Doplnění květen 2019: Čerstvé vystoupení Václava Klause v České televizi k 15. výročí vstupu do EU mi připomnělo tenhle starý text, který byl publikován ještě před tím, než se tento matador české politiky rozloučil se svým působením na Hradě slavnou amnestií, která otevřela oči většině zbytku země. Dnes Václav Klaus otevřeně obhajuje expanzionistickou politiku Ruska na Ukrajině (viz ono Interview ČT24) nebo se paktuje se s německými extrémisty a podobně jako Miloš Zeman destruuje stranu, kterou postavil. Někoho to dnes překvapuje, přitom je to jen smutné, ale naprosto logické vyústění jeho dlouhodobé strategie.

Úvod

Jsou dvě postavy, které vyčnívají nad ostatní v porevolučních dvaceti letech. Václav Havel a Václav Klaus. Třetím v závěsu je Miloš Zeman, který však rychle degeneroval do zaslouženého propadliště dějin (v roce 2011 jsme se tím mohli krásně utěšovat – pozn. aut.). Skupiny kolem dvou Václavů se stavěly proti sobě od chvíle, kdy Václav Klaus postavil ODS jako konkurenční platformu Občanskému fóru. Havel je ovšem pro praktickou politiku horší stratég a menší technolog moci, přestože zákulisní a mocenské machinace mu také nikdy nebyly cizí. Klausova razance a tah na bránu proto dokázaly zválcovat všechny ostatní. Z toho pro mě plyne, že Klaus ovlivnil českou politiku zdaleka nejvíce. Bohužel nikoliv v dobrém. A bohužel tak pomohl etablovat definici politického standardu zcela jinde, než bývá v zavedených demokraciích obvyklé, s čímž se museli vyrovnávat všichni, kdo se v politice objevili po něm.

Klause považuji za dítě normalizačního socialismu par excellence. Sice v lehké opozici, ale překvapivě bezproblémově vychovaný režimním prostředím, zdědil to nejhorší, co mohl s náskokem před ostatními – schopnost přizpůsobit se každé době, pohrdání morálními hodnotami, mocenský dirigismus, touhu po absolutní kontrole procesů, netoleranci k jinému názoru, bezohlednost vůči životnímu prostředí, upřednostňování ekonomického (vlastního) zájmu, práci s nejcyničtějším populismem vůči masám, umělé vykazování či udržování makroekonomických ukazatelů odtržených od reality, promyšlený nacionalismus odvádějící pozornost od vlastních problémů, národní malost bez globálního nadhledu v kombinaci s utvrzováním sebe sama a ostatních o vlastní výjimečnosti.

Přidejte k tomu i specifické a skutečně výjimečné osobnostní nastavení primárně postižené narcistním, a jak by řekl Jan Stern análně-orálním nastavením dítěte toužícího ovládat svět, a dostanete deformovanou osobnost skutečně výjimečného rozměru. Pokud takový člověk stojí v čele státu, ten stát tím nemůže být nepoznamenán. Tvrzení, že Klaus chce být první ve vesnici, než by byl druhý v Římě, je vedle toho jen taková nevinná až banální formulace.

Zdůraznění

V konečném důsledku není největší zhoubou české politiky Václav Klaus. Ale fakt, že nebyla schopna vygenerovat někoho mnohem schopnějšího. A také fakt, že česká většinová populace Václava Klause považuje dlouhodobě za osobnost, která je hodna masové obliby a podpory. Za Václava Klause si můžeme samozřejmě sami. A za to, že veřejnému prostoru vládnou jeho teze, můžeme taky my. Protože jsme je nedokázali přesvědčivě překonat ničím jiným a udržujeme u vlády jen jeho více či méně povedené odvozeniny – svině nebo slabochy.

Výjimka

Prakticky jedinou zásadní věc lze Klausovi nutné připsat jako zásluhu – mimořádně klidné a překvapivě bezproblémové rozdělení Československa. Ze zpětného pohledu se jedná o skutečně heroický státnický skutek Klause a Mečiara, za nějž (přes všechny následná negativa) jim oba státy musí být vděčné (nechme teď stranou, všechna kdyby, ale rozchod jako takový mohl proběhnout násobně hůř až děsivěji).

Za co všechno může Václav Klaus

No a teď přijde ten neúplný seznam toho, co nese Klausův podpis nebo odraz jeho vlivu. Nijak systematicky řazeno a ve formulační zkratce. Nejde o výčet nějak dogmatický, na různých věcech měl různě velký podíl, nicméně dokázal jim vtisknout svou tvář a garanci své tehdejší autority. A stále si myslím, že do dnešní doby podíl jeho odpovědnosti nebyl dostatečně zreflektován. Pokud byla první československá republika naplněna odkazem Masarykovým téměř ve všech patrech společnosti a aktivit, pak byla první česká republika naplněna odkazem Klausovým v podobně zásadní míře.

