Jak už to tak bývá, při řešení problémů se neřeší podstata věci, ale mluví se o všem jiném, zavádějícím. Podobně u plánované stavby věžáků na pražské Pankráci. A ještě se do toho motá UNESCO.

A jak už to tak bývá, lidí jsou rozděleni na tři skupiny – jedna stavbu chce, druhá nechce a třetí je to jedno. Ale ty argumenty, které se používají. Investor říká, že stavby jsou v zájmu veřejnosti, prý se například zhodnotí investice do nemovitostí v okolí. Páni, to je argument – byty kolem nového centra budou dražší, ale tohle zní přece mnohem lépe. Není nad to, když se někdo ohání zájmem veřejnosti. Problematičtější parkování, větší zátěž infrastruktury, zvýšený hluk pro místní obyvatele – vstkutku dostatečná kompenzace za „zhodnocení cen nemovitostí“, na které pak dosáhne mnohem míň lidí.

Ovšem častěji jsou slyšet spíše námitky proti výškovým budovám na pankrácké pláni. Prý se naruší horizont města a UNESCO kvůli tomu vyhodí Prahu ze svého seznamu. Tenhle nejsilněji znějící argument, nebo spíše obava mi ovšem přijde hodně podivný. Ne že bych ignoroval sílu genia loci, ale tohle se starou Prahou nemá moc společného. Obzor od Hradčan a Petřína na jih je už stejně rozbitý a zatížený nesmysly jako Kongresové centrum, Korynthia hotel a dalšími legráckami a samotná pankrácká pláň už dávno nese tři velké budovy – Motokov, hotel Panorama a budovu bývalého Rozhlasu. Tak jaképak narušování horizontu, když tam jenom přibydou další stavby – akorát se horizont, který je teď zubatý, protože mezi současnými stavbami jsou velké mezery, více zahustí. Když to přeženeme, tak to nebude narušený horizont, ale hezky zarovnaný, akorát o pár desítek metrů výš 🙂

To neznamená, že by se nemělo diskutovat, jak ty baráky mají být velké, rozsáhlé, jestli tam mají být – ale ne kvůli tomu, jestli jsou vidět z Hradu a kazí turistům fotky, ale jestli se pod nimi a vedle nich bude vůbec dát bydlet a za jakých podmínek. To, co se teď staví na Pankráci, to totiž nejsou jenom výškové budovy, ale doplňují se i proluky, nebo místa po autobusovém nádraží, což přinese úžasné plochy kanceláří, kam se ovšem musí někdo dopravit (autem, takže taky parkovišť) po silnicích, které na to nejsou moc dimenzovány atd. To je mnohem větší problém než to, jestli to narušuje panorááma.

Za pseudoproblémem se tak schovává mnohem důležitější otázka – jak se lidem v Praze žije. To je podstata věci a předpokládám, že ani UNESCO nemůže požadovat, abychom se stali skanzenem, kde se nepostaví nic nového, takže osobně se možná jenom tady zveličovaných rizik vyloučení ze seznamu kulturního dědictví nebojím. Horší je, že vůbec neprobíhá vážná a odpovědná diskuse o typu zástavby, která by brala ohled na normální lidi, kteří v tom prostoru budou bydlet. Čekat to po investorech opravdu nemůžeme, ti staví proto, aby se investice zhodnotila jim, nikoliv lidem okolo, ale po státní samosprávě bychom něco takového chtít mohli.

P.S. Shodou okolností podobnou věc řeší prý i v Petrohradě, tam má stát tři sta metrů vysoká skleněná věž (na fotce vypadala docela atraktivně) přímo uprostřed města. Věřím, že to pak může být problém, protože taková stavba nemusí respektovat vztah a proporce zbytku města (což ale myslím není případ Pankráce). Navíc jde prý o megalomanský pomník tamních politicko-ekonomických struktur, takže klíč může být ještě úplně někde jinde.

Na druhou stranu si ale říkám, jak by dnešními měřítky prošla taková Eiffelovka? Hrozilo by Paříži vyloučení z UNESCO? A to je mi panečku nějaký zásah do tváře města.