost a efektivita.
Dokud totiž politická sféra neschválí zákony, které omezí možnosti odklánění veřejných prostředků ve prospěch soukromých zájmových skupin propojených s politickými stranami, nemá jakékoliv právo nejen označovat jakoukoliv část lidé této země za parazity, ani po nich chtít, aby chápali a podporovali zvyšování daní sloužících na krytí nákladů neefektivního státu.