 

Upřednostnil ekonomický zájem před právním nastavením, tím šel proti první Pithartově vládě. Často se jednalo o zájem okruhu spřízněných osob. Že není rozdíl mezi čistými a špinavými penězi, to možná nikdy neřekl, ale není divu, že je mu tato legendární věta připisována – je zcela v souladu s obrazem, který sám o sobě vytvořil.

Zpopularizoval čecháčkovsky sebeuspokojivý postoj brouka Pytlíka „všechno vím, všechno znám, mně nikdo nebude nic říkat“, který se neblaze podepsal na většině jeho postojů a stal se obecným přístupem celého národa k mnoha argumentům domácí i světové politiky.

Namísto strategickým partnerům rozdal podniky neschopným nebo všehoschopným českým rádobypodnikatelům. Při nedávném dvacátém výročí privatizace Škodovky se smíchem vzpomínal tehdejší manažer Volkswagenu, že v životě nedostal větší kázání o kapitalismu než v roce 1990 od socialisticky vychovaného a na špičky vlastních bot si nevidícího Klause.

Utilitárně deformovaným významem poli­tických stran cíleně bojoval proti bytostným základům občanské společnosti, občanským iniciativám, neziskovým sdružením a budováním veřejné sféry zdola.

Umožnil prostřednictvím kupónové privatizace koncentraci moci a majetku podvodným skupinám osob.

Dlouhodobě bránil privatizaci bankovního sektoru, kterým dotoval krachující a nefungující podniky a způsobil tak státu škody v řádu mnoha stovek miliard korun. Největší rétor pravice budoval bankovní socialismus pod patronací vládnoucí moci.

Uměle udržoval dojem bezproblémového fungování státu příznivými hodnotami makroekonomických ukazatelů a zakrýval pravý stav věcí, který pak musely zachraňovat následující vlády.

Zcela deformoval obraz pravicové politiky, kterou nikdy nerealizoval, pouze jí používal jako rétorickou zbraň proti protivníkům. Skutečně konzervativní, odpovědnou pravicovou politiku dnes nereprezentuje žádná strana. A pokud, tak pouze v karikované extrémní podobě, která se musí vymezovat proti rétoricky pravicovým, ale exekučně populistickým stranám.

Opoziční smlouvou zavedl princip udržení moci za každou cenu i při popření deklarovaných hodnot a jinak vyzdvihované politické soutěže politických stran.

Nastolil antievropský primitivně destrukční diskurs. Místo abychom se naučili v rámci přirozeného prostředí Evropské unie bojovat za své zájmy a prosazovat svoje priority, vyhranili jsme se do negativního postoje, který ve své absurdnosti a nesrozumitelnosti ubírá přesvědčivost a smysl i těm postojům, které jsou relevantní a důležité.

Čistě pro podporu vlastních zájmů dokázal podpořit odvolání vlády uprostřed českého evropského předsednictví.

Zcela proti všem trendům a bez jakýchkoliv argumentů dehonestoval ekologický pohled a hodnoty.

Nohsledství povýšil na zásluhu a upřednostnil ho před odbornou a morální způsobilostí. Své ODS tak znemožnil, aby po jeho odchodu ustanovila nezpochybňova­ného lídra.

Cíleným budováním kultu osobnosti, jež může vyniknout jen vedle ponížených a zesměšněných protivníků, deformoval obraz politiky na osobní souboje, namísto souboje hodnot, principů, argumentů a myšlenek.

Ze svého osobního subjektivního hodnocení čehokoliv učinil normu – oslabil tak hodnotu a význam odbornosti  řady oborů – od uměleckých až po vědecké.

Dlouhodobě podporuje orientaci země východním směrem.

Zrelativizoval vyrovnávání se s minulostí znevažováním disidentské činnosti a vyzdvihováním zásluh mlčící většiny. Přijetím komunistických hlasů při prezidentské volbě pomohl rehabilitovat současnou Komunistickou stranu.

Podporou Milana Knížáka (ano, vím, že se tak stalo krokem ministra kultury Pavla Dostála) do čela Národní galerie umrtvil až destruoval chod a význam této instituce na mnoho let.

Umožnil ničení přírodního bohatství této země upřednostňováním privátních komerčních zájmů a osobních priorit – podpora lanovky na šumavských kopcích, nastolení vlády Jana Stráského v Národním parku Šumava atd.

