Včera jsme otevřeli výstavu mých obrazů v Café Pointa, kde budou k vidění zhruba do Velikonoc. Na vernisáži zazněla i tato slova, která jsou citací z umělecké kritiky z těch nejvyšších kruhů.
F. X. Balda, 1942:
"Takřka atavistické napětí oscilující mezi obsahem a formou vytváří abstraktní kontrapunkt k para-realistické syntéze strukturálních archetypů uměleckého sebevyjádření kontrastující s minimalismem zkušeností.
Ojedinělá kombinace primitivních forem avantgardní kompozice odmítající teze amorfních šablon konfrontuje plynulost přirozeného směřování kreativních technik s formalistním uchopením regresivní transformace objektů a někdy lze spatřit i kauzální následky spadlého štětce.
Svébytný autorský styl se vzpírá tradičním přívlastkům, které jen stěží, a leckdy marně, zachycují specifičnost umělecké koncepce, s níž zpracovává vizualizační strukturu poetických nároků kontinuální estetiky materiálu, čímž transformuje objekt na fenomenologický důkaz diference mezi vnitřním a vnějším já.
Ba co víc – za patrně nejcharakterotvornější prvek této autonomní tvorby lze bez jakýchkoliv pochyb označit v dialektickém kontextu celé výtvarné tradice doslova mimořádnou schopnost využití výrazových prostředků k jejímu odlišení od povrchu, na kterém visí."
Takže chápete, že je to pro vás jasný signál, abyste si to nenechali ujít 🙂
Napište první komentář