Svým aktivistickým postojem vůči projektu Kaplického knihovny způsobil obrat v hodnocení pražské ODS, která následně projekt zastavila. Sym­bolicky tak stvrdil provinčnost a zpátečnickost svého maloměšťáckého uvažování zcela v souladu s převažujícími popkulturními modely estetiky a vkusu většinové společnosti.

Jeho relativizující způsob zacházení s Ústavou, zpochybňující postoje vůči Ústavnímu soudu, to všechno přispívá k degradaci vztahu občana k základním hodnotám tohoto státu.

Zcela flagrantně porušuje zákon a nerespektuje rozhodnutí soudu. Soudní čekatel, který se jako jediný postavil Klausovu odmítavému stanovisku na své jmenování soudcem, se jako jediný z celé skupiny dotčených čekatelů dosud nestal, a za působení Klause na postu prezidenta, zřejmě ani nikdy nestane, soudcem.

V zoufalé předvolební situaci roku 1998 neváhal s využitím mobilizačních hesel a primitivně nacionální tématiky.

Dlouhodobě podporuje organizace nebo lidi s vyhrocenými postoji – od tradičního CEPu až po současný případ Bátora.

Publikováním svých zbytečných textů nesoudně sbíranými do pravidelných vydání nejenže neuměrně zatížil mediální prostor, který je nucen se jim věnovat, ale navíc má na svědomí, zcela v souladu se svým přístupem k přírodě, také řadu stromů, které padly na výrobu papíru, nutnou pro vytištění mnoha tun těchto nepotřebných knih, které nikdo nechce ani v Levných knihách. Navíc tím inspiroval Jiřího Paroubka, aby si nechal vyrobit vlastní, ještě odpornější megaknihu svých nevzhledných fotografií, což by mohlo být považováno za osmý smrtelný hřích, kdyby tento post už před tím neobsadila fotografie Jiřího Paroubka v trenkách. (upozornění: použita ironie!)

V jeho okolí je schopno se zdravým rozumem a vlastním názorem přežít jen minimum osob, proto kolem něj zůstává jen parta exotů, kteří by za normálních okolností postávali kolem atrakcí v lunaparku, protože nepocházejí z opice. Ostuda pánů Hájků či Jaklů, abych použil typicky klausovský obrat, pronikla teď už i za velkou louži.

Klaus nemá žádné hodnoty a vize, za které by chtěl bojovat a nést kůži na trh. Jeho vizí je moc, metodou boje ponižování, životní energií nekritický obdiv ostatních a zoufalou touhou čestné místo v učebnicích, ideálně nad Václavem Havlem (řečeno bez jakéhokoliv hodnocení Havla, to je na jinou diskusi).

Je reprezentantem těch nejhorších „typicky českých vlastností“ – malosti, zakomplexovanosti, vyčůranosti, přizdisráčství, neschopnosti maskované extrémním postojem, podrazáctví, zákeřnosti a touhy obejít pravidla hry ve vlastní prospěch, vytěžit z každé situace cokoliv navíc, i za cenu nepotrestatelného překročení pravidel hry (nedávný příklad s chilským perem. Jako v Hoří, má panenko. Teď zhasneme, a uvidíme, co nám z té tomboly zbyde.)

To be continued…

 

 

 

17 komentářů

  • Mne VK imponuje zejmena svym prislovecnym smyslem pro humor, uzasnou velkorysosti a nadhledem…

  • Pardon, samozrejme ‚pan Ing. Prof. prezident‘, nikoli nejaky VK.

  • Ještě bych přidal jednu věc, za kterou je Klaus svými postoji částečně zodpovědný: Praha byla první místo, kde působila na začátku devadesátých let Středoevropská univerzita založená G. Sorosem. Pithartova vláda přítomnost této instituce vítala, snad přislíbila i nové prostory pro rozšíření. Myšlenky otevřené společnosti, které tato instituce zastává, však v očích V.K. nebyly něčím, co by stálo za podporu (skutečnost byla možná ještě tvrdší). A tak se instituce, která má dnes největší anglickou knihovnu v oblasti sociologie a politologie v regionu, přesunula do Budapešti. (Roli v nepodpoře CEU hrál jistě i tlak pražských univerzit, které cítily nechtěnou konkurenci). Pro někoho možná nevýznamná událost/věc, pro mnohé však citelná ztráta nejen kulturní, vzdělanostní ale i ekonomická.

  • Proč tolik slov? Stačilo napsat, že jste nikdy nepochopil ani jednu větu, kterou Václav Klaus řekl nebo napsal, a bylo by jasno. ;)

  • U mě je na prvním místě této hitparády jednoznačně tento bod:

    • zcela proti všem trendům a bez jakýchkoliv argumentů dehonestoval ekologický pohled a hodnoty. Své odpůrce v tomto směru pak donutil k mnohem vyhrocenějším a agresivnějším postojům, než by zastávali v případě, že by takto demagogického protivníka neměli a nemuseli s ním zbytečně bojovat.

    To je takový blábol, že bych to nevymyslil, ani po lobotomii. A pak také nářek, že místo Kaplického knihovny bude stát na letné obludný tunel. Smál jsem se, až jsem chvíli neviděl na displej. Díky za zpestření jinak nudného večera.

  • Zkuste si vybrat nějaké Klausovy teze (ty které opravdu pronesl) a ve svém článku s nimi polemizujte. Nestřílejte tady fráze politiků, kterým není Klaus pochuti.

    Pokud chcete posuzovat nějakou osobu, dělejte to v celé šíři. Nevybírejte si to, čím vás člověk irituje a neomílejte to pořád dokola. Že VK nemá vizi? Pane Bože, to je jediný člověk na politické scéně, který ji má. U VK na rozdil od ostatních politiků víte na čem jste, jde jen o to, jestli vám jeho názory vyhovují či nikoli. U vás je to myslím jasné a co je horší, neumíte se k tomu postavit.

  • Noby, díky za konečně trochu věcný komentář :) Můžu vás ujistit, že tu nestřílím fráze žádných politiků, jsou mé vlastní, a jestli jim chcete říkat fráze, klidně :) Mně není Klaus po chuti a stát si za tím umím.

    Omlouvám se, že budu nesouhlasit, ale VK nemá žádnou vizi. Jeho programem je negace, vymezování se, zesměšňování, aniž by jakoukoliv vizi předložil. Jeho vize je on sám. Ano, v tomto ohledu u něj vždy vím, na čem jsem.

    Problém absence vize je bohužel u všech politiků, v tom VK není výjimkou.

  • Sorry Mravkolve, pro tebe jistě. Běž spekulovat o Bin Ládinovi a žij blaze :)

  • Brilantní komentář. Chtěl jsem sám něco podobného sepsat, teď už to nemá smysl, lépe bych to neudělal. Díky.

  • Pane Simkanici, pardon, ale nevidite si do ust. VK jiste zasluhuje za leccos kritiku, ale to co jste tu predvedl neni, ackoliv si to muzete sam myslet, ukazkou inteligentni prace s informacemi. Spise mi to pripomina, ze kdo chce psa bit, hul si vzdy najde. Jsem si temer jisty, ze VK vam musel nejak osobne ublizit, nepodepsal vam fotku? :)
    Myslim, ze jste v negativni kampani proti nenavidene osobe dokazal trumfnout i komunisty, takhle negativni kadrovy profil by nevypracovali ani V.Havlovi. Jestli jste takovy uprimny a poctivy, jdete nam to ukazat do politiky, jen musite prijmout fakt, ze se budou objevovat podobne „objektivni“ clanky, ktere vam nalozi na hrb nasobne vic hrichu, nez byste fyzicky vubec stacil spachat. Preju at se vam brzy vrati rozum, pak zjistite, ze veci nejsou cernobile, mozna se pak budete divit, jak je ten svet slozity.

  • Wangu, tohle není zpravodajský ani analytický text. Je to prostě soupis toho, co je nějak spojeno s VK a vadí mi to. Lépe reagovat neumím, protože váš odsudek je obecný a rozhodně méně konkrétní než moje práce s informacemi :)

  • "v rámci přirozeného prostředí Evropské unie "

    To si dělá pan autor legraci, že? Co je na byrokratickém socialistickém kolosu přirozeného?

  • (14) Přirozená je EU do té míry, že ho musíme vnímat jako prostředí, ve kterém se musíme pohybovat. Samozřejmě je svým způsobem stejně (ne)přirozená jako jakýkoliv jiný politický útvar. Stejně jako v případě USA nebo Československa se prostě dala dohromady parta lidí, která přesvědčila další, že má smysl vytvořit něco jako stát. A prosím, nechytat za detaily a za slovo, berte to aspoň trochu jako nadsázku :)

  • Rad ctu Vase clanky, v mnohem jste mi pootevrel nejen oci, ale ted … OK, mozne by to snad i bylo, kdyby to … ted nevim, kazdopadne dekuji za „jiny“ pohled.

  • No nevim, rekneme tak 1/3 bodu muze mit realny zaklad, jinak demagogie plna protikladu. Uvedu priklad, kde si dovolim propojit autora s komentarovymi noshledy ohledne Stredoevropske univerzity. Jsem si jisty, ze je to i autoruv pohled. VK vadila prave z duvodu, ze je „stredoevropska“ coz mu patrne evokovalo vychod…